Regionální specializace a rozmanitost NUTS 2 regionů EU28: Analýza determinantů regionální dynamiky

SP2017/111

Melecká Staníčková Michaela doc. Ing., Ph.D.

01. 01. 2017 - 31. 12. 2017

A) Motivace: Současná podoba světové ekonomiky je významným způsobem determinována globalizačními procesy a snahou různorodých ekonomických subjektů o dosahování co nejvyšší úrovně konkurenceschopnosti. V globalizující se ekonomice dochází ke zmenšování vzdáleností, národní zdroje jsou více mobilní, zatímco národní ekonomiky jsou více vzájemně závislé. Konkurenční výhody plynoucí z dosavadního procesu globalizace postupně vykazují klesající tendenci. Z tohoto důvodu se zvyšuje význam regionálních či odvětvových uskupení vytvářejících rozvojová ohniska. Ukazuje se, že jejich vznik je podmíněn minimálním potřebným množstvím odbornosti, vzdělanosti, ekonomických subjektů a infrastrukturního zázemí v dané lokalitě, tzn. kombinací tvrdých a měkkých lokalizačních faktorů, jež jsou určující pro dosahovanou úroveň konkurenceschopnosti. V posledních dekádách se tak pod vlivem nových technologických, politických a ekonomických změn v nejvyspělejších zemích světa postupně začínají více akcentovat nové faktory konkurenceschopnosti regionů. Tato změna je podmíněna narůstající obecnou disponibilitou klasických tvrdých faktorů rozvoje v nejrozvinutějších částech světa. Klasické tvrdé lokalizační faktory (např. dostupnost a cena ploch, dostupnost kapitálu a dostatečně vzdělaných pracovních sil) se stávají více disponibilními, čímž relativně ztrácejí na svém tradičním významu pro prostorovou alokaci firem a mobilitu pracovních sil. Pro vysoce kvalifikované pracovní síly a firmy v „nových“ odvětvích regionální ekonomiky naopak nabývají na relativním významu tzv. měkké faktory rozvoje a růstu (např. image regionu, kvalita vzdělávací a volnočasové infrastruktury aj.), jejichž kvalitativní parametry ovlivňují konkurenceschopnost regionů (Slach, Rumpel, Koutský, 2013). Skrze kvalitu lokalizačních faktorů je definována atraktivita určitého regionu. Ta je rozhodující pro přicházející nebo stávající investory a napomáhá utvářet, udržovat a zvyšovat konkurenceschopnost podniků (Meyer-Stamer, 1999). Měkké a tvrdé lokalizační faktory jsou vzájemně komplementární. Uvedená komplementarita má vícedimenzionální charakter, a to jednak z hlediska regionu jako komplexu vzájemně provázaných elementů (Weichhart, 2000), jednak z hlediska vzájemné úzké funkční závislosti mezi tvrdými a měkkými faktory, a to navíc s ohledem na zkoumané teritorium. Veškeré tyto procesy vytváří nebývalé příležitosti pro růst a rozvoj, a stejně tak ale představují nový tlak na využívání přírodních zdrojů, změny klimatických podmínek a na tradiční odvětví jednotlivých zemí. Ačkoli Evropská unie (EU) patří k hlavním aktérům mezinárodních ekonomických vztahů a k nejrozvinutějším částem světa, přesto existují mezi členskými státy a jejich regiony značné nerovnosti, které mají negativní dopad na vyvážený a udržitelný rozvoj celé Unie a oslabují tak její konkurenceschopnost v globálním kontextu. EU v dnešní době čelí výzvám, jak na domácí půdě v rámci členských států a jejich regionů, tak i ve vnějším prostředí, které je charakteristické vysokou dynamikou změn a hospodářských přeměn, a na tyto změny musí Unie pružně a efektivně reagovat. EU se vyznačuje značnou vnitřní heterogenitou (hospodářskou, politickou, kulturní a společenskou), a tato diferenciace se postupně promítá i do změn prostorové organizace společnosti EU. Ekonomické a sociální nerovnosti se odrážejí v kvalitě života a rozdílném tempu vývoje jednotlivých regionů EU. Zároveň platí, že rozdílné ekonomické, sociální a přírodní podmínky některé regiony zvýhodňují a jiné diskvalifikují pro lokalizaci ekonomických aktivit. Tradiční lokalizační faktory ekonomických aktivit, které se díky technologickému rozvoji mnohdy stávají „všudypřítomnými“, jsou postupně nahrazovány faktory novými, mezi něž patří především schopnost vytvářet a využívat nové znalosti a inovace, kvalita lidských zdrojů a schopnost ekonomických subjektů vzájemně spolupracovat. Tyto schopnosti jsou klíčovou konkurenční výhodou zemí a regionů, a proto se pozornost aktérů regionálního rozvoje zaměřuje na identifikaci a následný rozvoj faktorů, které tyto schopnosti ovlivňují. Významná je tak z hlediska místního ekonomického rozvoje skutečnost, jak místní aktéři se zdroji, které mohou být odkudkoli dovezeny, naloží a co z nich vyprodukují. Zvyšování regionální výkonnosti postavené na těchto základech je tak vysoce komplexním procesem, který nespočívá jen v omezeném počtu klíčových faktorů. Naopak, konkurenceschopnost-výkonnost a celková dynamičnost rozvoje regionů je multifaktorově podmíněna, přičemž roli nehraje jen přítomnost jednotlivých faktorů, ale jejich výsledná kombinace vytvářející „příznivé lokální prostředí“. Na rozvoj EU mají zásadní vliv i aspekty globálního charakteru. Hospodářský vývoj po vypuknutí finanční a ekonomické krize roku 2008 s sebou přinesl řadu nových výzev a otázek, které souvisejí zejména se schopností ekonomik reagovat na externí hospodářské šoky a zotavit se z případných negativních dopadů těchto šoků, tedy současně odolnost vůči určitým událostem, zrovna tak jako pružnost reakce a schopnost přizpůsobení se. V tomto směru je nutné analyzovat možnosti a hledat nové směry rozvoje, založené na efektivní kombinaci tvrdých a měkkých lokalizačních faktorů, vedoucích k naplňování cílů hospodářské politiky, a to na relevantní územní úrovni. V kontextu uvedené komplexní podmíněnosti dynamického rozvoje zemí a regionů bude v rámci projektu kladen důraz na zhodnocení ekonomického potenciálu území a budou zkoumány jednotlivé faktory ovlivňující regionální rozvoj a jejich význam pro hodnocené regiony z hlediska efektivnosti využívání zdrojů na území, jež je klíčovým předpokladem úspěšné existence regionu v prostředí globální konkurence. O ekonomickém úspěchu regionu rozhoduje to, jak dokáže využívat velké spektrum zdrojů, které se mu nabízí, a jak tyto procesy přispívají k naplňování cílů hospodářské politiky. Jsou to právě flexibilita, znalosti a inovativnost regionu, které rozhodují o tom, jak daný region dokáže reagovat na ekonomické impulsy zevnitř i z národní či globální úrovně. Pokud jsou ekonomické subjekty schopny tyto impulsy využít pro valorizaci lokálních (resp. regionálních) zdrojů, má region velké šance na úspěch v globální konkurenci. Motivací projektu SGS2017 je tedy fakt, že jedině efektivně a efektivnostně fungující systém založený na odpovídající úrovni hospodárnosti a racionální míře soudržnosti mezi jednotlivými NUTS 2 regiony členských států EU28, které nemají demotivující účinky pro schopnější entity, může flexibilně reagovat na okolní nepředvídatelné šoky a udržet svou pozici z hlediska disparit, konkurenceschopnosti a celkového potenciálu k dalšímu rozvoji. Předmět výzkumu: Předmětem výzkumu je identifikace determinantů, které ovlivňují rozmanitost (z hlediska specializace) a dynamičnost (z hlediska rozvoje) jednotlivých regionů EU28 na úrovni NUTS 2, a přispívají tímto ke snižování společenských nerovností a efektivnímu a efektivnostnímu fungování těchto regionů. Hospodářský systém jednotlivých členských států EU28 je tak nutné sledovat na regionální úrovni NUTS 2, jelikož odolnost a pružnost jednotlivých regionů vůči hospodářským šokům je primárním základem pro národní výkonnost a konkurenceschopnost států jako takových, jež jsou však do jisté míry podmíněny úrovní disparit a soudržnosti mezi těmito regiony, tzn. celkovou úrovní nerovností v rámci EU28 mající dopad na hospodářskopolitická rozhodnutí ovlivňující ekonomický rozvoj států i regionů. S ohledem na tuto návaznost bude rovněž probíhat řešení projektu ve dvou logicky propojených a návazných tematických liniích. Vzhledem k dvojí tematické linii projektu SGS2017, je nutné se nejprve v rámci výzkumu soustředit na otázku, co stojí za úspěchem rychlého a úspěšného oživení ekonomik některých regionů EU? K zodpovězení této otázky je však zapotřebí komplexního posouzení a syntézy poznatků toho, co činí některé regiony odolnější než jiné a jaké by mělo být nastavení regionální politiky pro zvýšení odolnosti regionů vůči budoucím otřesům, což je předmětem první linie výzkumu. Odolnost znamená schopnost vhodné reakce regionálních ekonomik na náhlé neočekávané vnější změny. Koncept regionální odolnosti se tak týká schopnosti regionu obnovit svůj původní stav po události, jež představuje významnou negativní odchylku od rovnovážného stavu. Lze předpokládat, že region může být resistentní vůči určitým šokům, zatímco jiné jej mohou na dlouhou dobu vykolejit z růstové trajektorie. Mohou existovat jednak regiony, které dosahují výborné úrovně z hlediska přípravy na různé šoky či otřesy, a přesto se takové regiony mohou vyznačovat nízkou mírou odolnosti v oblasti výkonu. Důvodem mohou být vnější faktory, které jsou mimo kontrolu zodpovědných aktérů v oblasti rozvoje regionu. Na druhou stranu mohou existovat regiony, které přestože se aktivně nevěnují přípravě na možné hospodářské či jiné šoky, mohou dlouhodobě vykazovat vysokou odolnost. Při zkoumání schopnosti regionů reagovat na negativní události je důležité samotné vymezení typu takových šoků nebo otřesů. Může se jednat o neočekávaný akutní náraz, např. v podobě náhlé přírodní katastrofy, či naopak o dlouhodobý chronický problém, jehož výrazem je soustavně klesající výkonnost regionu z hlediska hlavních ekonomických veličin. Odolnost regionů vůči hospodářským šokům je často zmiňovaným tématem rovněž v rámci EU, a to zejména od počátku hospodářské krize. Potřebnost zkoumání regionální odolnosti podporuje i fakt, že vliv krize na hospodářskou situaci regionů EU je asymetrický. V EU je možné nalézt regiony, které krizí nebyly téměř zasaženy. Stejně tak lze nalézt ty, které byly dotčeny, ale byly schopny v poměrně krátké době dosáhnout předkrizové ekonomické úrovně a pokračovat ve svém dosavadním růstu. Na druhé straně řada regionů nadále trpí hospodářským útlumem nebo byla po relativně krátkém oživení zasažena druhou vlnou hospodářského poklesu. Právě hospodářský šok ovlivňující celkovou výkonnost a konkurenceschopnost regionu může pozitivním či negativním způsobem ovlivnit dynamiku transformačních procesů (efektivita), a může tak podpořit či ohrozit dosahování širších společenských cílů hospodářské politiky (efektivnost). Z tohoto důvodu je cílem, první linie výzkumu, identifikace a monitoring vývoje rozhodujících procesů, jež jsou stěžejní pro formování opatření na regionální úrovni, která mají tlumit negativní dopady hospodářských šoků a posilovat regionální odolnost a adaptabilitu regionů v neustále se měnícím ekonomickém prostředí. S regionálním rozvojem je úzce spjata problematika regionálních disparit a jejich eliminace. V rámci druhé linie výzkumu se budeme snažit odpovědět na otázky typu: Proč některé regiony rostou rychleji než ostatní? Co stojí v pozadí dlouhodobého růstu určitého regionu? Jak stimulovat zaostalejší regiony, aby rostly rychleji? Předmětem druhé linie výzkumu je tak měření míry disparit a odvození úrovně soudržnosti regionů NUTS 2 EU28 a identifikace nejdůležitějších rozvojových faktorů, které mohou přispívat ke zvýšení dynamiky a rozvojového potenciálu jednotlivých regionálních ekonomik. Druhá linie výzkumu staví na základním předpokladu lokalizační teorie, která předpokládá, že omezená prostorová mobilita výrobních zdrojů determinuje vytváření územně specifických ekonomických struktur a hlavním cílem této teorie je nalézt základní faktory podmiňující lokalizaci ekonomických aktivit. V rámci projektu bude zkoumán význam pólů rozvoje pro dlouhodobý ekonomický růst, který se zejména prostřednictvím kooperačních vazeb přenáší do jejich okolí a návazně indukuje tvorbu rozvojových os. Tím generované synergické efekty prohlubují územní integraci ekonomiky a zvyšují regionální konkurenceschopnost, čímž jsou vytvářeny základní předpoklady dlouhodobě udržitelného regionálního rozvoje a multiplikován celkový rozvojový potenciál regionu. Rozvojové tendence jednotlivých regionů se pak odvíjejí od toho, zda daný region získává či naopak ztrácí konkurenční výhody vzhledem k ostatním regionům s podobným postavením. Důležitá je z tohoto úhlu pohledu diferenciace společenských systémů, jelikož ta vytváří základní rámec pro fungování ekonomiky, přičemž jejich nejvýznamnějším prostorovým projevem je vznik hierarchizovaných systémů pólů a os rozvoje. V případě rozvojových os – póly rozvoje jsou hlavními nositeli aglomeračních efektů a osy rozvoje pak hlavními příjemci pozitivních efektů šířených z těchto pólů (obě struktury jsou úzce propojeny se specializací). Výsledkem působení uvedených zákonitostí a s nimi spojených procesů, je diferenciace území podle úrovně regionálních disparit a tvorby přidané hodnoty podle indexu rozvojového potenciálu, které determinují optimální funkční procesy v daném regionu. Zatímco vznik a dynamika pólů rozvoje jsou výsledkem historického vývoje, pak podpora tvorby rozvojových os představuje významnou příležitost pro efektivní orientaci regionální politiky v duchu strategie dvojnásobného vítězství (podpora šíření rozvojových efektů z pólů rozvoje přispívá ke snižování regionálních disparit i zvyšování regionální konkurenceschopnosti a jejich prostřednictvím jsou tak překonávány rozvojové limity generované nedostatečnou nabídkou či naopak přílišným využíváním výrobních zdrojů). V souladu s funkční komplexností společenských systémů je potřebné procesy polarizace a integrace analyzovat podle profilujícího typu územních interakcí (Viturka, 2011). Z tohoto důvodu je cílem, druhé linie výzkumu, vyhodnotit úroveň prostorové diferenciace a dynamičnost ekonomických procesů v jednotlivých NUTS 2 regionech EU28 a diagnostikovat jejich silné a slabé stránky pro určení významnosti působení hlavních faktorů a procesů determinujících ekonomický rozvoj a vyspělost těchto regionů. Současný stav řešení: Projekt SGS2017 má návaznost na projekty SGS řešené na K120 v minulých letech, zejména pak na předcházející projekt SGS2015 (SP2015/106), jehož předmětem byla identifikace vnějších i vnitřních faktorů, které ovlivňují stabilitu jednotlivých regionů EU na úrovni NUTS 2 a přispívají tímto k jejich efektivnímu fungování a konkurenceschopnosti, a dále vymezení vstupních a výstupních veličin, které ovlivňují EU jako celek v mezinárodním prostředí. Vzhledem k dvojí tematické linii projektu, bylo globálním cílem projektu vyhodnotit efektivitu ekonomik regionů NUTS 2 zemí EU28 vůči hospodářským šokům a určit míru vnitřní a vnější konkurenceschopnosti EU jako celku v mezinárodním obchodě v referenčním období let 2004–2013. Za účelem naplnění globálního cíle projektu bylo v průběhu jeho řešení nutné naplnit dílčí cíle odpovídajícím oběma liniím výzkumu, tj.: cílem první linie výzkumu v oblasti hodnocení vnitřní konkurenceschopnosti bylo určení efektivity odolnosti/pružnosti ekonomik regionů NUTS 2 zemí EU28 vůči hospodářským šokům a určení jejich dopadů (z hlediska konkurenčních výhod) na konkurenceschopnost hodnocených regionů; cílem druhé linie výzkumu v oblasti hodnocení vnější konkurenceschopnosti byla analýza změny a stavu komparativních výhod EU ve světové ekonomice a určení míry efektivity přeměny vnitřních vstupů na vnější výstupy v mezinárodním obchodě na základě sektorové analýzy obchodu. V souladu se stanoveným předmětem výzkumu a cíli projekt byla stanovená také globální hypotéza výzkumného projektu, jež byla postavena na předpokladu, že rostoucí efektivita regionů NUTS 2 zemí EU28 přispívá k větší konkurenceschopnosti EU jako celku na mezinárodní úrovni, jež byla dále rozdělena pro první a druhou linii výzkumu. V rámci výzkumu bylo nutné se nejprve soustředit na otázku, co stojí za úspěchem rychlého a úspěšného oživení ekonomik některých regionů EU, k čemuž bylo zapotřebí komplexního posouzení a syntézy poznatků toho, co činí některé regiony odolnější než jiné a co mohou udělat regionální politici pro zvýšení odolnosti regionů vůči budoucím otřesům, což odpovídá předmětu první linie výzkumu, kde bylo cílem měření odolnosti ekonomik regionů NUTS 2 EU28 identifikovat nejdůležitější faktory konkurenceschopnosti, které mohou přispívat ke zvýšení stability regionálních ekonomik. Na druhé straně, vnější konkurenceschopnost EU je ohrožována ostatními rozvinutými zeměmi a také rychle se rozvíjejícími zeměmi, které začínají využívat svých komparativních výhod a přebírají tak vůdčí pozici ve světové ekonomice a oslabují tak celkovou pozici EU. Z tohoto důvodu byla předmětem druhé linie výzkumu sektorová analýza mezinárodního obchodu EU a jejich členských států zaměřená na vymezení vstupních a výstupních veličin zahraničního obchodu, zejména pak produktové skladby exportu jednotlivých ekonomik, stejně tak jako produktivity, nákladů či zahraničních investic, majících vliv na celkovou efektivitu a konkurenceschopnost EU v mezinárodním obchodě. Skutečná konkurenceschopnost byla měřena právě přes produktivitu, protože jenom ta umožňuje vysoké mzdy, silnou měnu nebo také dobrou výnosnost kapitálu, potažmo tedy vysokou životní úroveň. Schopnost společnosti zvyšovat tento standard závisí na produktivitě, tedy efektivitě a v souladu s tím i na efektivnosti s jakou jsou národní zdroje využívány. S požadavkem co největší transparentnosti bylo v rámci projektu přistoupeno k analýze skrze matematicko-statistické a vícekriteriální metody, jejichž nedílnou součástí je podrobná deskripce datového souboru a sledovaných ukazatelů, celkový postup řešení projektu, s ohledem na použité metody, tak byl rozdělen do několika výzkumných fází/rovin pro obě dvě linie výzkumu. Strukturované rešerše literatury: Tuzemské publikace: 1. BLAŽEK, Jiří a David UHLÍŘ. Teorie regionálního rozvoje. Nástin, kritika, implikace. Praha: Karolinum, 2011. 342 s. ISBN 978-80-246-1974-3. 2. BROŽOVÁ, H., HOUŠKA, M., a T. ŠUBRT. Modely pro vícekriteriální rozhodování. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2014. 172 s. ISBN 978-80-213-1019-3. 3. HRABÁNKOVÁ, M. a kol. Faktory regionálního rozvoje a jejich vliv na sociálně-ekonomický potenciál regionu. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011. 111 s. ISBN 9788072047529. 4. HENDL, Jan. Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. 3.vyd. Praha: Portál, 2009. 695 s. ISBN 978-80-7367-482-3. 5. KLVAČOVÁ, E., J. MALÝ a K. MRÁČEK. Základy evropské konkurenceschopnosti. Praha: Professional Publishing, 2007. 118 s. ISBN 978-80-86946-54-2. 6. KRAFT, J. et al. Východiska z krize: cesty zmírnění negativních efektů hospodářské krize v ČR. Liberec: TU v Liberci, 2011. ISBN 978-80-7372-787-1. 7. MELOUN, Milan a Jiří MILITKÝ. Interaktivní statistická analýza dat. Praha: Karolinum, 2012. 953 s. ISBN 9788024621739. 8. MELOUN, Milan a Jiří MILITKÝ. Kompendium statistického zpracování dat. Praha: Academia, 2006. 982 s. ISBN 80-200-1396-2. 9. POMĚNKOVÁ, Jitka. Vybrané aspekty modelování hospodářského cyklu. Brno: Konvoj, 2011, 151 s. ISBN 978- 80-7302-161-0. 10. SLACH, O., RUMPEL, P. a J. KOUTSKÝ. Profilace měkkých faktorů regionálního rozvoje. Ostrava: Accendo, 2013. 184 s. ISBN 978-80-904810-7-7. 11. VITURKA, Milan. Integrační teorie udržitelného regionálního rozvoj – představení a aplikace. Politická ekonomie, 2011, č. 6, s. 794-809. 12. ŽIŽKA, M. a kol. Hospodářský rozvoj regionů: Vymezení funkčních regionů, významné socioekonomické faktory, regionální odolnost a inovační intenzita. Příbram: Professional Publishing, 2013. 224 s. ISBN 978-80-7431-131-4. Zahraniční publikace: 1. ANNONI, Paola a Lewis DIJKSTRA. EU Regional Competitiveness Index 2013. JRC Scientific and Technical Reports. Luxembourg: Publication Office of the European Union. 2013, 183 s. ISBN 978-92-79- 32370-6. 2. ANNONI, Paola a Kornelia KOZOVSKA. EU Regional Competitiveness Index 2010. JRC Scientific and Technical Reports. Luxembourg: Publication Office of the European Union. 2010, 274 s. ISBN 978-92-79-15693-9. 3. ARBIA, Giuseppe a Badi H. BALTAGI. Spatial Ecnometrics. Methods and Application. Heidelberg: Physica-Verlag Heidelberg, 2010. 281 s. ISBN 978-3-7908-2563-3. 4. BALCEROWICZ, Leszek a Stanley FISCHER. Living Standards and the Wealth of Nations. Successes and Failures in Real Convergence. Massachusetts: Institute of Technology, 2006. 434 s. ISBN 978-0-2620-2595-9. 5. BRIGUGLIO, L., G. CORDINA, N. FARRUGIA a C. VIGILANCE. Small States and the Pillars of Economic Resilience. London: Commonwealth Secretariat, 2008. 426 s. ISBN 978-9-9909-4924-7. 6. BYNOE, Denny L. Building the Resilience of Small States: A Revised Framework. London: CSIRO Publishing, 2014. 252 s. ISBN 978-1-8492-9128-6. 7. COOK, Wade D. a Joe ZHU. Data Envelopment Analysis: Modelling Operational Processes and Measuring Productivity. Boston: Kluwer Academic Publishers, 2008. 248 s. ISBN 978-1434830234. 8. COOPER, W. C., L. M. SEIFORD a K. TONE. Data Envelopment Analysis: a Comprehensive Text with Models, Applications, References and DEA-Solver Software. New York: Springer, 2007. 492 s. ISBN 978-0-3874-5281-4. 9. FISCHER, Manfred M. a JinFeng WANG. Spatial Data Analysis: Models, Methods and Techniques. New York: Springer, 2011. 80 s. ISBN 978-3-6422-1719-7. 10. HAIR, J. F., W. C. BLACK et al. Multivariate Data Analysis. 7th Edition. Prentice Hall, 2010. 816 s. ISBN-13: 978-0138132637. 11. MEYER-STAMER, Jörg. Lokale und regionale Standortpolitik – Konzepte und Instrumente jenseits von Industriepolitik und traditioneller Wirtschaftsförderung. INEF-Report, 1999, č. 39, s. 1–22. 12. NIJKAMP, Peter a Iulia SIEDSCHLAG. Innovation, growth and competitiveness: dynamic regions in the knowledge-based world economy. New York: Springer, 2011. 380 s. ISBN 978-3-6421-4964-1. 13. RAY, Subsash C. Data Envelopment analysis: theory and techniques for economics and operations Research. Cambridge: Cambridge University Press, 2012. 366 s. ISBN 978-1-1074-0526-4. 14. TAMÁSY, Christine a Javier REVILLA DIEZ. Regional Resilience, Economy and Society. Globalising Rules. New York: Ashgate, 2013. 294 s. ISBN 978-1-4094-6848-6. 15. WEICHHART, Peter. Designerregionen – Antworten auf die Herausforderungen des globalen Standortwettbewerbs? Die neue Konjunktur von Region und Regionalisierung, Informationen zur Raumentwicklung, sešit 9, Bundesamt für Bauwesen und Raumordnung, 2000, s. 537–548. 16. ZARDARI, N. H., AHMED, K., SHIRAZI, S. M., a YUSOP, Z. B. Weighting Methods and their Effects on Multi-Criteria Decision Making Model Outcomes in Water Resources Management. New York: Springer International Publishing, 2015. 166 s. ISBN 978-3-319-12585-5. Elektronické databáze: 1. ESPON. European Observation Network for Territorial Development and Cohesion [online]. 2016. Dostupné z: http://www.espon.eu/main/. 2. EUROPE INNOVA. European Cluster Observatory Overview. Europe-innova.eu [online]. 2016. Dostupné z: http://www.europe-innova.eu/web/guest/eu-cluster-observatory/overview;jsessionid=147DBEBDCF9AF9BD0E21AACD2D30356C. 3. EUROPEAN COMMISSION. Cohesion Reports. [online]. 2016. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/cohesion-report/ 4. EUROPEAN COMMISSION. Public Opinion. Eurobarometer Interactive Search System. Ec.europa.eu [online]. 2016. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/cf/index_en.cfm. 5. EUROSTAT. Statistics. Epp.eurostat.ec.europa.eu [online]. 2016. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/themes. B) Cíl projektu: Globálním cílem projektu je vyhodnotit výkonnostní rozvinutost a dynamičnost rozvojového potenciálu NUTS 2 regionů EU28, diagnostikovat jejich silné a slabé stránky z hlediska regionální specializace a rozmanitosti, a návazně provést syntézu působení hlavních faktorů a procesů determinujících úroveň jejich ekonomické vyspělosti a prostorové konzistence. Cílem první linie výzkumu v oblasti hodnocení teritoriální rozvinutosti je identifikace a monitoring vývoje rozhodujících procesů, jež jsou stěžejní pro formování opatření na regionální úrovni, která mají tlumit negativní dopady hospodářských šoků, a posilovat regionální odolnost a adaptabilitu regionů v neustále se měnícím ekonomickém prostředí. Cílem druhé linie výzkumu v oblasti hodnocení teritoriální rozmanitosti vyhodnotit úroveň prostorové diferenciace a dynamičnost ekonomických procesů v jednotlivých NUTS 2 regionech EU28 a diagnostikovat jejich silné a slabé stránky pro určení významnosti působení hlavních faktorů a procesů determinujících ekonomický rozvoj a vyspělost těchto regionů. Souhrnným zaměřením projektu je vyhodnocení socioekonomické vyspělosti a teritoriální variability NUTS 2 regionů EU28, a to v rámci první linie výzkumu na základě: indexu regionální konkurenceschopnosti (představující vstupy), indexu regionální odolnosti/pružnosti (představující výstupy), indexu společenského pokroku (představující výsledky); v rámci druhé linie výzkumu na základě: indexu regionálních disparit (představující soudržnost), indexu rozvojového potenciálu (představující pokrokovost). Hodnocení socioekonomické vyspělosti regionu velmi úzce souvisí s teritoriální variabilitou, jelikož vyspělost je chápána ve smyslu vysoké životní úrovně obyvatel, která je determinována ekonomickými a sociálními podmínkami a kvalitou života v regionech. Hodnocení tak bude zaměřeno na širší posouzení výkonnostní situace NUTS 2 regionů EU28, identifikaci největších problémů, příležitostí, hrozeb a jejich souvislostí a naznačení vývojových tendencí, tj. určení směřování k regionální rovnováze (konvergenci) či regionální nerovnováze (divergenci) s ohledem na úroveň disparit a specializaci konkurenčních výhod. Celková dynamičnost regionálních procesů bude zkoumána za účelem vyhodnocení rozvojového potenciálu jednotlivých NUTS 2 regionů EU28, určení jejich silných a slabých stránek a působení faktorů determinujících jejich rozvoj s ohledem na jejich prostorovou variabilitu. Společným rámcem výzkumu v rámci projektu bude tvorba typologie NUTS 2 regionů EU28, a to jak z hlediska regionální rozvinutosti, tak rozmanitosti, zachycení rozdílů mezi regiony, pokud jde o základní atributy výkonnosti-odolnosti-vyspělosti a disparit-soudržnosti-potenciálu, a sestavení určité škály regionů dle stupně rozvoje. V souladu s funkční komplexností společenských systémů je nutné regionální procesy analyzovat podle profilujícího typu územních interakcí. Globální hypotéza výzkumného projektu: Globální hypotéza výzkumného projektu je postavena na předpokladu, že prostorový výskyt faktorů regionální specializace a rozmanitosti determinuje vytváření územně specifických ekonomických struktur, a to jak z hlediska vyspělosti, tak rozvojového potenciálu jednotlivých regionálních ekonomik. Tento předpoklad může sloužit k objasnění existence disparit v úrovni regionální konkurenceschopnosti včetně dynamiky působení konvergenčních a divergenčních procesů v regionálním rozvoji. Generované synergické efekty z kooperačních vazeb prohlubují územní integraci ekonomiky a zvyšují regionální konkurenceschopnost, čímž jsou vytvářeny základní předpoklady dlouhodobě udržitelného regionálního rozvoje a podmínky snižování společenských nerovnoměrností. Řešení projektu SGS2017 bude postaveno na hypotéze první linie výzkumu, že k hospodářským šokům jsou více citlivější regiony s užším a specializovanějším zaměřením ekonomických struktur, což ústí v nižší vyspělost/rozvinutost regionálních ekonomik. Vyspělost jednotlivých regionů se tak odvíjí od toho, zda daný region získává či naopak ztrácí konkurenční výhodu vzhledem k ostatním regionům s podobným hierarchickým postavením. Nejvýznamnějším prostorovým projevem diferenciace regionů v oblasti konkurenceschopnosti je vznik hierarchizovaných systémů pólů a os rozvoje. Podpora šíření synergických efektů z pólů rozvoje na osy rozvoje přispívá ke snižování regionálních disparit i zvyšování regionální konkurenceschopnosti, a jejich prostřednictvím jsou tak překonávány limity vybavení regionu výrobními faktory či jejich neefektivní využívání. Stav prostorové diferenciace je tak výsledkem působení řady různých procesů. Uplatnění nebo neuplatnění některých procesů v konkrétních regionech závisí na řadě faktorů konkurenceschopnosti, které představují důležité činitele prostorové diferenciace. Řešení projektu SGS2017 bude postaveno na hypotéze druhé linie výzkumu, že regiony s nižší úrovní disparit na základě indexu regionálních disparit (určující vyšší úroveň soudržnosti) dosahují vyšší úrovně rozvojového potenciálu na základě indexu rozvojového potenciálu. Tuto hypotézu lze dále rozšířit o předpoklad klíčového významu tzv. pólů rozvoje (metropolitní regiony) pro dlouhodobý ekonomický růst, který se zejména prostřednictvím kooperačních vazeb přenáší do jejich okolí (spádové oblasti metropolitních regionů) a návazně indikuje tvorbu rozvojových os, což je spojeno se zvyšováním konkurenceschopnosti periferních či znevýhodněných oblastí. Diferenciace společenských systémů tak vytváří základní rámec pro fungování ekonomiky, přičemž jejím nejvýznamnějším prostorovým projevem je vznik hierarchizovaných systémů pólů a os rozvoje. V případě rozvojových os – póly rozvoje jsou hlavními nositeli aglomeračních efektů, a osy rozvoje pak hlavními příjemci pozitivních efektů šířených z těchto pólů (obě struktury jsou úzce propojeny se specializací). Výsledkem působení uvedených zákonitostí a s nimi spojených procesů, je diferenciace území podle úrovně regionálních disparit a tvorby přidané hodnoty podle indexu rozvojového potenciálu, které determinují optimální funkční procesy v daném regionu. C) Postup řešení: 1. Charakteristika rámce pro hodnocení konkurenceschopnosti a odolnosti/pružnosti regionů a vymezení typů hospodářských šoků pro účely empirické analýzy regionálního společenského pokroku, tj. vyspělosti regionů. Charakteristika rámce pro hodnocení regionální rozmanitosti s ohledem na úroveň disparit a soudržnosti, a pro následnou empirickou analýzu rozvojového potenciálu regionů a jeho dynamiky. 2. Tvorba datové základny regionálních ukazatelů dle konceptu European Spatial Planning Observation Network, Regional Competitiveness Index, Cohesion Policy Indicators. Tvorba datové základny ukazatelů odolnosti/pružnosti, ukazatelů společenského pokroku a ukazatelů rozvojového potenciálu pro konstrukci odpovídajících kompozitních vážených indexů. 3. Aplikace základních výběrových statistik na vybranou databázi ukazatelů a analýza struktury v datech ukazatelů prostřednictvím vícerozměrné korelační analýzy za účelem zkoumání skutečnosti, zda a jak velkou závislostí se data vyznačují. Měření autokorelace bude souviset se sledováním prostorové variability a vymezováním strukturálně podobných prostorových jednotek. 4. První linie výzkumu: a) Stanovení faktorů charakterizujících současné procesy ovlivňující sociálně-ekonomickou diferenciaci regionů NUTS 2 zemí EU28 z hlediska jejich rozvinutosti (oblast konkurenceschopnosti). Hodnocení míry specializace či diverzifikace v regionální ekonomice a získání informací o konkurenčních výhodách územních celků prostřednictvím metody FA. b) Konstrukce váženého indexu odolnosti/pružnosti regionů za účelem odhalení silných a slabých stránek jednotlivých regionů z hlediska jejich odolnosti/pružnosti v reakci na hospodářské šoky. c) Hodnocení efektivity regionální odolnosti/pružnosti vůči hospodářským šokům na základě úrovně jejich konkurenceschopnosti metodou DEA. d) Konstrukce indexu společenského pokroku za účelem hodnocení vyspělosti jednotlivých regionů z hlediska dosahování širších socioekonomických cílů a orientaci hospodářské politiky, tj. hodnocení efektivnosti. e) Formulace síly vazeb mezi úrovní regionální konkurenceschopnosti, úrovní odolnosti/pružnosti regionů vůči hospodářským šokům a celkovou vyspělostí regionů na základě jeho úrovně společenského pokroku prostřednictvím regresní analýzy – zpracování regionální typologie. 5. Druhá linie výzkumu: a) Stanovení faktorů charakterizujících současné procesy ovlivňující sociálně-ekonomickou diferenciaci regionů NUTS 2 zemí EU28 z hlediska jejich rozmanitosti (oblast disparit a soudržnosti). Hodnocení variability napříč regiony z hlediska zastoupení jednotlivých faktorů. b) Konstrukce váženého indexu regionálních disparit za účelem odhalení úrovně soudržnosti jednotlivých regionů. Hodnocení míry nerovností v regionální ekonomice a získání informací o závislostech územních celků prostřednictvím metody prostorové autokorelace. c) Konstrukce váženého indexu regionálního potenciálu za účelem odhalení předpokladů a možností růstu a rozvoje jednotlivých regionů. Hodnocení míry potenciálu rozvoje v regionální ekonomice a získání informací o závislostech územních celků prostřednictvím metody prostorové autokorelace. d) Srovnání podmíněnosti výskytů faktorů regionálních disparit a rozvojového potenciálu v jednotlivých regionech a úrovně jejich závislosti prostřednictvím metody prostorové autokorelace. e) Hodnocení dynamičnosti regionálních procesů z hlediska dosahované úrovně soudržnosti a rozvojového potenciálu prostřednictvím metody DEA – zpracování regionální typologie. 6. Metoda prostorové autokorelace bude využita pro identifikaci současné prostorové diferenciace území států EU28 na úrovni regionů NUTS2. Metoda prostorové autokorelace bude sloužit k zjištění, zda na základě vybraných sledovaných ukazatelů existují určité vztahy mezi regiony, které by vytvářely určité shluky regionů a poukázat tak na regiony s rozvojovým potenciálem a dynamičností pokroku. Pomocí metody LISA bude možné určit oblasti s nadprůměrnými a podprůměrnými hodnotami ukazatelů, díky čemuž bude možné lépe odhalit faktory, které přispívají k diferenciaci území. 7. Průběžná prezentace dílčích výsledků výzkumu v příspěvcích na mezinárodních vědeckých konferencích a následné zpracování souhrnných výsledků výzkumu v odborných monografiích. Metodologie vědecké práce: Konkrétně specifikováno a popsáno v rámci Přílohy č. 1 Žádosti o finanční podporu projektu v rámci specifického vysokoškolského výzkumu (SGS2017): Využití kvantitativních metod ve výzkumném projektu. Metody logické: V teoretické části projektu bude použita metoda dedukce, umožňující postupovat od obecných informací ke konkrétním. Aplikační část projektu bude zpracována zejména na základě metody deskripce, analýzy a následné syntézy dostupných informací a jejich následném využití pro stanovení a splnění cíle projektu. Z hlediska logických metod budeme vycházet z metody induktivní, tzn., že po zjištění dostupných dat v rámci databáze ukazatelů, jejich použití v rámci vybraných kvantitativních metod bude vyhodnocena Regionální specializace a rozmanitost NUTS 2 regionů EU28. Z empirických metod bude, v praktické části projektu, dále použita metoda nepřímého pozorování prostřednictvím ukazatelů konkurenceschopnosti, odolnosti/pružnosti, společenského pokroku v první linii výzkumu, a dále disparit, soudržnosti a rozvojového potenciálu v druhé linii výzkumu. Metody specifické: V projektu budou aplikovány především metody exaktní a metoda komparace. Z metod exaktních budou použity vícerozměrná korelační analýza, vícerozměrné metody faktorové analýzy (FA) a shlukové analýzy (CA). Závislosti mezi ukazateli/faktory a tak vazby mezi regiony budou sledovány prostřednictvím metody prostorové autokorelace (SA). Analýza efektivity a produktivity bude zkoumána prostřednictvím základních a pokročilých přístupů metody analýzy obalu dat (DEA). Objektivní metody stanovení vah budou v průběhu projektu analyzovány za účelem výběru vhodných ke konstrukci kompozitních vážených indexů, jedná se např. o Shannonovy entropie, metoda CRITIC, standardní odchylka, rozptyl. V oblasti využití kvantitativních metod ve výzkumném projektu jsou obě jeho tematické linie velmi úzce provázány a k jejich řešení tak budou využity stejné metody, jež se však budou lišit pouze s ohledem na vhodnost použití z hlediska specifik tématu řešené problematiky. Při aplikaci metody meziregionální komparace budou dodržována následující pravidla: • definování objektu komparace a výběr územní úrovně (272 regionů NUTS 2 zemí EU28); • stanovení cíle komparace (vyhodnocení výkonnostní rozvinutosti a dynamičnosti rozvojového potenciálu NUTS 2 regionů EU28, určení jejich silných a slabých stránek z hlediska regionální specializace a rozmanitosti, odhalené působení hlavních faktorů a procesů determinujících úroveň jejich ekonomické vyspělosti a prostorové konzistence); • výběr vhodných ukazatelů pro analýzu (dle konceptů ESPON/RCI/Cohesion Policy); • zdrojové databáze ukazatelů (Eurostat, Eurobarometr, Evropská klastrová observatoř); • vymezení časové osy komparace (2000-2014/2015 dle dostupnosti dat); • vymezení periodicity dat (roční). Využití kvantitativních metod ve výzkumném projektu: Problematika projektu SGS2017 je řešena ve dvou tematických liniích, jež jsou vzájemně úzce provázány a současně podmíněny. Způsob, jakým je tato problematika uchopena, determinuje celý proces analýzy a tedy i její výsledky. S požadavkem co největší transparentnosti přistupujeme k analýze skrze matematicko-statistické a vícekriteriální metody, jejichž nedílnou součástí je podrobná deskripce datového souboru a sledovaných ukazatelů. Přesný popis využití kvantitativních metod ve výzkumném projektu včetně metodiky postupu řešení a matematických formulací je součástí přílohy č. 1 projektové žádosti o finanční příspěvek. K hromadnému zpracování dat, jak během jejich přípravy, tak následně i v analýze samotné, bude využito několika softwarových aplikací. U tvorby datové základny bude využito systému na správu databází Microsoft Excel 2016. K tvorbě vlastních proměnných a zčásti i k jejich předzpracování poslouží zejména tabulkový procesor Microsoft Excel 2016. Pro analýzu prostorových diferenciací budou použity vícenásobné koeficienty korelace (Pearson, Speaman), a metoda prostorové autokorelace, přičemž všechny výpočty budou prováděny pomocí Microsoft Excel 2016 a softwaru GeoDa. Pro analýzu ukazatelů, jejich struktury a zkoumání komplexních závislostí mezi proměnnými prostřednictvím FA a CA bude sloužit IBM SPSS 23. Pro potřeby výpočtu efektivity (základní a pokročilé DEA modely) bude využit software DEA Frontier Add-In Microsoft Excel. Intenzita úrovně regionální specializace a rozmanitosti bude zobrazena prostřednictvím kartogramů (software ArcGIS, jež bude zakoupen z prostředků projektu a členové řešitelského týmu se rovněž zúčastní školení k tomuto softwaru prostřednictvím společnosti ARCDATA). D) Datová základna: Datová základna pro zkoumání odolnosti/pružnosti 272 NUTS 2 regionů zemí EU28 a efektivity jejich konkurenceschopnosti bude tvořena ukazateli, jež jsou součástí databáze územních statistik ESPON, databáze indexu regionální konkurenceschopnosti RCI a ukazateli disparit na základě Kohezních zpráv o hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Zdrojové databáze ukazatelů tvoří Eurobarometr, Evropská klastrová observatoř a Eurostat. Datová základna ukazatelů na regionální úrovni bude zpracována pro období let 2000-2014/2015, a to dle dostupnosti údajů v příslušných statistikách. E) Časový harmonogram: 1. Leden 2017: Příprava realizace projektu SGS: vymezení koncepce řešení projektu, zadání a rozdělení úkolů v rámci řešitelského týmu, stanovení termínů plnění úkolů. 2. Únor – Březen 2017: Literární rešerše, studium odborných zdrojů, příprava detailní konstrukce metodiky vhodné pro řešení projektu SGS. Vyhodnocení a zpracování relevantních informací, tvorba datové základny pro analýzu. 3. Duben – Říjen 2017: Realizační práce na projektu dle zvolené metodiky řešení, analýza, zpracování dílčích výstupů projektu, syntéza výstupů, průběžné prezentace dosažených výsledků v článcích v odborných časopisech a na mezinárodních vědeckých konferencích. 4. Listopad – Prosinec 2017: Finalizace výstupů projektu, vyhodnocení dosažených výsledků, závěrečné práce na projektu, určení směrů budoucího zaměření výzkumu.

Ing. Lukáš Melecký, Ph.D.
Ing. Eva Poledníková, Ph.D.
doc. Ing. Michaela Melecká Staníčková, Ph.D.
Bc. Vanesa Melicharová
Bc. Veronika Patyková
Bc. Veronika Hanušová
Bc. Zuzana Juhasová
Bc. Katarína Klapitová

Výstupem projektu bude zkoumání prostorových aspektů dotýkajících se NUTS 2 regionů EU28 z hlediska vlivu regionální konkurenceschopnosti a odolnosti/pružnosti na efektivnost společenského pokroku, a z hlediska variability regionálních disparit/soudržnosti a jejich vliv na rozvojový potenciál regionů a dynamičnost.

Předpokládané dílčí výsledky výzkumu:
• Kompletace souboru ukazatelů regionální konkurenceschopnosti dle konceptu ESPON a RCI. Literární rešerše a výběr vhodného souboru ukazatelů regionální odolnosti/pružnosti pro konstrukci indexu regionální odolnosti/pružnosti. Literární rešerše a výběr vhodného souboru ukazatelů socioekonomické vyspělosti pro konstrukci indexu regionálního společenského pokroku. Databáze Eurobarometr, Evropská klastrová observatoř, Eurostat.
• Kompletace souboru ukazatelů regionálních disparit a soudržnosti dle kohezních zpráv Evropské komise, tzv. Zpráv o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, za účelem konstrukce indexu regionálních disparit. Literární rešerše a výběr vhodného souboru ukazatelů charakterizujících regionální rozmanitost pro konstrukci indexu regionálního rozvojového potenciálu. Databáze Eurobarometr, Evropská klastrová observatoř, Eurostat.
• Příprava datové základny pro konstrukci jednotlivých indexů, aplikace vhodných matematicko-statistických metod, aplikace relevantních metod pro stanovení vah, konstrukce jednotlivých indexů. Zkoumání komplexních závislostí mezi indexy a měření vlivu prostorových procesů na rozmístění indexů v oblasti rozvinutosti a rozmanitosti lokalizovaných v hodnocených regionech – FA, prostorová autokorelace.
• Analýza efektivity na základě faktorů regionální konkurenceschopnosti a regionální odolnosti/pružnosti (metoda DEA), a určení jejich vlivu na celkovou efektivnost NUTS 2 regionů EU28 (regresní analýza).
• Analýza prostorové variability regionů z hlediska úrovně disparit a rozvojového potenciálu, určení vzájemných vazeb a vyhodnocení dynamičnosti snižování regionálních disparit a jejich vlivu na úroveň rozvojového potenciálu v jednotlivých regionech (metoda DEA).
• Vyhodnocení socioekonomické vyspělosti regionů na základě faktorů regionální rozmanitosti a rozvinutosti, určení hlavních charakteristik efektivity a efektivnosti regionů v závislosti na vývoji faktorů rozvojového potenciálu a společenského pokroku.
Vyjádření diferenciace v efektivitě a efektivnosti mezi hodnocenými regiony, určení specializace regionů pro účely typologie regionů a analýzy zlepšení, tj. tvorbě tzv. peer-jednotek.

Výstupem projektu SGS bude závazně minimálně 110 bodů.
V roce 2017 předpokládáme dosažení minimálně 20 bodů prostřednictvím článků publikovaných ve sbornících z konferencí tradičně zařazených do databáze Conference Proceedings Citation Index společnosti Thomson Reuters. V roce 2018 předpokládáme dosažení minimálně 80 bodů prostřednictvím vydání dvou odborných publikací v anglickém jazyce v monografické neperiodické řadě SAEI a 10 bodů prostřednictvím vydání článku v časopise v databázi Scopus.

Mezinárodní vědecké konference, např.:
• Colloquium on Regional Sciences, červen2017, Čejkovice/ČR
• Data Envelopment Analysis, červen2017, Praha/ČR
• Days of Statistics and Economics, září2017, Praha/ČR
• Mathematical Methods in Economics, září2017, ČR
• Liberec Economic Forum, září2017, Liberec/ČR

Publikační výstupy dle RVVI:
• 5 článků ve sbornících z vědeckých konferencí zařazených v databázi Conference Proceedings Citation Index společnosti Thomson Reuters; dle pravidel SGS 4 body = D-min.20 bodů
• 1 článek v časopise v databázi Scopus (např. NH obzor, Economics and Sociology, Journal of International Studies); dle pravidel SGS = Jsc-min.10 bodů
• 2 odborné publikace v anglickém jazyce v monografické neperiodické řadě SAEI; dle pravidel SGS 40 bodů = B-min.80 bodů