Vliv hospodářských šoků na efektivitu a konkurenceschopnost EU z hlediska regionální a mezinárodní úrovně: neparametrický přístup

SP2015/106

Melecká Staníčková Michaela doc. Ing., Ph.D.

01. 01. 2015 - 31. 12. 2015

Motivace: Současná světová ekonomika je významným způsobem determinována globalizačními procesy a snahou rozličných ekonomických entit o dosahování co nejvyšší úrovně konkurenceschopnosti. V globalizující se ekonomice dochází ke zmenšování vzdáleností, národní zdroje jsou více mobilní, zatímco národní ekonomiky jsou více vzájemně závislé. Globálnost sama o sobě (ve smyslu schopnosti mít přístup ke vstupům a k aktivům ve světovém měřítku) přestává být konkurenční výhodou. V tomto smyslu dochází k takovému vývoji, že současná etapa globalizace zvyšuje význam regionálních či odvětvových uskupení vytvářejících inovační ohniska. Ukazuje se, že jejich vznik je podmíněn minimálním potřebným množstvím odbornosti, vzdělanosti, ekonomických subjektů a infrastrukturního zázemí v dané lokalitě, což je určující pro dosahovanou úroveň konkurenceschopnosti. Solidarita, demokracie a další principy, na kterých je EU vybudována, však nejsou dostačující ke zvyšování konkurenceschopnosti a udržení vedoucí pozice EU ve světě. Taktéž vysoký stupeň propojenosti EU s dalšími zeměmi (vyspělými i rozvojovými) a závislosti na dovozu vstupních materiálů, jako jsou energetické zdroje a nerostné suroviny, činí Unii více zranitelnou a do budoucna může mít negativní vliv na její konkurenceschopnost ve světovém hospodářství. Na vnitřní i vnější rozvoj EU v oblasti konkurenceschopnosti mají zásadní vliv i aspekty globálního charakteru, jež mají celosvětový dopad. Hospodářský vývoj po vypuknutí ekonomické a finanční krize roku 2008 s sebou přinesl řadu nových výzev a otázek, které souvisejí zejména se schopností ekonomik reagovat na externí hospodářské šoky a zotavit se z případných negativních dopadů těchto šoků, tedy současně odolnost vůči určitým událostem, zrovna tak jako pružnost reakce a schopnost přizpůsobení se. Hospodářské šoky mění postavení jednotlivých zemí ve světové ekonomice, příkladem čehož je pokles ekonomické aktivity ve všech částech světa v důsledku nedávné krize, jenž však nastal s rozdílnou měrou v jednotlivých státech. V tomto směru je nutné analyzovat možnosti a hledat nové směry rozvoje, založené na investicích do vzdělání, výzkumu a vývoje. Motivací projektu SGS2015 je tedy fakt, že jedině efektivně fungující systém založený na hospodárnosti a racionální míře solidarity mezi členskými státy EU a jejich regiony, která nemá demotivující účinky pro schopnější entity, může flexibilně reagovat na okolní nepředvídatelné šoky a udržet svou konkurenceschopnou pozici na světové úrovni. Hospodářský systém jednotlivých členských států EU je tak nutné začít sledovat na regionální úrovni, jelikož odolnost a pružnost jednotlivých regionů vůči hospodářským šokům je primárním základem pro národní výkonnost a konkurenceschopnost států jako takových ve vnitřním prostoru EU, což je stěžejním předpokladem pro mezinárodní konkurenceschopnost EU vůči vnějšímu okolí. S ohledem na tuto návaznost bude rovněž probíhat řešení projektu ve dvou logicky propojených a návazných tematických liniích. V kontextu hospodářské krize je v poslední době často zmiňován pojem regionální odolnost (resilience), tzn. schopnost vhodné reakce regionálních ekonomik na náhlé neočekávané vnější změny. Koncept regionální odolnosti se tak týká schopnosti regionu obnovit svůj původní stav po události, jež představuje významnou negativní odchylku od rovnovážného stavu. Jako příklad negativní skokové změny lze považovat řadu událostí počínaje dopady globální hospodářské krize až po různé přírodní či antropogenní pohromy. Při zkoumání schopnosti regionů reagovat na negativní události je důležité samotné vymezení typu takových šoků nebo otřesů. Může se jednat o neočekávaný akutní náraz, např. v podobě náhlé přírodní katastrofy, či naopak o dlouhodobý chronický problém, jehož výrazem je soustavně klesající výkonnost regionu z hlediska hlavních ekonomických veličin. Odolnost regionů vůči hospodářským šokům je často zmiňovaným tématem rovněž v EU, a to zejména od počátku globální hospodářské krize. Potřebnost zkoumání regionální odolnosti podporuje i fakt, že vliv globální ekonomické krize na hospodářskou situaci regionů EU je asymetrický. V EU je možné nalézt regiony, které krizí nebyly téměř zasaženy. Stejně tak lze nalézt ty, které byly dotčeny, ale byly schopny v poměrně krátké době dosáhnout předkrizové ekonomické úrovně a pokračovat ve svém dosavadním růstu. Na druhé straně řada regionů nadále trpí hospodářským útlumem nebo byla po relativně krátkém oživení zasažena druhou vlnou hospodářského poklesu, což má následně vliv i na schopnost jednotlivých států vyrovnat se s důsledky této krize, potažmo výkonnost EU jako celku a úroveň mezinárodní konkurenceschopnosti na světové scéně. Mezinárodní konkurenceschopnost patří k těm ekonomickým kategoriím, kterým je v posledních desetiletích věnována výrazná pozornost, a to jak v oblasti ekonomické teorie, tak v hospodářské praxi. Důvodem zvýšeného zájmu jsou rostoucí nároky na různých úrovních ekonomických aktivit, které jsou vyvolávány globalizačními procesy ve světové ekonomice. Vlivem působení jak krátkodobých faktorů (např. finanční a ekonomická krize z let 2008-2009), tak i dlouhodobých faktorů (např. postupné dopady této krize na ekonomiky jednotlivých států), spojených s procesem ekonomické globalizace a internacionalizace výroby a obchodu, pod jejichž vlivem se postupně mění komparativní výhody jednotlivých zemí, dochází ke změnám v podílu jednotlivých zemí na světovém obchodě. Více zemí než kdykoli dříve využívá možností, které jim globalizace přináší. V důsledku toho se povaha globálního obchodu mění. Většina států světa sice nefunguje v bezcelním světě, ale mnoho odvětví se již tímto směrem vydává. Pro EU jsou stěžejním klíčem ke konkurenceschopnosti znalosti, inovace, duševní vlastnictví, služby a efektivní využívání zdrojů. Obchodní politika a celý přístup k mezinárodní hospodářské soutěži se v tomto duchu mění, resp. musí měnit, chce-li si EU udržet svou vedoucí pozici na světové scéně. EU zaujímá prvenství ve světovém obchodě, avšak její podíl na světovém obchodě postupně klesá, ačkoliv počet členských zemí EU postupně narůstá. K tomuto vývoji dochází zejména pod vlivem rostoucí konkurence v zastoupení rychle se rozvíjejících zemí, jako jsou Čína, Indie aj., které naopak svůj podíl na světovém obchodě v posledních dvou desetiletích významně navýšily. S ohledem na budoucí potenciál těchto zemí (nerostné suroviny, populace apod.) je důležité zkoumat v jakých tržních segmentech je EU konkurenceschopná a sledovat vývoj jejich zjevných komparativních výhod v čase. Předmět výzkumu: Předmětem výzkumu je identifikace vnějších i vnitřních faktorů, které ovlivňují stabilitu jednotlivých regionů EU na úrovni NUTS 2 a přispívají tímto k jejich efektivnímu fungování a konkurenceschopnosti, a dále vymezení vstupních a výstupních veličin, které ovlivňují EU jako celek v mezinárodním prostředí. Vzhledem k dvojí tematické linii projektu SGS2015, je nutné se nejprve v rámci výzkumu soustředit na otázku, co stojí za úspěchem rychlého a úspěšného oživení ekonomik některých regionů EU? K zodpovězení této otázky je však zapotřebí komplexního posouzení a syntézy poznatků toho, co činí některé regiony odolnější než jiné a co mohou udělat regionální politici pro zvýšení odolnosti regionů vůči budoucím otřesům, což je předmětem první linie výzkumu. Lze předpokládat, že region může být resistentní vůči určitým šokům, zatímco jiné jej mohou na dlouhou dobu vykolejit z růstové trajektorie. Mohou existovat jednak regiony, které dosahují výborné úrovně z hlediska přípravy na různé šoky či otřesy (ať již ve formě koordinace sběru informací, hodnocení silných a slabých stránek, mobilizace a podpory místních subjektů s cílem překlenout systémové nedostatky), a přesto se takové regiony mohou vyznačovat nízkou mírou odolnosti v oblasti výkonu. Důvodem mohou být externí faktory, které jsou mimo kontrolu zodpovědných aktérů v oblasti rozvoje regionu. Na druhou stranu mohou existovat regiony, které přestože se aktivně nevěnují přípravě na možné hospodářské či jiné šoky, mohou dlouhodobě vykazovat vysokou odolnost. Z tohoto důvodu je cílem měření odolnosti ekonomik regionů NUTS 2 EU28 identifikovat nejdůležitější faktory konkurenceschopnosti, které mohou přispívat ke zvýšení stability regionálních ekonomik. S regionálním rozvojem a zvyšováním konkurenceschopnosti je úzce spjata i problematika ekonomického růstu. Projektem se budeme snažit odpovědět na otázky typu: Proč některé regiony rostou rychleji než ostatní? Co stojí v pozadí dlouhodobého růstu určitého regionu? Jak stimulovat zaostalejší regiony, aby rostly rychleji? Na druhé straně, vnější konkurenceschopnost EU je ohrožována ostatními rozvinutými zeměmi a také rychle se rozvíjejícími zeměmi, které začínají využívat svých komparativních výhod a přebírají tak vůdčí pozici ve světové ekonomice a oslabují tak celkovou pozici EU. Z tohoto důvodu je předmětem druhé linie výzkumu sektorová analýza mezinárodního obchodu EU a jejich členských států zaměřená na vymezení vstupních a výstupních veličin zahraničního obchodu, zejména pak produktové skladby exportu jednotlivých ekonomik, stejně tak jako produktivity, nákladů či zahraničních investic, majících vliv na celkovou efektivitu a konkurenceschopnost EU v mezinárodním obchodě. Skutečná konkurenceschopnost bude měřena právě přes produktivitu, protože jenom ta umožňuje vysoké mzdy, silnou měnu nebo také dobrou výnosnost kapitálu, potažmo tedy vysokou životní úroveň. Schopnost společnosti zvyšovat tento standard závisí na produktivitě, tedy efektivitě a v souladu s tím i na efektivnosti s jakou jsou národní zdroje využívány. Důležitá je tak produktivita celé ekonomiky, jež je postavena na silných regionálních základech. Současný stav řešení: Projekt SGS2015 má návaznost na projekty SGS řešené na K120 v minulých letech jak v oblasti regionální, tak mezinárodní konkurenceschopnosti. V oblasti regionální konkurenceschopnosti se jedná o návaznost na projekt SGS2014 (SP2014/111) zaměřený na zkoumání prostorové lokalizace faktorů konkurenceschopnosti a určení jejich vlivu na efektivnost regionů NUTS 2 zemí EU28, jehož hlavním cílem bylo vyhodnocení socioekonomické vyspělosti regionů na základě faktorů regionální konkurenceschopnosti a určení jejich vlivu na efektivnost regionů NUTS 2 zemí EU28 v referenčních letech 2004, 2007, 2009-2012, reprezentujících jednak základní momenty novodobého procesu rozšiřování EU, tak období růstové dynamiky a ekonomického poklesu v důsledku hospodářské krize. Výzkumný projekt byl řešen ve třech teoreticko-metodologických propojených paralelách. V první rovině výzkumu byla testována přítomnost prostorové autokorelace, přesněji řečeno zkoumání toho, zda data vykazují pozitivní, neutrální či negativní prostorovou autokorelací, a to prostřednictvím Moranova I kritéria, lokálních indikátorů prostorové asociace (tzv. metoda LISA) a Moranovým diagramem, tedy propojením obou předcházejících přístupů, přičemž všechny výpočty byly prováděny pomocí programu GeoDa 0.9.5-i (Beta). Analyzovány byly ukazatelé v rámci jednotlivých pilířů přístupu Regional Competitiveness Index (RCI), které se lišily z hlediska své komplexity a potenciálně tedy také charakterem prostorové autokorelace. V tomto případě analýza prostorové autokorelace prostřednictvím vybraných ukazatelů potvrdila hypotézu, že prostorová data (globální statistiky) jsou charakteristická svou prostorovou závislostí, když byla ve všech případech potvrzena signifikantní pozitivní prostorová autokorelace jak na straně vstupů, tak na straně výstupů konkurenceschopnosti. Výrazně vyšší pozitivní prostorovou autokorelací se vykazovaly ekonomické a sociální charakteristiky komplexního typu, tj. ukazatele v oblasti velikosti trhu a trhu práce. Nižší pozitivní prostorovou autokorelací se vykazovaly ekonomické a měkké charakteristiky semi-komplexního typu, tj. ukazatele v oblasti inovací a sofistikovanosti podnikání či ukazatele v oblasti vzdělávání. Následně byly vybrané ukazatele RCI zkoumány vícerozměrnými statistickými metodami, tj. faktorovou analýzou (FA) a metodou modelování strukturních rovnic (SEM), za účelem nalezení společných faktorů konkurenceschopnosti, kterými byly původní ukazatele ovlivňovány (FA) a charakteru vazeb mezi ukazateli, jež jsou součástí výsledných faktorů (SEM), přičemž všechny výpočty byly prováděny pomocí programů IBM SPSS Statistics a IBM SPSS Amos. FA bylo extrahováno celkem 5 faktorů na straně vstupů konkurenceschopnosti a 4 faktory na straně výstupů konkurenceschopnosti. Síla vazeb mezi ukazateli v jednotlivých faktorech byla dle metody SEM, zejména mezi ukazateli základního ekonomického rámce a ukazateli efektivity a efektivnosti, následně mezi ukazateli efektivity a efektivnosti a ukazateli inovačního a inovativního pokroku. Ve druhé rovině výzkumu byla hodnocena efektivita zdrojů v regionech NUTS 2 zemí EU28, jež je klíčovým předpokladem úspěšné existence regionu v globálním konkurenceschopném prostředí. Toto hodnocení bylo provedeno prostřednictvím softwarového nástroje DEA Frontier Add-In Microsoft Excel a KonSi-DEA Analysis for Benchmarking-3D Visualisation. Analýza regionální efektivity byla zkoumána prostřednictvím Malmquistova indexu produktivity (MPI) charakterizující vliv technické a technologické změny efektivity, tedy k hodnocení vztahu vstup-výstup (input-output). MPI byl následně rozšířen o aspekt kvality (pokročilý přístup DEA-MPIQ), čímž došlo k hodnocení efektivnosti regionů z hlediska vztahu výsledek-dopad (output-outcome) na společnost/území. Klíčovým aspektem této oblasti výzkumu byla jednak správná definice a matematická formulace MPIQ a následně jeho interpretace z hlediska dopadů technické, technologické a kvalitativní změny efektivity na celkovou úroveň produktivity v čase. Dále bylo důležité správné nastavení kvality v oblasti konkurenceschopnosti, kdy do analýzy vstoupilo několik zástupných ukazatelů a byl porovnán jejich vliv na celkovou změnu produktivity v hodnoceném referenčním období. Ve třetí rovině výzkumu byla, na základě výsledných hodnot MPI a MPIQ, provedena klasifikace regionů metodou shlukové analýzy a bylo možné sestavit typologii regionů z hlediska lokálních konkurenčních výhod. Výsledkem projektu tak bylo hodnocení míry prostorového shlukování v celém sledovaném území NUTS 2 regionů zemí EU28, regionální statistiky FA vstupů a výstupů, resp. finální hodnoty MPI a MPIQ umožnily identifikovat oblasti s rozdílným charakterem prostorové autokorelace u nichž bylo výsledkem rozdělení hodnocených regionů z hlediska lokalizace konkurenčních výhod do skupin regionálních ekonomik tažených (1) výrobními faktory, (2) investicemi či (3) inovacemi. Většina regionů NUTS 2 původních zemí EU15 spadala do kategorie (3) či se jí velmi silně přibližovala, oproti tomu většina regionů NUTS 2 nových zemí EU13 spadala převážně do kategorie (2) či byla v přechodném stádiu mezi (1) a (2) kategorií, což odpovídalo i zdrojům a typům konkurenčních výhod (1) náklady vstupů = cenově-nákladová konkurenční výhoda, (2) efektivnost výroby = kvalitativní konkurenční výhoda, (3) jedinečné hodnoty = kvalitativní konkurenční výhoda. Srovnáním regionů z hlediska změn v čase byly získány poznatky o konkurenčních výhodách jednotlivých územních celků a o vývoji regionální struktury v porovnání se strukturou národní ekonomiky. V oblasti mezinárodní konkurenceschopnosti se jedná o návaznost na projekt SGS2013 (SP2013/122), jehož hlavním předmětem zkoumání byly světové obchodní toky mezi EU a jejími hlavními obchodními partnery. Cílem tohoto projektu SGS2013 bylo kvantifikovat zahraničně obchodní vztahy vybraných světových ekonomik, zejm. USA, EU a Ruska. Ke kvantifikaci obchodních vztahů byla použita nejčastěji regresní analýza. Prostřednictvím gravitačního modelu byly analyzovány vzájemné obchodní vztahy EU s USA, Ruskem, Chorvatskem aj. za účelem kvantifikace dopadu vytvoření preferenčních zón volného obchodu či dopadu vstupu Číny do WTO na obchod s komerčními službami. Na základě modelu holandské nemoci byl zkoumán vliv vývozu paliv a energií na úroveň a výkonnost ruského zpracovatelského a zemědělského sektoru. Další oblastí byl výzkum zahraničního obchodu EU v podmínkách současného vývoje světové ekonomiky, kdy se do popředí světového obchodu dostávají noví hráči, kteří budou v blízké budoucnosti znamenat silnou konkurenci pro EU, nejen v oblasti mezinárodního obchodu. Země skupiny BRICS skýtají obrovský potenciál pro světové hospodářství a také pro nová obchodní partnerství s EU. Výzkum se doposud zaměřil na analýzu zahraničního obchodu ze sektorového i geografického hlediska. Na základě matematicko-statistických metod bylo hodnoceno postavení EU z hlediska zjevných komparativních výhod, otevřenosti ekonomiky, sladěnosti hospodářských cyklů obchodujících zemí, teritoriální a sektorová diverzifikace zahraničního obchodu nebo také intenzita regionálních bilaterálních toků a odvětvová komplementarita. Zjevné komparativní výhody byly zkoumány pomocí Ballasova indexu RCA (Revealed Comparative Advantage Index), a to na druhé úrovni SITC (Standard International Trade Classification). Obchodní otevřenost je jednou z nejdůležitějších ukazatelů zahraničního obchodu. K jejímu zjištění bylo použito indexů otevřenosti zahraničního obchodu z hlediska jak zboží, tak i služeb. Sladěnost hospodářských cyklů EU a zemí BRICS byla zkoumána prostřednictvím filtračních technik Hodrick-Prescott a Baxter-King a prostřednictvím indexu sladěnosti hospodářských cyklů. Pro výzkum teritoriální a sektorové diverzifikace exportu EU a zemí BRICS bylo použito pěti indexů v podobě intenzivních a extenzivních obchodních toků, Hirschmanova indexu, Indexu absolutní odchylky a Entropy indexu. Intenzita regionálních bilaterálních toků a odvětvové komplementarity byla zkoumána na příkladu zahraničně-obchodní výměny EU a Číny se zeměmi ASEAN. Tento výzkum probíhal pomocí indexů regionální obchodní intenzity a indexu doplňkovosti obchodní struktury. Z dosavadního výzkumu bylo prokázáno, že EU dosahuje zjevných komparativních výhod v produkci zboží s vyšší přidanou hodnotou, zatímco země BRICS mají komparativní výhody v exportu surovin a zemědělských komodit. Jedinou výjimkou je Čína, která rychle změnila podobu exportního portfolia a nyní se orientuje na export výrobků převážně lehkého průmyslu. Analýza obchodní otevřenosti EU a zemí BRICS prokázala vyšší obchodní angažovanost EU ve světové ekonomice než v případě zemí BRICS. Díky korelační analýze byla prokázána lineární závislost mezi obchodní otevřeností a výší hrubého domácího produktu na obyvatele v případě ekonomik EU, Číny, Indie a JAR, což ovšem neplatilo pro ekonomiku Ruska a Brazílie. Výzkum sladěnosti hospodářských cyklů prokázal existenci vysoké sladěnosti mezi EU a zeměmi BRICS, avšak velice nízkou sladěnost mezi zeměmi BRICS navzájem. Výsledky výzkumu teritoriální a obchodní diverzifikace EU a zemí BRICS prokázaly, že EU dosahuje v obou hlediscích mnohem vyšší diverzifikace exportu než země BRICS, avšak tyto země v průběhu posledních let svou diverzifikaci zvyšují. V případě Ruska byla zjištěna protichůdnost výsledků oproti zbylým zemím BRICS, protože dlouhodobě se jeho teritoriální i sektorová diverzifikace exportu snižuje a v některých případech dosahuje až extrémních hodnot závislosti exportu na nízkém počtu komodit či obchodních partnerů. V případě výzkumu intenzity bilaterálních obchodních toků EU a Číny se zeměmi ASEAN bylo zjištěno, že intenzita obchodu dosahuje mnohem vyšších hodnot v Číně, avšak doplňkovost sektorové struktury zahraničního obchodu byla vyšší v členských zemích EU. Rešerše literatury v rámci výzkumného projektu: Tuzemské publikace: 1. BLAŽEK, Jiří a David UHLÍŘ. Teorie regionálního rozvoje. Nástin, kritika, implikace. Praha: Karolinum, 2011. 342 s. ISBN 978-80-246-1974-3. 2. BROŽOVÁ, H., HOUŠKA, M., a T. ŠUBRT. Modely pro vícekriteriální rozhodování. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2014. 172 s. ISBN 978-80-213-1019-3. 3. FOJTÍKOVÁ Lenka a kol. Postavení Evropské unie v podmínkách globalizované světové ekonomiky. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2014. ISBN 978-80-248-3333-0. 4. HANČLOVÁ, Jana et al. Makroekonomické modelování české ekonomiky a vybraných ekonomik EU. Ostrava: VŠB-TU Ostrava. 2010. 310 s. ISBN 978-80-248-2353-9. 5. HRABÁNKOVÁ, M. a kol. Faktory regionálního rozvoje a jejich vliv na sociálně-ekonomický potenciál regionu. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011. 111 s. ISBN 9788072047529. 6. HENDL, Jan. Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. 3.vyd. Praha: Portál, 2009. 695 s. ISBN 978-80-7367-482-3. 7. KRAFT, J. et al. Východiska z krize: cesty zmírnění negativních efektů hospodářské krize v ČR. Liberec: TU v Liberci, 2011. ISBN 978-80-7372-787-1. 8. KUNEŠOVÁ, H. et al. Světová ekonomika. Nové jevy a perspektivy. Praha: C. H. Beck, 2014. 416 s. ISBN 978-80-7400-502-2. 9. MELOUN, Milan a Jiří MILITKÝ. Interaktivní statistická analýza dat. Praha: Karolinum, 2012. 953 s. ISBN 9788024621739. 10. MELOUN, Milan a Jiří MILITKÝ. Kompendium statistického zpracování dat. Praha: Academia, 2006. 982 s. ISBN 80-200-1396-2. 11. POMĚNKOVÁ, Jitka. Vybrané aspekty modelování hospodářského cyklu. Brno: Konvoj, 2011, 151 s. ISBN 978- 80-7302-161-0. 12. SLANÝ, Antonín et al. Ekonomické prostředí a konkurenceschopnost. Brno: Masarykova univerzita, CVKSCE, 2009. 325 s. ISBN 80-210-5056-3. 13. STEINMETZOVÁ, Dana. Bariéry konkurenceschopnosti. Praha: Oeconomica, 2008. 162 s. ISBN 978-80-245-1444-4. 14. ŽIŽKA, M. a kol. Hospodářský rozvoj regionů: Vymezení funkčních regionů, významné socioekonomické faktory, regionální odolnost a inovační intenzita. Příbram: Professional Publishing, 2013. 224 s. ISBN 978-80-7431-131-4. Zahraniční publikace: 1. ANNONI , Paola a Lewis DIJKSTRA. EU Regional Competitiveness Index 2013. JRC Scientific and Technical Reports. Luxembourg: Publication Office of the European Union. 2013, 183 s. ISBN 978-92-79- 32370-6. 2. ANNONI, Paola a Kornelia KOZOVSKA. EU Regional Competitiveness Index 2010. JRC Scientific and Technical Reports. Luxembourg: Publication Office of the European Union. 2010, 274 s. ISBN 978-92-79-15693-9. 3. BALCEROWICZ, Leszek a Stanley FISCHER. Living Standards and the Wealth of Nations. Successes and Failures in Real Convergence. Massachusetts: Institute of Technology, 2006. 434 s. ISBN 978-0-2620-2595-9. 4. BRIGUGLIO, L., G. CORDINA, N. FARRUGIA a C. VIGILANCE. Small States and the Pillars of Economic Resilience. London: Commonwealth Secretariat, 2008. 426 s. ISBN 978-9-9909-4924-7. 5. BYNOE, Denny L. Building the Resilience of Small States: A Revised Framework. London: CSIRO Publishing, 2014. 252 s. ISBN 978-1-8492-9128-6. 6. BYRNE, Barbara M. Structural Equation Modeling With AMOS: Basic Concepts, Applications, and Programming (Multivariate Applications Series). Second Edition. New Jersey: Routledge Academic, 2009. 416 s. ISBN 978-0805863734. New York: Springer, 2007. 492 s. ISBN 978-0-3874-5281-4. 7. COOK, Wade D. a Joe ZHU. Data Envelopment Analysis: Modelling Operational Processes and Measuring Productivity. Boston: Kluwer Academic Publishers, 2008. 248 s. ISBN 978-1434830234. 8. COOPER, W.C., L. M. SEIFORD a K. TONE. Data Envelopment Analysis: a Comprehensive Text with Models, Applications, References and DEA-Solver Software. New York: Springer, 2007. 492 s. ISBN 978-0-3874-5281-4. 9. FISCHER, Manfred M. a JinFeng WANG. Spatial Data Analysis: Models, Methods and Techniques. New York: Springer, 2011. 80 s. ISBN 978-3-6422-1719-7. 10. HAIR, J. F., W. C. BLACK et al. Multivariate Data Analysis. 7th Edition. Prentice Hall, 2010. 816 s. ISBN-13: 978-0138132637. 11. HELPMAN, Elhanan a Paul KRUGMAN. Market Structure and International Trade. 1985. MIT Press. Cambridge, Massachusetts. 12. KLINE, Rex. B. Principles and Practice of Structural Equation Modelling. 3rd edition. New York: The Guilford Press, 2011. 427 s. ISBN 978-1-60623-876-9. 13. MULAIK, Stanley A. Linear Causal Modelling with Structural Equations. FL: Chapman & Hall/CRC, 2009. 468 s. ISBN-13: 978-1-4398-0038-6. 14. NIJKAMP, Peter a Iulia SIEDSCHLAG. Innovation, growth and competitiveness: dynamic regions in the knowledge-based world economy. New York: Springer, 2011. 380 s. ISBN 978-3-6421-4964-1. 15. OECD. Global Trade and Specialisation. Patterns Over the Next 50 Years. OECD [online]. 2014. Dostupné z http://www.oecd-ilibrary.org/docserver/download/5jz18gpwfxq4.pdf?expires=1407800122&id=id&accname=guest&checksum=E43613109DB169887844375A88E78923. 16. RAY, Subsash C. Data Envelopment analysis: theory and techniques for economics and operations Research. Cambridge: Cambridge University Press, 2012. 366 s. ISBN 978-1-1074-0526-4. 17. TAMÁSY, Christine a Javier REVILLA DIEZ. Regional Resilience, Economy and Society. Globalising Rules. New York: Ashgate, 2013. 294 s. ISBN 978-1-4094-6848-6. Elektronické databáze: 1. ESPON. European Observation Network for Territorial Development and Cohesion [online]. 2014. Dostupné z: http://www.espon.eu/main/. 2. EUROPE INNOVA. European Cluster Observatory Overview. Europe-innova.eu [online]. 2014. Dostupné z: http://www.europe-innova.eu/web/guest/eu-cluster-observatory/overview;jsessionid=147DBEBDCF9AF9BD0E21AACD2D30356C. 3. EUROPEAN COMMISSION. Public Opinion. Eurobarometer Interactive Search System. Ec.europa.eu [online]. 2014. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/cf/index_en.cfm. 4. EUROSTAT. Statistics. Epp.eurostat.ec.europa.eu [online]. 2014. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/themes. 5. ORGANIZATION FOR ECONOMIC CO-OPERATION AND DEVELOPMENT. OECD Database. Stats.oecd.org [online]. 2014. Dostupné z: http://stats.oecd.org/ 6. UNITED NATIONS. UN Comtrade Database [online]. Dostupné z http://comtrade.un.org/db/help/ureadMeFirst.aspx?returnPath=%2fdb%2fdqBasicQueryResults.aspx%3fy%3d2012%26rg%3d1%26px%3dH1%26cc%3d72%26r%3d97. UNITED NATIONS CONFERENCE ON TRADE AND DEVELOPMENT. UNCTAD Statistics [online]. Dostupné z http://unctadstat.unctad.org/wds/ReportFolders/reportFolders.aspx?sRF_ActivePath=p,8&sRF_Expanded=,p,8. 8. WORLD BANK. Data. Data.worldbank.org [online]. 2014. Dostupné z: http://data.worldbank.org. 9. WORLD TRADE ORGANIZATION. Statistical Database [online]. Dostupné z http://stat.wto.org/Home/WSDBHome.aspx?Language=E. Cíl projektu: Globálním cílem projektu je vyhodnotit efektivitu ekonomik regionů NUTS 2 zemí EU28 vůči hospodářským šokům a určit míru vnitřní a vnější konkurenceschopnosti EU jako celku v mezinárodním obchodě v referenčním období let 2004-2013. Cílem první linie výzkumu v oblasti hodnocení vnitřní konkurenceschopnosti je určení efektivity odolnosti/pružnosti ekonomik regionů NUTS 2 zemí EU28 vůči hospodářským šokům a určení jejich dopadů (z hlediska konkurenčních výhod) na konkurenceschopnost hodnocených regionů. Cílem druhé linie výzkumu v oblasti hodnocení vnější konkurenceschopnosti je analýza změny a stavu komparativních výhod EU ve světové ekonomice a určení míry efektivity přeměny vnitřních vstupů na vnější výstupy v mezinárodním obchodě na základě sektorové analýzy obchodu. Cíl první linie výzkumu bude naplněn prostřednictvím splnění několika dílčích cílů, tj.: • vyhodnocení schopnosti regionů odolat a následně se úspěšně adaptovat na vychýlení ze své dosavadní rovnováhy a klasifikace regionů z hlediska regionální resilience (s ohledem na ekonomický cyklus a existenci hospodářského šoku); • určení síly vazeb mezi odolností/pružností regionů a jednotlivými typy hospodářských šoků; • identifikace lokalizačních faktorů regionální konkurenceschopnosti a jejich vliv na atraktivnost území. Výpočet vlivu dílčích faktorů ovlivňující sociálněekonomickou diferenciaci regionů NUTS 2 zemí EU28 na tvorbu celkového kompozitního váženého indexu kapacity odolnosti/pružnosti regionu (KVIKOR); • zjistit úroveň efektivity odolnosti/pružnosti regionů vůči hospodářským šokům v závislosti na jejich dílčích faktorech KVIKOR (vnitřní a vnější vybavenost regionů) metodou DEA; • návrh strategie pro posilování odolnosti/pružnosti regionů NUTS 2 zemí EU28 a zvyšování jejich regionální konkurenceschopnosti – typologie hospodářskopolitických opatření. Cíl druhé linie výzkumu bude naplněn prostřednictvím splnění několika dílčích cílů, tj.: • stanovení míry závislosti členských zemí EU na zahraničním obchodě; • určení, ve kterých vývozních segmentech dosahují členské země EU nejvyšší, resp. nejmenší dynamiky růstu a určení příspěvků jednotlivých segmentů k celkové mezinárodní konkurenceschopnosti ekonomik; • zjištění míry efektivity a úrovně produktivity dosahované členskými státy EU v rámci jednotlivých komoditních tříd SITC s ohledem na jejich vývozní specializaci metodou DEA; • identifikace dynamických exportních trhů ve světové ekonomice před světovou finanční a ekonomickou krizí a po této krizi a charakteristika změny ve vývoji obchodních toků EU. Globální hypotéza výzkumného projektu: Globální hypotéza výzkumného projektu je postavena na předpokladu, že rostoucí efektivita regionů NUTS 2 zemí EU28 přispívá k větší konkurenceschopnosti EU jako celku na mezinárodní úrovni. Globalizace je podněcována celou řadou faktorů, přičemž jedním z nich je snaha o zvýšení efektivity produkčního řetězce pod tlakem rostoucí konkurence na domácích a světových trzích. Pro dlouhodobě udržitelnou a rostoucí konkurenceschopnost je podstatné, do jaké míry je konkurenční schopnost ekonomiky založena na robustních základech. Ačkoli je stanovení možných faktorů regionální odolnosti/pružnosti obtížné, lze uvést několik možných souvislostí, které přicházejí v úvahu. Z hlediska faktorů je možné předpokládat, že regiony mající nadprůměrnou produktivitu a vysokou úroveň celkového výstupu ekonomiky jsou pravděpodobně odolnější resp. méně zranitelné. Řešení projektu SGS2015 bude postaveno na hypotéze první linie výzkumu, že prostorový výskyt faktorů konkurenceschopnosti determinuje vytváření územně specifických ekonomických struktur a určuje schopnost odolnosti/pružnosti regionů vůči hospodářským šokům. V kontextu komplexní podmíněnosti konkurenceschopnosti zemí a regionů bude v rámci projektu kladen důraz na zhodnocení ekonomického potenciálu území a budou zkoumány jednotlivé faktory ovlivňující regionální rozvoj a jejich význam pro hodnocené regiony z hlediska efektivnosti využívání zdrojů na území, jež je klíčovým předpokladem úspěšné existence regionu v prostředí globální konkurence. O ekonomickém úspěchu regionu rozhoduje to, jak prostřednictvím svého obyvatelstva dokáže využívat velké spektrum zdrojů, které se mu nabízí. Jsou to právě flexibilita, znalosti a inovativnost obyvatelstva regionu, které rozhodují o tom, jak daný region dokáže reagovat na ekonomické impulsy zevnitř i z národní či globální úrovně. Pokud jsou místní obyvatelé tyto impulsy schopni využít pro valorizaci lokálních (resp. regionálních) zdrojů, má daný region velké šance na úspěch nejen uvnitř daného státu, ale i v rámci celé EU, což má následně návaznost na její mezinárodní konkurenceschopnost. K tomuto posouzení je nezbytný hlubší pohled na strukturální aspekty zahraničního obchodu, tzn. strukturální změny zahraničního obchodu států EU ve zvoleném referenčním období v souvislosti s rostoucí intenzitou globalizačních procesů, které se projevují v odstraňování bariér jak z hlediska obchodní výměny, tak i kapitálových toků. Hypotéza druhé linie výzkumu předpokládá, že větší míra obchodní integrace (otevřenosti ekonomiky) přispívá k vyšší životní úrovni obyvatelstva těchto zemí. Tato otevřenost ekonomiky je ovlivněna globalizací ekonomických činností, díky níž dochází k růstu vnitro-odvětvového obchodu v členských státech EU, přičemž technologické a vnější změny ve výrobě přispívají ke konkurenceschopnosti EU v mezinárodním obchodě větší měrou než vnitřní a technické změny ve výrobě. Postup řešení: 1. Charakteristika rámce pro hodnocení odolnosti/pružnosti regionů a vymezení typů hospodářských šoků pro účely empirické analýzy regionální konkurenceschopnosti. Charakteristika rámce pro hodnocení sektorové analýzy zahraničního obchodu a vymezení mezinárodní konkurenceschopnosti pro účely empirické analýzy. 2. Tvorba datové základny regionálních ukazatelů dle konceptu ESPON a RCI 2013. Tvorba datové základny ukazatelů intra a extra odvětvového obchodu v evropském rozměru (EUROSTAT) a světovém rozměru (UNCTADSTAT). 3. Aplikace základních výběrových statistik na vybranou databázi ukazatelů a analýza struktury v datech ukazatelů prostřednictvím vícerozměrné korelační analýzy za účelem zkoumání skutečnosti, zda a jak velkou závislostí se data vyznačují. Měření autokorelace bude souviset se sledováním prostorové variability a vymezováním strukturálně podobných prostorových jednotek. 4.První linie výzkumu: a) Stanovení faktorů charakterizujících současné procesy ovlivňující sociálně-ekonomickou diferenciaci regionů NUTS 2 zemí EU28. Hodnocení míry specializace či diverzifikace v regionální ekonomice a získání informací o konkurenčních výhodách územních celků prostřednictvím metody FA a SEM. b) Konstrukce KVIKOR za účelem odhalení silných a slabých stránek jednotlivých regionů z hlediska jejich odolnosti/pružnosti v reakci na hospodářské šoky. Konstrukce KVIKOR je založena na metodě FA a Entropie, která je využita při stanovení vah dílčích indexů odolnosti/pružnosti regionu. c) Hodnocení efektivity regionální odolnosti/pružnosti vůči hospodářským šokům metodou DEA. Pro analýzu regionální produktivity a typologie změn efektivity bude použit MPI a MPIQ. Na základě výsledných hodnot MPI a MPIQ bude provedena klasifikace regionů z hlediska regionální odolnosti/pružnosti s ohledem na ekonomický cyklus a existenci hospodářského šoku metodou DEA-Clustering. d) Formulace hospodářsko-politických doporučení pro zvýšení odolnosti/pružnosti regionů vůči hospodářským šokům a stimulaci regionální konkurenceschopnosti. 5. Druhá linie výzkumu: a) Určení míry otevřenosti ekonomik členských států EU a jejich závislosti na zahraničním obchodě – tvorba typologie zemí EU28 dle závislosti na zahraničním obchodě. Identifikace tržní integrace EU a zjištění rozdílů mezi členskými státy EU v podílu obchodu se zbožím a podílu obchodu s komerčními službami na HDP. b) Analýza dynamiky růstu obchodu v jednotlivých komoditních třídách ve světě v komparaci s vývojem v EU28 a sektorová analýza obchodu se zbožím v zemích EU28. Určení míry národní efektivity a produktivity exportních odvětví členských států EU, jež se promítá do konkurenčního potenciálu hodnocených zemí. Pro analýzu efektivity a produktivity budou použity základní a pokročilé modely DEA, na základě jejich výsledků bude provedena klasifikace zemí metodou DEA-Clustering a sestavena typologie zemí z hlediska jejich komparativních výhod. c) Komparace změn ve vývoji podílu EU na světovém obchodě z hlediska teritoriálního i sektorového a identifikace hlavních konkurentů ve světovém obchodě v daných sektorech/produktech. Formulace hospodářsko-politických doporučení na základě výsledků vlastní analýzy (obchodní negociace, podpora podnikání a vývozu). 6. Průběžná prezentace dílčích a následně souhrnných výsledků výzkumu v článcích v odborných časopisech a příspěvcích na mezinárodních vědeckých konferencích. Metodologie vědecké práce: Metody logické: V teoretické části projektu bude použita metoda dedukce, umožňující postupovat od obecných informací ke konkrétním. Aplikační část projektu bude zpracována zejména na základě metody deskripce, analýzy a následné syntézy dostupných informací a jejich následném využití pro stanovení a splnění cíle projektu. Z hlediska logických metod budeme vycházet z metody induktivní, tzn., že po zjištění dostupných dat v rámci databáze ukazatelů, jejich použití v rámci vybraných kvantitativních metod bude vyhodnocena vnitřní a vnější konkurenceschopnost EU. Z empirických metod bude, v praktické části projektu, dále použita metoda nepřímého pozorování prostřednictvím ukazatelů konkurenceschopnosti dle přístupů ESPON, RCI v první linii výzkumu a přístupů WB, WTO a OECD v druhé linii výzkumu. Metody specifické: V projektu budou aplikovány především metody exaktní a metoda komparace. Z metod exaktních budou použity vícerozměrná korelační analýza, vícerozměrné metody faktorové analýzy (FA) a metody modelování strukturních rovnic (SEM). Analýza efektivity a produktivity bude zkoumána prostřednictvím základních a pokročilých přístupů metody analýzy obalu dat (DEA). V oblasti využití kvantitativních metod ve výzkumném projektu jsou obě jeho tematické linie velmi úzce provázány a k jejich řešení tak budou využity stejné metody, jež se však budou lišit pouze s ohledem na vhodnost použití z hlediska specifik tématu řešené problematiky. Při aplikaci metody meziregionální/mezinárodní komparace budou dodržována následující pravidla: • definování objektu komparace a výběr územní úrovně (272 regionů NUTS 2 zemí EU28, 28 členských států EU); • stanovení cíle komparace (vyhodnocení efektivity ekonomik regionů NUTS 2 zemí EU28 vůči hospodářským šokům a určení míry vnitřní a vnější konkurenceschopnosti EU jako celku v mezinárodním obchodě); • výběr vhodných ukazatelů pro analýzu (dle konceptů ESPON/RCI a WB/WTO/OECD); • zdrojové databáze ukazatelů (ESPON, Eurostat, Eurobarometr, Evropská klastrová observatoř, OECD, RCI, WB, WTO); • vymezení časové osy komparace (2004-2012/2013 dle dostupnosti dat); • vymezení periodicity dat(roční). Využití kvantitativních metod ve výzkumném projektu: Problematika výkonnosti a jejich dvou dimenzí, tj. efektivity a efektivnosti je úzce provázána s hodnocením konkurenceschopnosti. Způsob, jakým je tato problematika uchopena, determinuje celý proces analýzy a tedy i její výsledky. S požadavkem co největší transparentnosti přistupujeme k analýze skrze matematicko-statistické a vícekriteriální metody, jejichž nedílnou součástí je podrobná deskripce datového souboru a sledovaných ukazatelů. Přesný popis využití kvantitativních metod ve výzkumném projektu včetně metodiky postupu řešení a matematických formulací je součástí přílohy č. 1 projektové žádosti o finanční příspěvek s názvem "Využití kvantitativních metod ve výzkumném projektu a metodika postupu řešení". Datová základna: Datová základna pro zkoumání odolnosti/pružnosti 272 NUTS 2 regionů zemí EU28 a efektivity jejich konkurenceschopnosti bude tvořena ukazateli, jež jsou součástí databáze územních statistik ESPON a databáze regionální konkurenceschopnosti RCI. Zdrojové databáze ukazatelů tvoří ESPON, Eurobarometr, Evropská klastrová observatoř, Eurostat, OECD, RCI a Světova banka. Datová základna pro zkoumání mezinárodního obchodu členských států EU28 a efektivity jejich konkurenceschopnosti bude tvořena národními ukazateli databáze Eurostat – sekce National Account, International Trade, Economic Indicators Trade. Sektorová analýza bude provedena za použití klasifikace komoditních tříd SITC na základě databáze UNCTADSTAT. Datová základna ukazatelů na regionální i národní úrovni bude zpracována pro období let 2004-2012/2013, a to dle dostupnosti údajů v příslušných statistikách. Časový harmonogram: 1. Leden 2015: Příprava realizace projektu SGS: vymezení koncepce řešení projektu, zadání a rozdělení úkolů v rámci řešitelského týmu, stanovení termínů plnění úkolů. 2. Únor – Březen 2015: Literární rešerše, studium odborných zdrojů, příprava detailní konstrukce metodiky vhodné pro řešení projektu SGS. Vyhodnocení a zpracování relevantních informací, tvorba datové základny pro analýzu. 3. Duben – Říjen 2015: Realizační práce na projektu dle zvolené metodiky řešení, analýza, zpracování dílčích výstupů projektu, syntéza výstupů, průběžné prezentace dosažených výsledků v článcích v odborných časopisech a na mezinárodních vědeckých konferencích. 4. Listopad – Prosinec 2015: Finalizace výstupů projektu, vyhodnocení dosažených výsledků, závěrečné práce na projektu, určení směrů budoucího zaměření výzkumu.

Ing. Lukáš Melecký, Ph.D.
prof. Ing. Lenka Fojtíková, Ph.D.
doc. Ing. Michaela Melecká Staníčková, Ph.D.
doc. Ing. Martin Hodula, Ph.D.
Ing. Bohdan Vahalík
Ing. Bc. Markéta Manďáková
Bc. Lucie Obrtelová
Ing. Jaroslav Ambrož
Bc. Lucie Remešová
Ing. Jan Pražák
Bc. Nikol Pešlová
Bc. Adam Rýpar
Bc. Veronika Juříčková
Ing. Jiří Sikora
Bc. Nikola Sentlová

Výstupem projektu bude zkoumání vlivu hospodářských šoků na efektivitu a konkurenceschopnost EU z hlediska regionální a mezinárodní úrovně vzhledem k jejich prostorovým aspektům. V první linii výzkumu bude vyhodnocena efektivita odolnosti/pružnosti ekonomik regionů NUTS 2 zemí EU28 vůči hospodářským šokům a určen její dopad na konkurenceschopnost hodnocených regionů. Ve druhé linii výzkumu bude analyzována sektorová struktura obchodu EU a jejich jednotlivých ekonomik v rámci koncepce intra i extra unijního obchodu zahrnující pohled na exportní výkonnost z hlediska struktury, diverzifikace, otevřenosti, technologické náročnosti a dalších aspektů ovlivňující změny ve struktuře exportu. Závěrem se výzkum zaměří na zjišťování efektivity a konkurenceschopnosti EU v mezinárodním obchodě ve smyslu konkurenčního prostředí měřením transformace vstupů na výstupy z hlediska zahraničního obchodu a dynamických změn v oblasti produktivity mezinárodního obchodu.

Předpokládané dílčí výsledky výzkumu:
• Kompletace souboru ukazatelů reg. konkurenceschopnosti dle konceptu ESPON a RCI 2013. Kompletace souboru ukazatelů intra a extra odvětvového obchodu v evropském rozměru (EUROSTAT) a světovém rozměru (UNCTADSTAT).
• Příprava datové základny pro měření vlivu prostorových procesů na rozmístění ukazatelů konkurenceschopnosti lokalizovaných v hodnocených a regionech z hlediska odolnosti/pružnosti vůči hospodářským šokům a zemích z hlediska mezinárodního obchodu – vícerozměrná korelační analýza.
• Určení socioekonomické vyspělosti regionů dle hlavních faktorů regionální konkurenceschopnosti (FA, SEM) a určení hlavních charakteristik odolnosti/pružnosti regionů v závislosti na vývoji těchto faktorů – tvorba indexu KVIKOR (FA, metoda Entropie).
• Analýza dopadů diferencovaného rozmístění faktorů konkurenceschopnosti, resp. zdrojů konkurenčních výhod na různorodost regionální efektivity a produktivity – dopad na odolnost/pružnost regionu vůči hospodářským šokům a otřesům.
• Sektorová analýza zahraničního obchodu EU v rámci koncepce extrakomunitárního a intrakomunitárního obchodu – určení míry otevřenosti ekonomik členských států EU a jejich závislosti na zahraničním obchodě – identifikace tržní integrace EU.
• Analýza dynamiky růstu obchodu v jednotlivých komoditních třídách ve světě v komparaci s vývojem v EU28 a sektorová analýza obchodu se zbožím v zemích EU28 – určení míry národní efektivity a produktivity exportních odvětví členských států EU – typologie zemí EU z hlediska jejich komparativních výhod.
• Vyjádření diferenciace v efektivitě mezi hodnocenými zeměmi a regiony, určení specializace zemí a regionů pro účely typologie zemí regionů a analýzy zlepšení, tj. tvorbě tzv. peer-jednotek.

Výstupem projektu SGS bude závazně minimálně 40 bodů.

V roce 2015 předpokládáme dosažení minimálně 24 bodů prostřednictvím článků ve sbornících z mezinárodních konferencí zařazených do databáze Conference Proceedings Citation Index společnosti Thomson a ve světově uznávané databázi Scopus. V roce 2016 předpokládáme dosažení minimálně 16 bodů prostřednictvím článků indexovaných ve světově uznávané databázi Scopus či článků ve sbornících z mezinárodních konferencí zařazených do databáze Conference Proceedings Citation Index společnosti Thomson Reuters.

Publikační výstupy dle RVVI:
• 4 články ve sbornících z mezinárodních vědeckých konferencí zařazených v databázi Conference Proceedings Citation Index společnosti Thomson Reuters(např. ECE, GIKA, ICFB, LEF, MME); D - min. 16 bodů.
• 3 články v recenzovaných časopisech indexovaných ve světově uznávané databázi Scopus (např. Journal of International Trade and Economic Development, Journal of Regional Science, Socio-Economic Planning Sciences, Transactions on Mathematics); Jsc - min. 30 bodů.