Modelování zahraničně obchodních vztahů vybraných světových ekonomik

SP2013/122

Fojtíková Lenka prof. Ing., Ph.D.

01. 01. 2013 - 31. 12. 2013

Projekt je věnován problematice využití dvou typů modelů ke kvantifikaci zahraničně obchodních vztahů vybraných světových ekonomik. Prvním modelem je rovnovážný model (RM) zahraničního obchodu, který je velmi oblíbeným, především v zahraniční odborné literatuře. Podstata RM vychází z Newtonova gravitačního zákona, který říká, že gravitační síla mezi dvěma tělesy závisí na jejich hmotnosti a vzdálenosti. Převod této myšlenky do ekonomie lze interpretovat tak, že objem obchodu mezi dvěma zeměmi (integračními celky, obchodními bloky, mezinárodními organizacemi apod.) by měl růst s růstem velikosti těchto zemí (měřené pomocí národního důchodu) a klesat s růstem dopravních resp. přepravních nákladů (měřených pomocí vzdáleností mezi ekonomickými centry). Mezi průkopníky použití tohoto konceptu v ekonomii patří Tinbergen (1963) a Linneman (1967). Rovnovážný model prokázal vynikající empirickou odolnost při modelování mezinárodních obchodních toků, a to i navzdory kritice, kdy je modelu vytýkáno nedostatečné teoretické odvození a špatná pověst mezi ekonomy (Baldwin, 1994). Bergstrad (1985) uvádí, že navzdory silné statistické vypovídací schopnosti modelu je užití pro účely predikce potlačeno právě kvůli absenci pevných teoretických základů. Z tohoto důvodu se Berstrand pokusil o teoretické odvození RM cestou rostoucích výnosů z rozsahu a diferenciace produktu. Filipinni a Molini (2003) dále na toto téma poznamenali, že rovnovážný model byl často charakterizován jako „fakta bez teorie“. Anderson (1979) byl první, kdo specifikoval teoretické odvození RM na základě ekonomické teorie. Krugman (1979), Helpman a Krugman (1985), Bergstrad (1990), Deardorff (1998), Anderson a Mercouiller (1999) a další ve svých studiích představili alternativní teoretické základy RM. Rovnovážné modely jsou oblíbené též z důvodu šíře využití v oblasti mezinárodních obchodních vztahů. Breuss a Egger (1999), Arghyrou (2000), Sohn (2005), Elliott (2007), Papazoglou (2007) a Lampe (2008) použili ve svých studiích rovnovážný model jako nástroj pro kvantifikaci celkových obchodních toků mezi vybranými regiony. Kangas a Niskanen (2003), Pelletiere a Reinert (2004) a Sarker a Jayasinghe (2007) analyzovali pomocí RM vzájemnou obchodní výměnu konkrétních produktů vybraných zemí. Studie Endoha (1999), Rose (2000), Soloaga (2001), Glicka a Rose (2002), Fukaa a Okuba (2003), Wilsona, Manna a Otsukiho (2003), Eggera (2004), Longa (2004), Robertse (2004), Musila (2005) a další jsou věnovány efektům přijetí regionálních obchodních dohod, vytvoření celních unií a společných trhů. Že lze rovnovážné modely aplikovat v různých oblastech dokazují další studie, které kromě původních faktorů zahrnují navíc jiné proměnné. Nitsch (2000) analyzuje efekt národních hranic na mezinárodní obchod zemí Evropské unie. Buch a Piazolo (2001) a Bun a Klaassen (2007) věnují pozornost efektu vytvoření eurozóny na vzájemný obchod. Gopinath a Echeverria (2004) kvantifikují mezinárodní obchodní toky s přihlédnutím k vlivu přímých zahraničních investic. Dopadem pravidel původu zboží na mezinárodní obchod se zabývají např. Augier, Gasiorek a Lai Tong (2005). Vztahu mezinárodního obchodu a přepravních nákladů jsou věnovány studie Martinez-Zarzosa a Suarez-Burgueta (2005) a Eggera (2008). Gravitační model bude použit především ke kvantifikaci vzájemných zahraničně obchodních vztahů zemí Evropské unie a Spojených států amerických. Důvodem této volby je fakt, že USA a EU představují největší světové vývozce zboží, služeb a kapitálu. Jejich společný podíl na světových vývozech zboží činí více než 25 %, na světových dovozech zboží více než 32 %. Podíl obou ekonomik na světových vývozech služeb činí 43 % a na světových dovozech služeb 34 %. Téměř 41 % světových přímých zahraničních investic (PZI) proudí na trhy EU a USA. Na druhé straně 61 % světových PZI pochází z těchto ekonomik. I přes výše uvedené statistiky lze v soudobé světové ekonomice pozorovat pokles jejich vlivu. Do popředí světového hospodářství se dostávají rychle rostoucí rozvojové ekonomiky jako Čína, Indie, Brazílie nebo Rusko. Předmětem výzkumu mezi těmito partnery bude testování hypotéz zda je vzájemná zahraničně obchodní výměna mezi nimi realizována v souladu s Linderovou či Hecksherovou-Ohlinovou teorií mezinárodního obchodu, nebo zda existuje nevyužitý obchodní potenciál mezi partnery, který by představoval základ pro budoucí spolupráci na bázi regionální ekonomické integrace. Potřebná data budou čerpána především z databáze United Nations Conference on Trade and Development (UNCTAD). Gravitační model bude sestaven jednak průřezově čili pro jeden konkrétní rok, a jednak bude využita analýza panelových dat. Druhý model zahraničního obchodu je zaměřen na negativní ekonomický jev, který souvisí se skutečností, že surovinově bohaté státy mohou trpět tzv. prokletím přírodních zdrojů neboli holandskou nemocí. První analytické ztvárnění holandské nemoci pochází od Cordena a Nearyho (1982). Jednalo se o analýzu holandské ekonomiky, která se v 70. letech minulého století těšila významnému objevu zemního plynu. Studie dospívá k závěru, že tento objev vedl k deindustrializaci holandské ekonomiky a ztrátě její vývozní konkurenceschopnosti. Buiter a Purvis (1983) se zamýšleli nad účinky růstu cen ropy a nad objevem nových přírodních zdrojů. Stanovili, že růst cen ropy má na ekonomiku daného státu pouze dočasný efekt, zatímco objev nových zdrojů má trvalé účinky. Analýza holandské nemoci byla dále rozpracována Brunem a Sachsem (1982), kteří stanovili, že kapitálová mobilita je rozdílná v krátkém a dlouhém období. Z toho důvodu rozlišili tzv. krátkodobou kapitálovou specifičnost a dlouhodobou kapitálovou mobilitu. Původní model holandské nemoci rovněž předpokládal dokonalou mobilitu pracovních sil mezi odvětvími. Nicméně existují též studie identifikující různé překážky, které zpomalují přerozdělování pracovních sil. Matsuyama (1992) předpokládá, že se budou přesunovat zejména mladí lidé, kteří jsou přístupnější stěhovat se za prací než rodiny s dětmi. Banerjee a Newman (1998) uvádí, že přesun výrobních faktorů bude rovněž omezen úvěry a zástavními břemeny k majetku, což bude zpomalovat pohyb pracovní síly, která je takto vázána. Rudd (1996) dále upozornil, že při modelování holandské nemoci je nutné rozlišovat mezi rozvojovými a vyspělými zeměmi. Pro rozvojové země stanovil, že holandská nemoc povede k poklesu zemědělské produkce, zatímco ve vyspělých ekonomikách se projeví poklesem výrobního odvětví. V rámci světové ekonomiky bylo problematice modelování holandské nemoci věnováno mnoho pozornosti, např. Koranchelian (2005) provedl empirickou analýzu holandské nemoci v rámci Alžírska, Rodriquez a Sachs, (1999), Zalduendo (2006) zkoumali příznaky ve Venezuele, Issa a kol. (2006) se zaměřili na testování Kanady, Korhonen a Juurikkala (2009) testovali devět zemí OPEC, Jahan-Parvar a Mohammadi (2008) a Mohammedi a Jahan-Parvar (2009) zkoumali příznaky holandské nemoci ve čtrnácti zemích vyvážejících ropu. Další empirické studie věnované testování holandské nemoci byly provedeny Auty (1994a) v Bolivii, Auty (1994b) v Mexiku, Brazílii a Venezuele, Miksellem (1997) ve Venezuele a Peru. Farmanesh (1991) testoval Alžírsko, Ekvádor, Indonésii, Nigérii a Venezuelu, Forsyth a Kay (1980) se zaměřili na testování Velké Británie a Love (1994) se zaměřil na Botswanu. Předmětem výzkumu je aplikace grafických a ekonometrických metod opírajících se o ekonomická východiska holandské nemoci zejména na ruskou ekonomiku. Je pravděpodobné, že budou zvažovány i další relevantní státy. Rusko bylo primárně zvoleno z důvodu, že drží největší světové zásoby zemního plynu, druhé největší zásoby uhlí a osmé největší zásoby ropy. Podle dostupných informací z Ruského federálního statistického úřadu vyplývá, že v roce 2010 se ruské nerostné suroviny podílely na celkovém vývozu země z 68,4 %. Tato skutečnost tak implikuje silně jednostrannou orientaci zahraničního obchodu Ruska, která zároveň vytváří i prostor pro zkoumání holandské nemoci v případě ruské ekonomiky. Opodstatněnost tohoto výzkumu plyne také ze skutečnosti, že exporty nerostných surovin nejsou oceňovány domácími cenami, ale cenami, které se utvářejí na světových komoditních trzích. Ramey a Ramey (1995) upozorňují na nebezpečnost cenové volatility, které podléhají přírodní zdroje. Na vzorku devadesáti dvou zemí, zjistili, že pohyby cen nerostných surovin mají silnější negativní závislost s hrubým domácím produktem než samotný export těchto komodit. V rámci výzkumu se předpokládá využití zejména regresní analýzy časových řad a panelové regrese. Stěžejními empirickými studiemi jsou ekonomicko-grafické analýzy Cordena a Nearyho (1982), dále hojně aplikované ekonometrické studie Keia (2008), Kulkarniho a Ruehla (2011). Zdroje: ANDERSON, James, E., 1979. A Theoretical Foundation of the Gravity Equation. The American Economic Review, ročník 69, č. 1, s. 106-116. ISSN 0002-8282. ANDERSON, James, E. a Douglas MARCOUILLER, 1999. Trade, Insecurity and Home Bias: An Empirical Investigation. NBER Working Paper, č. 7000. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w7000.pdf?new_window=1 ARGHYROU, Michael, G., 2000. EU Participation and the External Trade of Greece: An Appraisal of the Evidence. Applied Economics, ročník 32, č. 2, s. 151-159. ISSN 0003-6846. AUGIER, Patricia, GASIOREK, Michael a Charles LAI TONG, 2005. The Impact of Rules of Origin on Trade Flows. Economic Policy, ročník 20, č. 43, s. 567-624. ISSN 0266-4658. AUTY, Richard, M., 1994a. Industrial Policy Reform in Six Newly Industrializing Countries: The Resource Curse Thesis. World Development, ročník 22, č. 1, s. 11-26. ISSN 0305-750X. AUTY, Richard, M., 1994b. The Resource Curse Thesis: Minerals in Bolivian Development, 1970-1990. Singapore Journal of Tropical Geography, ročník 15, č. 2, s. 95-111. ISSN 0129-7619. BALDWIN, Richard, E., 1994. Towards an Integrated Europe. Centre for Economic Policy Research. 243 s. ISBN 978-1898128137. BANERJEE, Abhijit, V. a Andrew F. NEWMAN, 1998. Information, the Dual Economy, and Development. The Review of Economic Studies, ročník 65, č. 4, s. 631-653. ISSN 0034-6527. BERGSTRAND, Jeffrey, H., 1985. The Gravity Equation in International Trade: Some Microeconomic Foundations and Empirical Evidence. The Review of Economics and Statistics, ročník 67, č. 3, s. 474-481. ISSN 0034-6535. online ISSN 1530-9142. BERGSTRAND, Jeffrey, H., 1990. The Hecksher-Ohlin-Samuelson Model, the Linder Hypothesis, and the Determinants of Bilateral Intra-Indrustry Trade. The Economic Journal, ročník 100, č. 403, s. 1216-1229. ISSN 0013-0133. BREUSS, Fritz a Peter H. EGGER, 1999. How Reliable are the Estimations of East-West Trade Potentials Based on Cross-Section Gravity Analyses? Empirica, ročník 26, č. 2, s. 81-94. ISSN 0340-8744. BRUNO, Michael a Jeffrey SACHS, 1982. Energy and Resource Allocation: A Dynamic Model of the "Dutch Disease". The Review of Economic Studies, ročník 51, č. 159, s. 845-859. ISSN 0034-6527. BUCH, Claudia, M. a Daniel PIAZOLO, 2001. Capital and Trade Flows in Europe and the Impact of Enlargement. Economic Systems, ročník 25, č. 3, s. 183-214. ISSN 0939-3625. BUITER, Willem, H. a Douglas D. PURVIS, 1982. Oil, Disinflation and Export Competitiveness: A Model of the Dutch Disease. In BHANDARI, J.; PUTNAM, B. (eds.) Economic Interdependence and Flexible Exchange Rates. Cambridge, Mass: MIT. Press, forthcoming. 566 s. ISBN 978-02-6252-083-6. BUN, Maurice, J., G. a Franc J. G. M. KLAASSEN, 2007. The Euro Effect on Trade in not as Large as Commonly Thought. Oxford Bulletin of Economics and Statistics, ročník 69, č. 4, s. 473-496. ISSN 0305-9049. DEARDOFF, Alan, V., 1998. Determinants of Bilateral Trade:Does Gravity Work in a Neoclassical World? In: The Regionalization of the World Economy. Chicago: University of Chicago Press. 286 s. ISBN 0-226-25995-1. EGGER, Peter, H., 2004. Estimating Regional Trading Bloc Effects with Panel Data. Review of World Economics, ročník 140, č. 1, s. 151-166. ISSN 1610-2878. EGGER, Peter, H., 2008. On the Role of Distance for Bilateral Trade. World Economy, ročník 31, č. 5, s. 653-662. ISSN 0378-5920. ELLIOTT, Dawn, R., 2007. Caribbean Regionalism and the Expectation of Increased Trade: Insights from a Time-Series Gravity Model. Journal of International Trade and Economic Development, ročník 16, č. 1, s. 117-136. ISSN 0963-8199. ENDOH, Masahiro, 1999. Trade Creation and Trade Diversion in the EEC, the LAFTA and the CMEA: 1960-1994. Applied Economics, ročník 31, č. 2, s. 207-216. ISSN 0003-6846. FARDMANESH, Mohsen, 1991. Dutch Disease Economics and the Oil Syndrome: An Empirical Study. World Development, ročník 19, č.6. s. 711-717. ISSN 0305-750X. FILIPPINI, Carlo a Vasco MOLINI, 2003. The Determinants of East Asian Trade Flows: a Gravity Equation Approach. Journal of Asian Economics, ročník 14, č. 5, s. 695-711. ISSN 1049-0078. FORSYTH, Peter, J. and Jay A. KAY, 1980. The Economic Implications of North Sea Oil Revenues. Fiscal Studies, ročník 1, č. 3, s. 1-28. ISSN 0143-5671. FUKAO, Kyoji, OKUBO, Toshihiro a Robert M. STERN, 2003. An Econometric Analysis of Trade Diversion under NAFTA. The North American Journal of Economics and Finance, ročník 14, č. 1, s. 2-24. ISSN 1062-9408. GLICK, Reuven a Andrew K. ROSE, 2002. Does a Currency Union Affect Trade? The Time-Series Evidence. European Economic Review, ročník 46, č. 6, s. 1125-1151. ISSN 0014-2921. GOPINATH, Munisamy a Rodrigo ECHEVERRIA, 2004. Does Economic Development Impact the Foreign Direct Investment-Trade Relationship? A Gravity Model Approach. American Journal of Agricultural Economics, ročník 86, č. 3, s. 782-787. ISSN 0002-9092. HELPMAN, Elhanan a Paul KRUGMAN, 1985. Market Structure and Foreign Trade. Cambridge: MIT Press. 288 s. ISBN 978-0262580878. ISSA, Ramzi, a kol., 2006. The Turning Black Tide: Energy Prices and the Canadian Dollar. Canadian Journal of Economics, ročník 41, č. 3, s. 737-759. ISSN 0008-4085. JAHAN-PARVAR, Mohammad, R. a Hassan MOHAMMADI, 2008. Oil Prices and Real Exchange Rates in Oil-Exporting Countries: A Bounds Testing Approach. The Journal of Developing Areas, ročník 45, s. 309-318. ISSN 0022-037X. KANGAS, Kari a Anssi NISKANEN, 2003. Trade in Forest Products between European Union and the Central and Eastern European Access Candidates. Forest Policy and Economics, ročník 5, č. 3, s. 297-304. ISSN 1389-9341. KORANCHELIAN, Taline, 2005. The Equilibrium Real Exchange Rate in a Commodity Exporting Country: Algeria’s Experience. IMF Working Paper, ročník 5, č. 135, 18 s. ISSN 1934-7073. KORHONEN, Iikka a Tuuli JUURIKKALA, 2009. Equilibrium Exchange Rates in Oil Exporting Countries. Journal of Economics and Finance, ročník 33, č. 1, s. 71-79. ISSN 0015-1920. KRUGMAN, Paul, 1979. Scale Economies, Product Differentiation, and the Pattern of Trade. The American Economic Review, ročník 70, č. 5, s. 950-959. ISSN 0002-8282. LAMPE, Markus, 2008. Bilateral Trade Flows in Europe, 1857-1875: A New Dataset. Research in Economic History, ročník 26, č. 1, s. 81-155. ISSN 0363-3268. LINNEMAN, Hans, 1967. An Econometric Study of International Trade Flows. The Economic Journal, ročník 77, č. 306, s. 366-368. ISSN 0013-0133. online ISSN 1468-0297. LONGO, Robert a Khalid SEKKAT, 2004. Economic Obstacles to Expanding Intra-African Trade. World Development, ročník 32, č. 8, s. 1309-1321. ISSN 0305-750X. LOVE, Roy, 1994. Drought, Dutch Disease and Controlled Transition in Botswana Agriculture. Journal of southern African Studies, ročník 20, č. 1., s. 71-83. ISSN 0305-7070. MARTINEZ-ZARZOSO, Inmaculada a Celestino SUAREZ-BURGUET, 2005. Transport Costs and Trade: Empirical Evidence for Latin American Imports from the European Union. The Journal of International Trade and Economic Development, ročník 14, č. 3, s. 353-371. ISSN 0963-8199. MATSUYAMA, Kiminori, 1992. A Simple Model of Sectoral Adjustments. The Review of Economic Studies, ročník 59, č. 2, s. 375-387. ISSN 0034-6527. MIKESELL, Raymond, F., 1997. Explaining the Resource Curse, With Special Reference to Mineral-exporting Countries. Resources Policy, ročník 23, č. 4, s. 191-199. ISSN 0301-4207. MOHAMMADI, Hassan and Mohammad R. JAHAN-PARVAR, 2009. Oil Prices and Exchange Rates in Oil-Exporting Countries: Evidence from TAR and M-TAR Models. Journal of Economics and Finance, ročník 36, č. 3, s. 766-779. ISSN 1938-9744. MUSILA, Jacob, W., 2005. The Intensity of Trade Creation and Trade Diversion in COMESA, ECCAS and ECOWAS: A comparative Analysis. Journal of African Economies, ročník 14, č. 1, s. 117-141. ISSN 0963-8024. NITSCH, Volker, 2000. National Borders and International Trade: Evidence from the European Union. Canadian Journal of Economics, ročník 33, č. 4, s. 1091-1105. ISSN 0008-4085. TINBERGEN, Jan, 1963. Shaping the World Economy. The International Executive, ročník 5. č. 1, s. 20-27. online ISSN 1522-709X. PAPAZOGLOU, Christos, 2007. Greece’s Potential Trade Flows: A Gravity Model Approach. International Advances in Economic Research, ročník 13, č. 4, s. 403-414. ISSN 1083-0898. PELLETIERE, Danilo a Kenneth A. REINERT, 2004. Used Automobile Protection and Trade: Gravity and Ordered Probit Analysis. Empirical Economics, ročník 29, č. 4, s. 737-751. ISSN 0377-7332. ROBERTS, Benjamin, A., 2004. A Gravity Study of the Proposed China-Asean Free Trade Area. The International Trade Journal, ročník 18, č. 4, s. 335-353. ISSN 0815-3908. RODRÍGUEZ, Francisco a Jeffrey D. SACHS, 1999. Why Do Resource Abundant Economies Grow More Slowly? A New Explanation and Application to Venezuela. Journal of Economic Growth, ročník 4, č. 3, s. 277-303. ISSN 1573-7020. ROSE, Andrew, K., 2000. Currency Unions-One Money, One Market: The Effect of Common Currencies on Trade. Economic Policy, ročník 15, č. 30, s. 7-46. ISSN 0266-4658. RUDD, David, 1996. An Empirical Analysis of Dutch Disease: Developing and Developed Countries. Research Honors, ročník 62, s. 1-49. ISSN 1559-0143. SARKER, Rakhal a Sampath JAYASINGHE, 2007. Regional Trade Agreements and Trade in Agri-Food Products: Evidence for the European Union from Gravity Modeling Using Disaggregated Data. Agricultural Economics, ročník 37, č. 1, s. 93-104. ISSN 0169-5150. SOHN, Chan-Hyun, 2005. Does the Gravity Model Explain South Korea’s Trade Flows? Japanese Economic Review, ročník 56, č. 4. s. 417-430. ISSN 1352-4739. SOLOAGA, Isidro a Alan L. WINTERS, 2001. Regionalism in the Nineties: What Effect on Trade? The North American Journal of Economics and Finance, ročník 12, č. 1, s. 1-29. ISSN 1062-9408. WILSON, John, S., MANN, Catherine, L. a Tsunehiro OTSUKI, 2003. Trade Facilitation and Economic Development: A New Approach to Quantifying the Impact. The World Bank Economic Review, ročník 17, č. 3, s. 367-389. ISSN 0258-6770. ZALDUENDO, Juan, 2006. Determinants of Venezuela’s Equilibrium Real Exchange Rate. IMF Working Paper, ročník 6, č. 74, 17 s. ISBN : 978-1-45186-334-5. Časový harmonogram projektu: leden – únor 2013: úvodní setkání řešitelského týmu (vymezení koncepce řešení projektu včetně časového harmonogramu, rozdělení úkolů a rolí v rámci řešitelského týmu). únor – duben 2013: rešerše literatury, studium odborné literatury, sestavení potřebné metodiky pro řešení projektu, sběr dat pro vytvoření datové základny, práce s daty (testování dat). duben – září 2013: testování definovaných hypotéz, řešení stanovených problémů, syntéza výstupů, průběžná prezentace výsledků projektu v odborných časopisech a na mezinárodních vědeckých konferencích, zpracování průběžné zprávy řešení projektu. září – prosinec 2013: dokončení finálních prací na projektu, zpracování závěrečné zprávy včetně vyúčtování projektu, v této fázi dojde k identifikaci témat, která by se mohla stát předmětem navazujícího výzkumného projektu v příštím roce.

prof. Ing. Lenka Fojtíková, Ph.D.
Ing. Monika Mrlinová, Ph.D.
Ing. Jana Kovářová
Ing. Ksenia Elanskaya

Plánované výstupy projektu v roce 2013:
- článek v českém recenzovaném časopise: 5 x 4 body (20 bodů celkem),
- článek ve sborníku z mezinárodní vědecké konference (Mathematical Methods in Economics 2013, 14th International Conference in Finance and Banking 2013): 2 x 8 bodů (16 bodů celkem).
Výstupem projektu SGS bude závazně minimálně 36 bodů.

Cílem projektu je kvantifikace zahraničně obchodních vztahů vybraných světových ekonomik pomocí ekonometrických metod a modelů.