Disparity, soudržnost a konkurenceschopnost v zemích a regionech Visegrádské čtyřky v kontextu vybraných vyspělých zemí EU

SP2012/153

Melecký Lukáš Ing., Ph.D.

prof. Ing. Karel Skokan, Ph.D.

01. 01. 2012 - 31. 12. 2012

Předmět zkoumání projektu byl stanoven velmi uvážlivě. Uplynulé desetiletí bylo pro Evropskou unii (EU) náročným obdobím, mimo jiné také proto, že došlo k přijímání velkého počtu nových členských států, což byl významný milník i pro země Visegrádské čtyřky (V4), tj. Českou republiku, Polsko, Slovensko a Maďarsko. Vstup zemí střední a východní Evropy znamenal pro EU jak ohrožení z pohledu možného prohlubování rozdílů mezi novými členskými státy (EU12) a původními zeměmi (EU15), tak také výzvu v podobě udržení a posílení konkurenceschopnosti, zajištění a zvýšení soudržnosti evropských zemí a EU jako celku. Na první pohled se může zdát, že země Visegrádské čtyřky tvoří relativně nesrovnatelnou skupinu, jelikož disponují rozdílnou velikostí, počtem obyvatel, regionální strukturou a administrativním členěním, jinou ekonomickou výkonností i odlišnou úrovní ekonomických, sociálních a územních disparit. Na druhou stranu však mají tyto země identické rysy, jako je především společný historický vývoj, podobné kulturní prostředí, tradice a vzájemně provázané ekonomické vztahy. Rovněž i trendy v oblasti tvorby a eliminace regionálních disparit jsou v těchto zemích velmi blízké. To jsou motivační důvody, jež vedou řadu autorů k empirickému zkoumání ekonomických, sociálních a územních charakteristik, stejně jako charakteristik výkonnostních. Koncentrace všech zemí a většiny regionů NUTS 2 Visegrádské čtyřky v jediném cíli politiky hospodářské a sociální soudržnosti (konvergence) s úrovní HDP na obyvatele menším než 75 % průměru EU25 a z toho vyplývající shodné postoje ke kohezní politice a čerpání zdrojů fondů EU, představují další důvody opravňujícími k empirickému zkoumání podmínek regionálního rozvoje zemí V4, jež jsou úrovní disparit značně determinovány. Předmětem výzkumu v rámci projektu bude analýza pečlivě zvolených indikátorů ekonomických, sociálních a územních disparit v podobě hledání shluků (segmentů) zemí a regionů V4 s podobnými trendy ve vývoji vybraných ukazatelů. Tyto ukazatele budou vztaženy a porovnávány k referenčnímu rámci, jenž byl stanoven v podobě dvou vyspělých členských zemí EU15. Referenčním rámcem pro malé země V4 (z hlediska počtu obyvatel a rozlohy území) bude Rakousko s 9 NUTS 2 regiony. Velké země V4 budou srovnávány s Německem, jež má ve své regionální struktuře 39 NUTS 2 regionů. V rámci analýzy ukazatelů disparit bude vyhodnocena míra soudržnosti 4 zkoumaných zemí V4 a 2 referenčních vyspělých zemí EU15 na základě syntetického indexu soudržnosti a dojde k odhalení společných faktorů, jež ovlivňují dynamiku rozvoje zemí a regionů v rámci konkurenčního potenciálu těchto území. Současný stav řešení: V rámci řešení předcházejícího projektu Studentské grantové soutěže 2011 „Konkurenceschopnost a soudržnost zemí Visegrádské čtyrky v kontextu růstových strategií Evropské unie SP 2011/124“ byly disparity, soudržnost a konkurenceschopnost v zemích a regionech Visegrádské čtyřky zkoumány elementárními matematicko-statistickými, škálovacími a vícekriteriálními metodami hodnocení. V oblasti soudržnosti byla v první části výzkumu vytvořena databáze relevantních statistických ukazatelů odrážejících ekonomickou, sociální a územní soudržnost za období 2000-2009. Jako nejvhodnější ukazatele pro měření a hodnocení úrovně soudržnosti v zemích a regionech V4 byly identifikovány ukazatele disparit využívané ve Zprávách o hospodářské a sociální soudržnosti a strukturální ukazatele Lisabonské strategie. V empirické části byly absolutní hodnoty vybraných ukazatelů využity pro měření a hodnocení disparit na národní a regionální úrovni V4 bodovou metodou a metodou semaforu, jež byly pro větší vypovídací schopnost zkombinovány. Bodová metoda byla použita ke klasifikaci regionů dle hodnot jednotlivých indikátorů. Sečtením vypočtených bodů byla stanovena finální bodová hodnota jednotlivých ukazatelů, z nichž bylo následně stanoveno pořadí jednotlivých zemí (regionů) a identifikovány národní či regionální rozdíly odrážející míru soudržnosti. V zemích V4 bylo prokázáno, že na národní úrovni dochází ke snižování disparit a posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti jak mezi jednotlivými zeměmi V4, tak vůči průměrné úrovni Evropské unie (EU27). Nejnižší míru disparit ze zemí V4 dosahuje v rámci zkoumaného období Česká republika (následovaná Slovenskem a Maďarskem), z čehož vyplývá, že toto území dosahuje ve srovnání s ostatními zeměmi vyšší úrovně soudržnosti. Nejnižší míru soudržnosti vykazuje Polsko potýkající se s největšími hospodářskými, sociálními a územními nerovnostmi. Hodnocení soudržnosti na regionální úrovni už není tak jednoznačné, jako v případě úrovně národní. Největší disparity byly identifikovány mezi regiony hlavních měst (CZ01 Praha, SK01 Bratislavský kraj a HU10 Közép-Magyarország – Střední Maďarsko) a zbylými NUTS 2 regiony zemí V4. Významné nerovnosti panují na jedné straně mezi českými regiony, jež dosahují nejlepších bodových výsledků (např. region CZ01 Praha) a na straně druhé regiony maďarskými, slovenskými a polskými (např. polský region PL33 Swietokrzyskie získal nejmenší bodové skóre, což jej řadí na poslední místo). V případě některých regionů NUTS 2 (zejména se jedná o polské regiony PL31 Lubelskie, PL32 Podkarpackie a PL34 Podlaskie) se v průběhu sledovaného období regionální disparity ještě zvyšovaly, což svědčí o prohlubování nerovnováhy v oblasti regionálního rozvoje. Přesto, že v zemích V4 a rovněž ve většině regionů byl zaznamenán pozitivní trend v rámci snižování disparit, stále zde existují rozdíly v úrovni rozvoje jednotlivých států a zejména regionů, které mohou negativně ovlivňovat soudržnost daného území. V oblasti konkurenceschopnosti byly podrobeny zkoumání možnosti měření a hodnocení konkurenceschopnosti v podmínkách EU a Světového ekonomického fóra (WEF) a byl proveden výběr relevantních statistických ukazatelů (za období 2000-2009), jež jsou na národní a regionální úrovni vhodné pro hodnocení konkurenčního potenciálu v zemích a regionech V4, a to z pohledu růstových strategií EU (Lisabonská strategie, Strategie Evropa 2020). V empirické části zkoumání konkurenceschopnosti byly vybrané ukazatele analyzovány bodovou metodou a metodou semaforu. Pro větší vypovídací schopnost byla bodová metoda opět zkombinována s metodou semaforu. V návaznosti na zkoumání nástrojů konkurenceschopnosti byly detailní analýze podrobeny také klastry, klastrová politika a oblast inovací v kontextu vybraných programů financujících klastry v zemích V4. V závěrečné fázi projektu byl fenomén konkurenceschopnosti zkoumán prostřednictvím vybraných modelů (vstupově a výstupově orientované modely CCR CRS, vstupově a výstupově orientované modely BCC VRS) metody analýzy obalu dat (DEA), v jejichž případě byla testována vhodnost pro měření a hodnocení úrovně konkurenčního potenciálu daného seskupení prostřednictvím analýzy efektivnosti. Na regionální úrovni byla ve vstupově i výstupově orientovaných modelech efektivnosti objevena anomálie ve výsledném zařazení vybraných NUTS 2 regionů v rámci hodnot koeficientů efektivnosti. Jedná se především o regiony CZ04 Severozápad v České republice, na Slovensku o region SK04 Východné Slovensko, PL22 Slaskie, PL33 Swietokrzyskie a PL42 Zachodniopomorskie v Polsku. V případě těchto regionů nedochází v CCR a BCC modelech k potvrzení stanovené hypotézy o zrcadlení efektivnosti jako konkurenčního potenciálu. Obecně je to dáno skutečností, že v rámci metody DEA je hodnoceno objemové množství vstupů k daným výstupům, které se v případě regionu může jevit jako efektivní, ačkoliv je region řazen obecně mezi nejméně vyspělé (výkonné) regiony, či právě naopak, kdy je v rámci analýzy vyhodnocen jako nejméně efektivní region, ačkoliv bývá ve skutečnosti řazen mezi nejvýkonnější regiony. Tato skutečnost je současně předpokladem dalšího výzkumu v oblasti hodnocení konkurenceschopnosti území (států a regionů) prostřednictvím pokročilejších nadstaveb a modelů metody DEA. Na základě výsledků použitých metod byla stanovena míra efektivnosti a výkonnosti zemí a regionů V4. Na národní úrovni dochází ke sbližování úrovní efektivnosti, a to jak mezi jednotlivými zeměmi V4, tak vůči průměrné úrovni EU27. Česká republika a Slovensko dosahovaly v rámci všech metod nejlepších výsledků a byly vyhodnoceny jako nejefektivnější země disponující nejvyšším konkurenčním potenciálem. Oproti tomu Polsko a Maďarsko byly vyhodnoceny jako vysoce efektivní země, avšak vykazující nižší míru konkurenčního potenciálu. Rovněž došlo k potvrzení skutečnosti, že na národní a regionální úrovni je trend snižování rozdílů v dosažené úrovni efektivnosti odlišný. Ačkoliv byl ve většině regionů zaznamenán pozitivní trend rostoucí míry efektivnosti, stále zde existují rozdíly v úrovni efektivnosti jednotlivých regionů, které mohou negativně ovlivňovat konkurenceschopnost celého státu. Nejlepších výsledků v tomto ohledu dosahovaly především české regiony CZ01 Praha, CZ02 Střední Čechy a CZ04 Severozápad, polská vojvodství PL42 Zachodniopomorskie a PL43 Lubuskie, a slovenský region SK01 Bratislavský kraj. Naopak český region CZ06 Jihovýchod, maďarské regiony HU10 Közép-Magyarország (Středomaďarský region) a HU33 Dél-Alföld (Jižní Velká Planina), polská vojvodství PL31 Lubelskie a PL12 Mazowieckie a slovenský region SK02 Západné Slovensko zaznamenaly pomalejší trend snižování regionálních rozdílností a vykazovaly nižší úroveň konkurenčního potenciálu. V zemích a regionech V4 došlo ve většině případů k rostoucí úrovni efektivnosti a tím pádem také konkurenčního potenciálu, a to jak mezi sebou navzájem, tak vůči průměrné úrovni EU27. Na regionální úrovni je patrný pouze pozvolný trend snižování rozdílností v dosahované úrovni efektivnosti, což může dlouhodobě negativně ovlivňovat konkurenční potenciál uskupení V4 jako celku. Cíl projektu: Cílem výzkumného projektu je vyhodnocení vypočtené míry soudržnosti a stanovení klíčových faktorů konkurenceschopnosti jednotlivých zemí a regionů úrovně NUTS 2 v rámci V4, Německa a Rakouska v období 2000-2010. Předmět výzkumného projektu bude řešen, v souladu se stanoveným cílem, ve dvou relativně samostatných paralelách výzkumu. V první rovině výzkumu byl stanoven cíl v podobě hodnocení ukazatelů ekonomických, sociálních a územních disparit na národní a regionální úrovni a odvození míry dosahované soudržnosti v rámci vybraných zemí. V této části výzkumného záměru budou disparity cíleně zkoumány (v návaznosti na projekt Konkurenceschopnost a soudržnost zemí Visegrádské čtyrky v kontextu růstových strategií Evropské unie, SP 2011/124) pomocí vybraných statistických metod hodnocení disparit (metoda normované proměnné, metoda vzdálenosti od fiktivního bodu, shluková analýza), jež jsou využitelné v regionálním managementu, jak uvádí např. Kutscherauer a kol. (2010). Ve druhé rovině výzkumu, byl cíl stanoven v podobě aplikace vícerozměrných statistických metod (faktorové a shlukové analýzy) pro vyhodnocení faktorů (zdrojů) výkonnostní dynamiky území z vybraných ukazatelů, používaných pro hodnocení národní a regionální konkurenceschopnosti z pohledu EU a WEF. Cílem bude stanovení společných faktorů, jejich faktorového skóre v rámci matice faktorů a odvození míry dynamiky rozvoje, jež bude doprovázena hodnocením efektivnosti zemí V4, Německa a Rakouska použitím pokročilých nadstaveb vícekriteriální metody DEA. Globální hypotéza výzkumného projektu: Řešení studentského vědecko-výzkumného projektu je postaveno na propojení problematiky konceptu soudržnosti ve vztahu ke konkurenceschopnosti, jež je klíčové. Z hlediska hodnocení dosahované úrovně soudržnosti a konkurenceschopnosti v podmínkách EU lze i nadále vycházet ze všeobecně platného konceptu Willema Molla (2007), který předpokládá, že se soudržnost dá vyjádřit takovou úrovní rozdílností (disparit) mezi státy, regiony nebo skupinami, které jsou politicky a společensky snesitelné. Čím nižší jsou tyto rozdílnosti, tím je vyšší úroveň soudržnosti a opačně. Na základě tohoto konceptu je odvozována obecná hypotéza, že území s vyšší mírou soudržností (ekonomickou, sociální či teritoriální) má lepší předpoklady pro dosažení vyšší míry konkurenceschopnosti, tzn., že disponuje určitou konkurenční výhodou a vyšším rozvojovým potenciálem oproti ostatním územím. Tuto hypotézu lze dále rozšířit ve vztahu k měření efektivnosti. Lze tedy předpokládat, že pokud dané území vykazuje vyšší úroveň rozvinutosti a výkonnosti, je schopno dosahovat vyšší míry efektivnosti vedoucí k vyššímu konkurenčnímu potenciálu. Přičemž z dlouhodobé perspektivy konkurenceschopnost vyžaduje, aby se braly v úvahu nejen ekonomické, ale také sociální a environmentální faktory. Vazba výzkumného projektu na předešlé aktivity: Výzkumný projekt navazuje svým zaměřením na tři výzkumné záměry realizované na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava, na kterých se podíleli školitel, řešitel projektu a někteří členové realizačního týmu: • Studentský výzkumný projekt SGS 2011 – SP2011/124: Konkurenceschopnost a soudržnost zemí Visegrádské čtyřky v kontextu růstových strategií Evropské unie, 2011 (odpovědný řešitel Lukáš Melecký). • Výzkumný projekt GA ČR: Makroekonomické modely české ekonomiky a dalších zemí EU. Registrační číslo projektu: 402/08/1015, 2008 – 2011 (odpovědný řešitel Jana Hančlová). • Výzkumný úkol WD-55-07-1 Regionální disparity v územním rozvoji ČR – jejich vznik, identifikace a eliminace, 2007 – 2010 (odpovědný řešitel Alois Kutscherauer). Postup řešení: 1. Výběr vhodných ukazatelů z databáze Evropského statistického úřadu, Světového ekonomického fóra, případně ze statistických databází národních statistických úřadů zkoumaných zemí při respektování jednotné metodiky výpočtu ukazatelů. 2. Aplikace základních výběrových statistik na vybranou bázi ukazatelů. Aplikace vybraných základních matematicko-statistických metod (metoda normované proměnné, metoda vzdálenosti od fiktivního bodu) a vícerozměrné statistické metody (shluková analýza). Výpočet dílčích subindexů ekonomické, sociální a územní soudržnosti v zemích V4, Německu a Rakousku. Na základě výsledků použitých metod a stanovení vah příslušných ukazatelů a subindexů soudržnosti, bude proveden výpočet souhrnného syntetického indexu soudržnosti pro země V4, Německo, Rakousko a souhrnně také pro EU27. Prezentace dílčích výsledků výzkumu. 3. 3. Aplikace vícerozměrných statistických metod (faktorové a shlukové analýzy) pro vyhodnocení faktorů (zdrojů) výkonnostní dynamiky území, jež se promítá do konkurenčního potenciálu. Použití pokročilých nadstaveb vícekriteriální metody DEA (SBM model, FDH model) ke zkoumání efektivnosti zemí V4. Německa a Rakouska. Prezentace dílčích výsledků výzkumu. 4. Syntéza dosažených výsledků. Prezentace souhrnných výsledků výzkumu v článcích v odborných časopisech a příspěvcích na mezinárodních vědeckých a doktorandských konferencích. Metodologie vědecké práce na výzkumném projektu: Pro zkoumání problematiky soudržnosti a konkurenceschopnosti v kontextu disparit budou v projektu využity metody logické, které jsou založeny na párových metodách: a) analýza – syntéza, b) abstrakce – konkretizace, c) indukce – dedukce. V teoretické části projektu bude použita metoda dedukce. Aplikační část projektu bude zpracována zejména na základě metody deskripce, analýzy a následné syntézy dostupných informací a jejich následném využití pro stanovení a splnění cíle projektu. Z hlediska logických metod budeme vycházet především z metody induktivní, tzn., že po zjištění dostupných dat v rámci ukazatelů disparit a konkurenceschopnosti, jejich použití v rámci vybraných kvantitativních metod pro hodnocení soudržnosti a konkurenceschopnosti, a komparativní analýze výsledků bude vyvozen závěr o úrovni dosaženého potenciálu rozvoje zemí a regionů V4, Německa a Rakouska, vůči EU27. Z empirických metod bude, v praktické části projektu, dále použita metoda nepřímého pozorování prostřednictvím ukazatelů disparit a indikátorů konkurenceschopnosti v zemích a regionech V4, Německu a Rakousku. Kromě těchto metod budou aplikovány metody specifické, především metody exaktní a metoda komparace. Z metod exaktních budou, pro zkoumání úrovně potenciálu rozvoje jednotlivých zemí a regionů NUTS 2 V4, Německa, Rakouska na základě výsledků dosahované míry soudržnosti, použity vybrané matematicko-statistické metody (metoda normované proměnné, metoda vzdálenosti od fiktivního bodu) a vícerozměrná statistická metoda, jíž je shluková analýza. Pro hodnocení faktorů konkurenceschopnosti a dynamiky rozvoje budou použity pokročilé nadstavby vícekriteriální metody analýzy obalu dat (DEA) a vícerozměrné statistické metody, jimiž jsou faktorová a shluková analýza. Při aplikaci metody mezinárodní a meziregionální komparace budou dodržovány následující základní pravidla: • definování objektu komparace (země a regiony V4, Německa, Rakouska), • stanovení cíle komparace (úroveň soudržnosti a konkurenceschopnosti dosahována jednotlivými zkoumanými zeměmi a regiony), • určení indikátorů pro vlastní analýzu zvolených objektů (Eurostat, WEF, národní statistické úřady), • vymezení časové osy komparace (dle dostupnosti dat, 2000 – 2010). Rozvojový potenciál území pak bude posouzen na základě komparativní analýzy výsledků dosažené míry soudržnosti (vyplývající ze souhrnného indexu soudržnosti) a struktury klíčových faktorů dynamiky rozvoje území či jejich efektivnosti z pohledu užitých vstupů a produkovaných výstupů. Využití kvantitativních metod ve výzkumném projektu: Disparity, jež jsou odrazem úrovně soudržnosti zkoumaného území, budou zkoumány dvěma matematicko-statistickými metodami vhodnými pro hodnocení disparit v kontextu regionálního managementu, tj. metodou normované proměnné a metodou vzdálenosti od fiktivního bodu. Z obou metod je možné poměrně rychle a kvalitně získat dostatečné informace o vývoji regionálních disparit, jak dokládá např. Tuleja (2008, 2010) nebo Kutscherauer (2010). Normovaná proměnná vyjadřuje bezrozměrnou veličinu, kterou lze libovolně sčítat. Pro potřeby měření regionálních disparit a stanovení hodnoty dílčích subindexů soudržnosti se tato metoda jeví jako vhodná z toho důvodu, že umožňuje odstranit problémy při použití různého počtu ukazatelů pro jednotlivé subindexy. Výhodou metody normované proměnné ve srovnání s metodou bodovou (dříve použitou ve výzkumném záměru projektu SGS 2011) je skutečnost, že metoda normované proměnné přihlíží k relativní proměnlivosti indikátorů zahrnutých do příslušného subindexu, čím překonává absolutní proměnlivost, s níž počítá bodová metoda. Výchozím bodem metody vzdálenosti od fiktivního bodu je získání představy o optimální zemi (regionu) zahrnující buďto maximální, resp. minimální hodnoty jednotlivých ukazatelů nebo autorem stanovené hodnoty optimální. Z ukazatelů vyjádřených v normovaném tvaru se následně vypočte euklidovská vzdálenost jednotlivých zemí (regionů) od zvolené optimální země (regionu). Metodám normované proměnné a vzdálenosti od fiktivního bodu bude, za účelem charakteristiky vstupních dat, předcházet aplikace základních výběrových statistik zkoumaného vzorku dat za referenční období 2000-2010 (např. maximální a minimální hodnota, aritmetický průměr, střední hodnota, rozptyl, variační koeficient, zobrazení dat pomocí krabicového grafu s anténami). Mezi statistické metody využitelné při hodnocení regionálních disparit patří také vícerozměrné statistické metody, zejména metody faktorové a shlukové analýzy. Využití těchto metod při hodnocení regionálních disparit se věnoval např. Hloušek (2004) a obě vícerozměrné statistické metody mají své teoretické zázemí v řadě publikací, např. Hebák (2005), Meloun, Militký (2006), či Hendl (2009). V rámci výzkumného projektu bude, pro účely segmentace zemí a regionů dle trendů v oblasti národních a regionálních disparit, využita metoda shlukové analýzy (Cluster analysis - CLU), což je společný název pro poměrně rozsáhlou skupinu metod, jež jsou využívány k roztřídění určité množiny objektů do několika relativně homogenních celků, které jsou zpravidla označovány jako shluky či klastry. Při uplatnění této metody v oblasti hodnocení vícerozměrných ukazatelů regionálních disparit budeme vycházet z předpokladu, že země (regiony) V4, Německa, Rakouska, které se budou nacházet uvnitř jednotlivých shluků, si budou co nejvíce podobné. Naproti tomu země (regiony) patřící do různých shluků se budou co nejvíce odlišovat. Výsledek shlukové analýzy bude závislý na zvoleném počtu indikátorů regionálních disparit, na zvoleném vyjádření podobnosti a na použitém způsobu shlukování. První krokem před provedením samotné shlukové analýzy, je výběr vhodných ukazatelů disparit odrážející úroveň jednotlivých dimenzí soudržnosti, přičemž by měla být dodržena podmínka nekorelovanosti ukazatelů. Výsledky shlukové analýzy dále ovlivňuje skutečnost, že některé ukazatele mohou vykazovat odlehlé hodnoty. Odstranění odlehlých hodnot by vedlo, v případě výzkumu disparit v zemích a regionech V4, Německa a Rakouska, k velkým zásahům do konzistence výsledků, proto nebudou případné extrémní hodnoty vyřazeny. Druhým krokem je provedení tzv. standardizace dat, jež odstraňuje problém rozdílných jednotek měření. Standardizace bude provedena formou normalizace hodnot daných ukazatelů, a to odečtením průměru a dělením směrodatnou odchylkou, tj. tzv. normovací Z-funkce (Meloun, Militiký, 2006). V rámci samotné shlukové analýzy bude uplatňován hierarchický postup shlukování, který je založen na postupném spojování objektů a jejich shluků do dalších větších shluků a zahrnující dále dva typy shlukování – aglomerativní a divizní. Grafickým znázorněním hierarchického shlukování bude tzv. dendogram. Výchozím bodem při shlukování je určení způsobu vyjádření podobnosti (vzdálenosti) jednotlivých zemí (regionů). Za míru vzdálenosti bude zvolena euklidovská vzdálenost (geometrická vzdálenost) představující standardní typ vzdálenosti. Závěrečným krokem shlukové analýzy bude volba vhodné metriky shlukování. V rámci projektu bude, dle optimalizačního hlediska, využita metoda průměrová, metoda těžiště (metoda centroidní) nebo metoda Wardova (blíže např. Meloun, Militký, 2006). Na základě výsledků použitých statistických metod, budou normovaná data použita ke konstrukci dílčích integrovaných indikátorů (subindexů) v oblasti ekonomické, sociální a územní soudržnosti. Hodnoty subindexů soudržnosti budou následně použity k výpočtu souhrnného syntetického indexu soudržnosti. Agregovaný přístup byl zvolen z toho důvodu, že doposud neexistuje v oblasti soudržnosti v podmínkách EU obecně uznávaná a platná metodika konstrukce komplexního indexu soudržnosti, jako je tomu např. při měření konkurenceschopnosti (Index celkové konkurenceschopnosti – GCI, Index regionální konkurenceschopnosti – RCI) či měření úrovně lidského rozvoje (HDI). Souhrnný vážený index soudržnosti může poskytnout komplexnější obraz o dosahované míře soudržnosti zkoumaných zemí, stejně jako celé EU. Inspirací ke konstrukci složeného indexu soudržnosti na národní úrovni je přístup ke konstrukci Indexu územní soudržnosti (Territorial Cohesion Index- TCI), mapující polycentrický rozvoj území, jež byl použit v pracích Nadia Farrugie (Farrugia, 2007; Farrugia, Galina, 2008). Index územní soudržnosti je zde konstruován na základě 7 dílčích subindexů (komponent) charakterizujících územní soudržnost dle její obecné definice. Metodika tvorby souhrnného indexu územní soudržnosti, je v podmínkách EU, rozpracována také v rámci programu ESPON, kde byl učiněn pokus vyvinout nástroj pro měření scénářů územního rozvoje na základě syntetického indexu s názvem Index evropské územní soudržnosti (ETCI). Vytvoření indexu bylo podmíněno dostupností stanovených dat na regionální úrovni, což se prokázalo pouze pro vybrané ukazatele ekonomické dimenze (Skokan, 2008). Také v oblasti sociální soudržnosti byl učiněn pokus k metodologické konstrukci souhrnného Indexu sociální soudržnosti a to v podmínkách Latinské Ameriky (blíže Bárcena a kol., 2010). Tvorba dílčích subindexů soudržnosti na národní úrovni bude v našem výzkumu představovat analogii k výše uvedeným postupům. Kritickou podmínkou metodologie výpočtu složeného indexu soudržnosti je především dostupnost relevantních dat na národní úrovni ve sledovaném období (2000-2010), jež budou vstupovat do výpočtu dílčích subindexů ekonomické, sociální a územní soudržnosti. Datová základna bude tvořena indikátory, jež budou vyjádřeny v odlišných metrických jednotkách. Z tohoto důvodu bude vybraná datová základna nejdříve vhodným způsobem normalizována (transformována), např. dle Farrugia (2007), Farrugia a Galliny (2008) či Kutscherauera a kol. (2010). Nedílnou součástí konstrukce složeného indexu soudržnosti pro bude stanovení vah jednotlivých dílčích subindexů ekonomické, sociální a územní soudržnosti. Váhy proměnných je možné stanovit několikerým způsobem, např. využitím výše uvedeného přístupu Farrugia, Gallina (2008), Bárcena a kol. (2010) nebo Bergera a Bristowa (2008), kteří ve většině případů předpokládají stejné váhy indikátorů či subindexů. V krajním případě je možné také použití expertních odhadů vybraných indikátorů dle předešlých výzkumů (např. Kutscherauer a kol., 2010). Navržení konkrétního způsobu stanovení vah indikátorů disparit a integrovaných subindexů soudržnosti bude předmětem samostatné dílčí části výzkumného záměru. Konkurenceschopnost zemí a regionů V4, Německa a Rakouska bude hodnocena na základě výběru vhodných ukazatelů odrážejících ekonomickou, sociální a environmentální výkonnost území, jež mohou být zdrojem konkurenčního potenciálu. Vodítkem pro výběr relevantních ukazatelů budou přístupy Světového ekonomického fóra a Evropské unie, jež v roce 2010 vyústili ke konstrukci indexů globální a regionální konkurenceschopnosti EU (GCI, RCI) (blíže Annoni, Kozovska, 2010). Předmětem první fáze výzkumu v oblasti konkurenceschopnosti bude ověření dostupnosti datové základny těchto indexů pro země a regiony V4, Německo a Rakousko v období 2000 – 2010. Z důvodu velkého počtu indikátorů vstupujících jako základní proměnné do indexů GCI a RCI a jejich vzájemné korelace, bude využita metoda faktorové analýzy, která umožní posoudit vnitřní souvislosti a vztahy mezi vybranými ukazateli a dále dovolí snížit jejich původní vysoký počet na menší počet proměnných, ovšem při dodržení požadavku na co nejmenší ztrátu informací obsažených v původních proměnných. Při využití faktorové analýzy, jako vícerozměrné statistické metody, vycházíme z předpokladu, že závislosti mezi sledovanými proměnnými jsou důsledkem působení určitého menšího počtu veličin, které jsou označovány za společné faktory. Faktorová analýza musí být správně definována z hlediska svého postupu a průběhu. Z tohoto důvodu bude využita osvědčená metodika vytvořená v rámci výzkumného programu MMR ČR, WD – Výzkum pro řešení regionálních disparit, jehož výstupem v rámci konkrétního výzkumného záměru (WD-30-07-01) je publikace autorů Rydvaldová, Žižka (2008). V rámci našeho výzkumu budou, v souladu s touto navrženou a schválenou metodikou, stanoveny společné faktory, u nichž bude stanovena faktorová zátěž (váha), představující míru závislosti mezi původním indikátorem a jeho faktorem. Dále bude provedena rotace faktorů a odhad faktorového skóre pro každý objekt (země, region). V návaznosti na faktorovou analýzu bude provedena segmentace stejného vzorku vybraných indikátorů národní a regionální konkurenceschopnosti prostřednictvím shlukové analýzy, což povede k nalezení shluků zemí a regionů s podobnými znaky. Výsledky faktorové a shlukové analýzy budou vzájemně porovnány. Hodnota faktorového skóre bude použita pro stanovení hranice nízké dynamiky rozvoje pro jednotlivé faktory v objektech. Hranice nízké dynamiky bude dále základem testování efektivnosti daných objektů, tj. zemí a regionů. Z hlediska zkoumání efektivnosti zemí a regionů V4, Německa a Rakouska budou využity pokročilejší metody v rámci metody analýzy obalu dat (DEA). Modely metody DEA nehodnotí pouze jeden faktor, ale soubor různých faktorů, které determinují dosažený stupeň ekonomického rozvoje (efektivnosti) území. Metody DEA jsou založeny na vstupech a výstupech uvažovaných jednotek a hodnotí efektivitu, s jakou země dokáže své vstupy transformovat na výstupy, tj. jak velkých výstupů dokáže země dosáhnout při vynaložení jednotkového množství disponibilních vstupů (zdrojů). Právě tato skutečnost umožňuje považovat efektivnost zemí a regionů jako určité „zrcadlo“ konkurenceschopnosti. Pro výpočty ekonomické efektivnosti zemí V4, Německa a Rakouska bude v rámci metod DEA využito aditivních modelů DEA (SBM model, FDH model). Oproti základním modelům DEA (CCR a BCC modely), jež byly využity v rámci předcházejícího projektu, a které byly postaveny na podmínce přesného rozlišení mezi orientací modelů na vstupy a výstupy, SBM (Slack Based Measure) modely měří efektivnost přímo pomocí hodnot přídavných proměnných a při jejich formulaci není třeba rozlišovat mezi orientací modelů na vstupy a výstupy. U CCR a BCC modelů mají efektivní jednotky míru efektivnosti rovnu jedné. U modelu SBM mají efektivní jednotky míru efektivnosti rovnu nule, jelikož se jedná o součet přídavných proměnných pro vstupy a výstupy, které vyjadřují vzdálenost od efektivní hranice. Čím je součet přídavných proměnných pro vstupy a výstupy nižší, tím více se hodnocená jednotka (stát/region) přibližuje efektivní hranici a tím tedy vykazuje vyšší míru efektivnosti. A naopak, čím je součet přídavných proměnných pro vstupy a výstupy vyšší, tím méně se hodnocená jednotka (stát/region) přibližuje efektivní hranici a tím tedy vykazuje nižší míru efektivnosti. FDH (Free Disposal Hull) modely měří efektivnost hodnocených jednotek pouze relativně vůči skutečně existujícím jednotkám oproti CCR a BCC modelům, které měří efektivnost vůči virtuální jednotce, která je kombinací vstupů a výstupů stávajících jednotek. Datová základna: Datová záklanda bude tvořena výběrem relevantních ukazatelů z databáze národních a regionálních dat vykazovaných Evropským statistickým úřadem, databáze národních statistických úřadů zkoumaných zemí a databáze ukazatelů Světového ekonomického fóra. Data budou analyzována dle dostupnosti pro období 2000 – 2010. Použitá literatura v rámci výzkumného projektu: Tuzemské publikace: 1.ARLT, J., ARLTOVÁ, M. Ekonomické časové řady: vlastnosti, metody modelování, příklady a aplikace. Praha: Grada, 2007. 283 s. ISBN 978-80-247-1319-9. 2.BALCAROVÁ, P., BENEŠ, J. Metodologie měření a hodnocení makroekonomické konkurenceschopnosti. Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, 2006. ISSN 1801-4496. 3.BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje – nástin, kritika, implikace. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2011. 342 s. ISBN 978-80-246-1974-3. 4.BLAŽEK, L., VITURKA, M. a kol. Analýza regionálních a mikroekonomických aspektů konkurenceschopnosti. Ekonomicko-správní fakulta MU Brno. CVKS, 2008. ISBN 978-80-210-4787-7. 5.FIALA, P. a kol. Operační výzkum – nové trendy. Příbram: PB Tisk, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7431-036-2. 6.HANČLOVÁ, J. a kol. Makroekonomické modelování české ekonomiky a vybraných ekonomik EU. 1. vyd. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2010. 310 s.ISBN 978-80-248-2353-9. 7.HEBÁK, P. a kol. Vícerozměrné statistické metody. 1.vyd. Praha: Informatorium, 2005. 255 s. ISBN 80-7333-039-3 . 8.HENDL, J. Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. 3.vyd. Praha: Portál, 2009. 695 s. ISBN 978-80-7367-482-3. 9.HLAVSA, T. Výběr ukazatelů pro hodnocení ekonomiky regionů. Central European Review of Economic Issues. 2010, ročník XIII, č. 3. s.145-151. ISSN 1212-3951. 10.HLOUŠEK, J. Využití vícerozměrných statistických metod při hodnocení krajů. [online]. 2004. Dostupné z: http://www.agris.cz/etc/textforwarder.php?iType=2&iId=139319&PHPSESSID=d8. 11.CHABIČOVSKÁ, K. Vymezování problémových regionů v rámci krajů. Brno, 2008. Rigorózní práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. 12.KLVAČOVÁ, E., MALÝ, J., MRÁČEK, J. Základy evropské konkurenceschopnosti. Praha: Professional publishing, 2007. 105 s. ISBN 978-80-86946-54-2. 13.KUTSCHERAUER, A. a kol. Regionální disparity. Disparity v regionálním rozvoji země, jejich pojetí, identifikace a hodnocení. Series on Advanced Economic Issues, Vol. 3. Ostrava: VŠB-TU Ostrava. 2010. 235 s. ISBN 978-80-248-2335-5. 14.MELOUN, M., MILITKÝ, J. Kompendium statistického zpracování dat. Praha: Academia, 2006. 982 s. ISBN 80-200-1396-2. 15.ŘEZANKOVÁ, H. Shluková analýza dat. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2009. 218 s. ISBN 978-80-86946-81-8. 16.RYDVALOVÁ, P., ŽIŽKA, M. Metodika identifikace dynamiky hospodářského rozvoje obcí. Liberec: EkF TU v Liberci. 2008. 24 s. ISBN 978-80-7372-761-1. 17.TULEJA, P. Metody měření regionálních disparit v územním rozvoji České republiky. Regionální disparity, 2008, č. 2, s. 15 – 33. ISSN 1802-9450. 18.TULEJA, P. Praktická aplikace vybraných metod měření regionálních disparit na oblast sociální vybavenosti regionů. Regionální disparity, 2010, č. 7, s. 5 – 23. ISSN 1802-9450. 19.VITURKA, M. Konkurenceschopnost regionů a možnosti jejího hodnocení. Politická ekonomie, 2007, č. 5, s. 637 – 658. ISSN 0032-3233. 20.ŽÍTEK, V., KUNC, J., TONEV, P. Vybrané indikátory regionální konkurenceschopnosti a jejich vývoj. Working paper č. 21/2006, ESF MU Brno. CVKS, 2006. ISSN 1801-4496. Zahraniční publikace: 21.ANNONI, P., KOZOVSKA, K. EU Regional Competitiveness Index 2010. JRC Scientific and Technical Reports. Luxembourg: Publication Office of the European Union. 2010, 274 s. 22.BARCENA, A., PRADO, A., BECCARIA, L., MALCHIK, S. Social Cohesion in Latin America. Concepts, frames of reference and indicators [online]. United Nations, June 2010 [cit. 18.1.2012]. Dostupné z: http://www.eclac.org/publicaciones/xml/1/42251/LCG2420i.pdf. 23.BARRO, R. J., SALA-I-MARTIN, X. X. Economic Growth. Cambridge: The MIT Press, 2004. 654 s. ISBN 978-0-262-02553-9. 24.BRADLEY, J., PETRAKOS, G. C., TRAISTARU, I. Integration, growth and cohesion in an enlarged European Union. New York, Springer, 2005. 348 s. ISBN 0-38722-853-5. 25.BERGER, T., BRISTOW, G. Benchmarking regional performance: a critical reflection on indices of competitiveness In: Regions: The Dilemmas of Integration and Competition. Regional Studies Association Annual Conference [online]. Prague, May 27-29, 2008. Dostupné z: http://www.regional-studies-assoc.ac.uk/events/2008/may-prague/papers/Berger.pdf. 26.CHARNES, A., COOPER, W., RHODES, E. Measuring the efficiency of decision making units, European Journal of Operational Research 2, 1978, p. 429-444. 27.COOK, W. D., ZHU, J. Data Envelopment Analysis: Modelling Operational Processes and Measuring productivity, Kluwer Academic Publishers, 2008. 28.COOPER, W. et al. Data Envelopment Analysis. Boston: Kluwer Academic Publishers, 2000. 29.CORVERS, F. Indicators for Regional Innovation Performance. In: International Conference on Entrepreneurship and Business Incubation „Strengthening the Regional Innovation Profile“, Bremen, 2003. 30.FARRUGIA, N. Conceptual Issues in Constracting Composite Indices. Occasional Paper, Malta: Institute of Islands and Small States, 2007:1. 31.FARRUGIA, N., GALLINA, A. Developing Indicators of Territorial Cohesion. Federico Caffè Centre – Department of Society and Globalization, Roskilde, 2008. 55 s. ISSN 1396-5085. 32.FINGLETON, B. European Regional Growth. Berlin, Heidelberg, New York: Spinger Verlag. 2003. ISBN 3-540-00366-5. 33.GARRAT, A., LEE, K., PESARAN, M. H., SHIN, Y. Global and National Macroeconometrics Modelling. A long Run Structural Approach. Oxford: University Press, Great Britain, 2006. ISBN 978-0-19-929685-9. 34.GARELLI, S. Competitiveness of Nations: The Fundamentals. World Competitiveness Yearbook 2002. Lausanne: International Institute for Management Development, 2002. s. 1 – 12. ISBN 978-2970012160. 35.KRIEGER-BODEN, C., MORGENROTH, E., PETRAKOS, G. The Impact of European Integration on Regional Structural Change and Cohesion. London: Routledge, 2008. 305 s. ISBN 0-203-93482-2. 36.LEONARDI, R. Cohesion Policy in the European Union: The Building Europe. Palgrave Macmillan, 2005. 232 s. ISBN 1403949557. 37.MELECKÝ, L. Approaches to Regional Competitiveness Evaluation in the Visegrad Four Countries. Mathematical Models and Methods in Modern Science – Proceedings of the 2nd International Conference on Development, Energy, Environment, Economics 2011. Puerto De La Cruz, Tenerife, Spain, December 10-12, 2011. 184-189 pp. ISBN 978-61804-055-8. 38.MOLLE, W. European Cohesion Policy: Regions and Cities. London: Routledge, 2007. 347 s. ISBN -415-43811-X. 39.PORTER, M. E. The Competitive Advantage of Nations. New York: The Free Press, 1990. ISBN 0-684-84147-9. 40.PORTER, M. E. The Economic Performance of Regions, Regional Studies, Vol.37, No.6/7, 2003, pp. 549-578. 41.SAATY, T. L. Multicriteria decision making - the Analytic Hierarchy Process. RWS Publications, Pittsburgh, 1991. 42.SKOKAN, K. Territorial Cohesion in Europe. MPRA Paper [online], No. 12380, December 2008. [cit. 17.1.2012]. Dostupné z: http://mpra.ub.uni-meunchen.de/12380. 43.STANÍČKOVÁ, M., SKOKAN, K. Evaluation of the EU Member States Competitive Potential by Data Envelopment Analysis. Mathematical Models and Methods in Modern Science – Proceedings of the 2nd International Conference on Development, Energy, Environment, Economics 2011. Puerto De La Cruz, Tenerife, Spain, December 10-12, 2011. 190-195 pp. ISBN 978-61804-055-8. 44.TVRDOŇ, M., SKOKAN, K. Regional disparities and the ways of their measurement: The case of the visegrad four countries, Technological and Economic Development of Economy, Vol. 17, No. 3, 2011, pp. 501-518. 45.ZHU, J. Quantitative Models for Performance Evaluation and Benchmarking: Data Envelopment Analysis with Spreadsheets and DEA Excel Solver. Kluwer Academic Publishers, Boston, 2002. Elektronické databáze: 46.ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ČSŮ [online]. 2011. Dostupné z: http://www.czso.cz. 47.EUROSTAT. [online]. 2011. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/ 48.GŁÓWNY URZĄD STATYSTYCZNY W WARSZAWIE. [online]. 2011. Dostupné z: http://www.stat.gov.pl/gus/index_PLK_HTML.htm. 49.KÖZPONTI STATISZTIKAI HIVATAL [online]. 2011. Dostupné z: http://portal.ksh.hu. 50.ŠTATISTICKÝ ÚRAD SLOVENSKEJ REPUBLIKY [online]. 2011. Dostupné z: http://portal.statistics.sk. 51.STATISTK AUSTRIA [online]. 2011. Dostupné z: http://www.statistik.at. 52.STATISTISCHES BUNDESAMT DEUTSCHLAND. [online]. 2011. Dostupné z: http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/. 53.WORLD ECONOMIC FORUM. The Global Competitiveness Report 2011–2012 [online]. Geneva, Switzerland: Klaus Schwab, World Economic Forum, 2011. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GCR_Report_2011-12.pdf. Časový harmonogram: 1. Leden 2012: Příprava realizace studentského vědecko-výzkumného projektu (vymezení koncepce řešení, rozdělení úkolů v rámci řešitelského týmu). 2. Únor – Březen 2012: Rešerše, studium odborné literatury a dalších zdrojů, příprava detailní konstrukce metodiky vhodné pro řešení vědecko-výzkumného projektu, sběr, vyhodnocení a zpracování relevantních informací, tvorba datové základny pro analýzu. 3. Duben – Říjen 2012: Realizační práce na projektu dle zvolené metodiky řešení, analýza, zpracování dílčích výstupů projektu, syntéza výstupů, průběžná prezentace dosažených výsledků v článcích v odborných časopisech a publikacích a na mezinárodních vědeckých a doktorandských. 4. Listopad – Prosinec 2012: Finalizace výstupů projektu, vyhodnocení finálních dosažených výsledků, závěrečné práce na projektu, vyúčtování a uzavření projektu, zpracování závěrečné zprávy, určení vhodných směrů budoucího zaměření navazujícího výzkumu.

Ing. Lukáš Melecký, Ph.D.
prof. Ing. Jana Hančlová, CSc.
Ing. Eva Poledníková, Ph.D.
doc. Ing. Michaela Melecká Staníčková, Ph.D.
Ing. Petra Váchová
prof. Ing. Karel Skokan, Ph.D.

Výstupem projektu bude vyhodnocení úrovně ekonomických,sociálních a územních disparit v zemích a regionech V4,Německa a Rakouska a určení stupně dosahované míry soudržnosti a dynamiky rozvoje v období 2000-2010.Úroveň disparit bude hodnocena prostřednictvím vybraných matematicko-statistických metod a klasifikována na základě výsledků shlukové analýzy.Výstupem shlukové analýzy bude vytvoření homogenních skupin zemí/regionů.Dále budou sestaveny subindexy soudržnosti,jež povedou k výpočtu agregovaného indexu soudržnosti v daných zemích.Úroveň dynamiky rozvoje území bude hodnocena na základě faktorové analýzy,jež vyhodnotí společné faktory konkurenceschopnosti zemí a regionů.Zjištěné společné faktory budou,z hlediska svého významu,testovány prostřednictvím shlukové analýzy.Bude provedena segmentace stejného vzorku vybraných indikátorů,ze kterých byly sestaveny faktory konkurenceschopnosti.Z faktorového skóre bude stanovena hranice nízké dynamiky rozvoje pro jednotlivé faktory v zemích a regionech.Hodnota faktorového skóre následně povede ke zkoumání efektivnosti zemí a regionů prostřednictvím metody DEA.

Předpokládané dílčí výsledky výzkumu:
•Vytvoření souboru ukazatelů národních a regionálních disparit v oblasti soudržnosti a souboru ukazatelů odrážejících národní a regionální konkurenceschopnost.
•Soudržnost:1.Charakteristika souboru vybraných ukazatelů národních a regionálních disparit prostřednictvím základních výběrových statistik.Transformace (normalizace) hodnot ukazatelů disparit metodou normované proměnné a výpočet vzdáleností zkoumaného vzorku dat metodou vzdálenosti od fiktivního bodu.2.Segmentace (klastrování) zkoumaných států a regionů pomocí shlukové analýzy na základě ukazatelů disparit.3.Sestavení subindexů ekonomické, sociální a územní soudržnosti, jež povedou, po stanovení vah, ke konstrukci agregovaného syntetického indexu soudržnosti pro země V4,Německa,Rakouska v komparaci s EU27.
•Konkurenceschopnost:1.Stanovení a ohodnocení hlavních faktorů postihujících národní a regionální konkurenceschopnost zkoumaných území na základě faktorové analýzy a segmentace území na základě zjištěných faktorů pomocí shlukové analýzy.2.Stanovení úrovně relativní efektivnosti v daných zemích a regionech na základě využití pokročilejších modelů metody DEA.
•Komparativní analýza zjištěných výsledků dosažené úrovně soudržnosti a dynamiky hospodářského rozvoje v hodnocených zemích a regionech.

Výstupem projektu SGS bude závazně minimálně 32 bodů.
V roce 2012 předpokládáme dosažení 12 bodů prostřednictvím článků v domácích recenzovaných časopisech a 8 bodů prostřednictvím mezinárodní konference zařazené do databáze ISI Thomson Reuters.V roce 2013 předpokládáme dosažení minimálně 4 bodů prostřednictvím článku v domácím recenzovaném časopise a 8 bodů z příspěvku ve sborníku z mezinárodní vědecké konference zařazené do databáze ISI Thomson Reuters.

Mezinárodní vědecké konference:
•MKRV:XV.Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách,ESF MU Brno,Valtice,červen 2012
•MME:Mathematical Methods in Economics,VŠE Praha,Karviná,září 2012
•LEF:Liberecké ekonomické fórum,EKF TU Liberec,září 2012
•EPLS:International Conference on Economics,Political and Law Science,Zlín,září 2012
•AEBD:World Multiconference on Applied Economics,Business and Development,Porto,červenec 2012

Doktorandské konference:
• IMEA:Mezinárodní konference studentů a mladých výzkumných pracovníků,FIM Univerzita Hradec Králové,duben 2012
• MMK:Mezinárodní Masarykova konference pro doktorandy a mladé vědecké pracovníky,ESF MU Brno,prosinec 2012

Publikační výstupy dle RVVI:
• 2 články ve sbornících z mezinárodních vědeckých konferencí zařazených v databázi ISI Thomson Reuters;D-16 bodů)
• 4 články v domácích recenzovaných časopisech (např.Acta Academica Karviensia, ECON,ER-CEREI,Journal of Competitiveness,Regionální studia,Scientific Papers of the University of Pardubice;Jrec-16 bodů)
• 2 články ve sbornících z doktorandských konferencí