Konkurenceschopnost a soudržnost zemí Visegrádské čtyřky v kontextu růstových strategií Evropské unie

SP2011/124

Melecký Lukáš Ing., Ph.D.

prof. Ing. Karel Skokan, Ph.D.

01. 01. 2011 - 31. 12. 2011

Zaměření na soudržnost a konkurenceschopnost představuje dvojici komplementárních cílů, které dlouhodobě určují vývoj Evropské unie (EU). Posledním, a ne příliš úspěšným pokusem získání světového prvenství v konkurenceschopnosti byla Lisabonská strategie, která má od roku 2010 svého pokračovatele ve strategii Evropa 2020. Rozvoj středoevropských zemí Visegrádské skupiny (V4) po vstupu do EU byl ovlivněn směry a cíli, které si Lisabonská strategie stanovila. Předmětem výzkumu studentského projektu bude analýza a vyhodnocení vývoje zemí V4 z pohledu cílů Lisabonské strategie rozvoje EU s využitím strukturálních ukazatelů stanovených pro její hodnocení a vyhodnocení perspektivy plnění nové strategie EU do roku 2020. Teoreticko-metodologická část výzkumného projektu bude zaměřena na vymezení základních teoretických přístupů ke konceptům disparit, soudržnosti a konkurenceschopnosti a to jak v obecné ekonomické rovině, tak ve specifických podmínkách EU. V deskriptivní části projektu budou identifikovány vybrané ukazatele národních disparit zejména v oblasti ekonomické, sociální a environmentální. Ukazatele disparit budou podrobeny analýze v rámci jednotlivých zemí V4 a následně bude provedena souhrnná komparativní analýza. Výsledky analýzy disparit povedou ke stanovení úrovně rozvojového potenciálu zemí V4 a odvození úrovně konkurenceschopnosti. V syntetické části projektu pak budou provedeny následné implikace pro realizaci současné strategie Evropa 2020 a plnění vymezených cílů strategie z pohledu zemí V4. Volba objektu zkoumání projektu byla stanovena uvážlivě. Na první pohled se může zdát, že Visegrádská čtyřka zahrnuje nesrovnatelné celky, neboť tyto země mají rozdílnou velikost, počet obyvatel, regionální strukturu a administrativní členění, jinou ekonomickou výkonnost i odlišnou úroveň ekonomických, sociálních a územních disparit. Na druhou stranu však mají tyto země do jisté míry identické znaky, jako je především společný historický vývoj, podobné kulturní prostředí, tradice a vzájemně provázané ekonomické vztahy. Také trendy v oblasti tvorby a eliminace (regionálních) disparit jsou v těchto zemích velmi blízké. V rámci analýzy konkurenceschopnosti sledovaného území bude kladen důraz, kromě aspektů ekonomických (např. ekonomická výkonnost, efektivita vlády, podnikatelská účinnost a infrastruktura), také na aspekty politické, ekologické, historické, kulturní (např. kvalita života, životní prostředí, úroveň vzdělání či technologické znalosti aj.). Konkurenceschopnost tak nebude vnímána pouze jako ekonomická výkonnost či ekonomický růst, ale výzkumný projekt bude zaměřen na multikriteriální hodnocení konkurenceschopnosti v kontextu přístupu Světového ekonomického fóra (WEF) a Mezinárodního institutu pro rozvoj mamagementu (IMD). Globální hypotéza výzkumného projektu: Pro předmět řešení projektu je klíčové chápání problematiky soudržnosti ve vztahu ke konkurenceschopnosti. Z hlediska definice tohoto pojmu vycházíme v evropských podmínkách z konceptu soudržnosti v pojetí W. Molla (Molle, 2007), na základě kterého můžeme odvodit obecnou hypotézu, že území s vyšší mírou soudržnosti (ekonomickou, sociální či teritoriální) má lepší předpoklady pro dosažení vyšší míry konkurenceschopnosti, což znamená, že disponuje určitou konkurenční výhodou oproti ostatním územím. Přičemž vycházíme ze základní teze, že soudržnost se dá vyjádřit takovou úrovní rozdílností mezi státy, regiony nebo skupinami, které jsou politicky a společensky snesitelné (Molle, 2007). Vazba výzkumného projektu na předešlé aktivity: Výzkumný projekt navazuje svým zaměřením na dva výzkumné záměry realizované na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava na kterých se řešitel a školitel projektu podíleli: • Výzkumný úkol WD-55-07-1 Regionální disparity v územním rozvoji ČR – jejich vznik, identifikace a eliminace, 2007 – 2010 (odpovědný řešitel Alois Kutscherauer). • Výzkumný projekt GA ČR: Makroekonomické modely české ekonomiky a dalších zemí EU. Registrační číslo projektu: 402/08/1015, 2008 – 2011 (odpovědný řešitel Jana Hančlová). Metodologie vědecké práce na výzkumném projektu: Realizační fáze výzkumného projektu bude, z hlediska metodologie vědecké práce, založena jak na metodách empirických (nepřímé pozorování), tak zejména na metodách logických (dedukce, indukce, deskripce, analýza, syntéza). Výzkumný projekt bude řešen z velké části prostřednictvím metody induktivní, která staví na zjištění dostupných relevantních informací a vybraných dat, týkajících se úrovně soudržnosti a konkurenceschopnosti zemí V4, jejich následném srovnání mezi sebou a vyvození závěru o úrovni disparit a konkurenčním potenciálu ve srovnání s průměrnými hodnotami EU27. V teoretické části výzkumu bude použita metoda dedukce, umožňující postupovat od obecných informací ke konkrétním. Metoda vychází ze získaných známých, ověřených a platných informací a znalostí a aplikuje je na zkoumanou problematiku. Empirická část výzkumu, jež se bude zabývat především strategiemi dosahování konkurenceschopnosti v podmínkách EU v rámci jednotlivých zemí V4, bude zpracována na základě metody deskripce, analýzy a následné syntézy dostupných informací a datové základny. Využití kvantitativních metod ve výzkumném projektu: Výzkum bude realizován v první fázi prostřednictvím metody nepřímého pozorování. Na základě získaných údajů, dat a indikátorů, vypovídajících o úrovni soudržnosti a konkurenceschopnosti na národní úrovni, bude provedeno srovnání a následné vyhodnocení. Disparity, jež jsou odrazem soudržnosti zkoumaného území, pak budou zkoumány statistickými metodami vhodnými pro hodnocení disparit tj. např. metoda průměrné odchylky, bodová metoda či metoda souhrnného indexu, založena na agregaci různorodých extenzivních a intenzivních veličin pomocí expertně stanovených vah. Výsledkem této metody pak mohou být agregátní indexy. Vývoj disparit v čase, jejich hodnocení a kvantifikaci rozdílností odráží metody založené na škálovacích technikách, z nichž bude využita metoda semaforu. Tato technika je založena na přiřazení specifických symbolů jednotlivým hodnotám indikátorů, přičemž platí, že tyto symboly odpovídají určité procentuální úrovni maximální nebo minimální výše hodnoty analyzovaného indikátoru. Metoda semaforu je vhodná zejména ve fázi identifikace a kvantifikace proměnných v rámci indikátorů disparit, jež budou následně interpretovány v kontextu soudržnosti daného území. Konkurenceschopnost zemí Visegrádské čtyřky pak bude hodnocena především na základě analýzy databáze strukturálních ukazatelů a ukazatelů kvantifikujících cíle Strategie Evropa 2020. Z hlediska kvantitativních metod bude využita skupina metod analýzy obalu dat (Data Envelopment Analysis, DEA). Metody vícekriteriálního hodnocení DEA se využívají jako specializovaný modelový nástroj pro hodnocení efektivnosti, výkonnosti či produktivity skupiny homogenních, tj. porovnatelných produkčních jednotek. Využití metod DEA pro hodnocení konkurenceschopnosti se jeví jako vhodné, především proto, že se zde nehodnotí pouze jeden faktor, ale soubor různých faktorů, které determinují dosažený stupeň ekonomického rozvoje (efektivnosti) území. Metody DEA jsou založeny na vstupech a výstupech uvažovaných jednotek a hodnotí efektivitu, s jakou země dokáže své vstupy transformovat na výstupy, tj. jak velkých výstupů dokáže země dosáhnout při vynaložení jednotkového množství disponibilních vstupů (zdrojů). Právě tato skutečnost umožňuje považovat efektivnost regionů jako určité „zrcadlo“ konkurenceschopnosti. Pro výpočty ekonomické efektivnosti zemí V4 bude v rámci metod DEA použita klasická metoda CCR (Charnes, Cooper a Rhodes, 1978) orientovaná na vstupy. Tento model maximalizuje míru efektivnosti (užitku) hodnocené jednotky, která je vyjádřena jako podíl vážených výstupů a vážených vstupů při dodržení podmínky, že míry efektivnosti všech ostatních jednotek jsou menší nebo rovny jedné (např. Cooper, Seiford, Tone, 2000), (Nevima, Ramík, 2010). Datová základna: Datová základna bude tvořena databází národních dat Evropského statistického úřadu, národních statistických úřadů zemí V4 a mezinárodních institucí WEF a IMD. Data budou zpracována pro období 2000 – 2009, resp. 2010, a to dle dostupnosti údajů v příslušných statistikách. Použitá literatura v rámci výzkumného projektu: Tuzemské publikace: 1. Balcarová, P., Beneš, J. (2006): Metodologie měření a hodnocení makroekonomické konkurenceschopnosti. Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, 2006. ISSN 1801-4496. 2. Blažek, L., Viturka, M. a kol. (2008): Analýza regionálních a mikroekonomických aspektů konkurenceschopnosti. Ekonomicko-správní fakulta MU Brno. CVKS, 2008. ISBN 978-80-210-4787-7. 3. Hančlová, J. a kol.(2010): Makroekonomické modelování české ekonomiky a vybraných ekonomik EU. 1. vyd. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2010. 310 s. ISBN 978-80-248-2353-9. 4. Kadeřábková, A. a kol. (2007): Růst, stabilita a konkurenceschopnost. Praha, Linde, 2007. 380 s. ISBN 80-86131-71-8. 5. Klvačová, E., Malý, J., Mráček, J. (2006): Lisabonská strategie. Posílí nebo oslabí evropskou konkurenceschopnost. 1 vyd. Praha: Professional Publishing, 2006. 116 s. ISBN 80-86946-25-8. 6. Klvačová, E., Malý, J., Mráček, J. (2008): Různé cesty ke konkurenceschopnosti: EU versus USA. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008. 236 s. ISBN 978-80-86946-84-9. 7. Klvačová, E., Malý, J., Mráček, J. (2007): Základy evropské konkurenceschopnosti. Praha: Professional publishing, 2007. 105 s. ISBN 978-80-86946-54-2. 8. Kutscherauer, A. a kol. (2010): Regionální disparity. Disparity v regionálním rozvoji země, jejich pojetí, identifikace a hodnocení. Series on Advanced Economic Issues, Vol. 3. Ostrava: VŠB-TU Ostrava. 2010. 235 s. ISBN 978-80-248-2335-5. 9. Slaný, A. (2009): Ekonomické prostředí a konkurenceschopnost. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 325 s. ISBN 80-245-0594-0. 10. Nevima, J., Ramík, J. (2010): Application of DEA for evaluation of regional efficiency of EU regions. Mathematical Methods in Economics 2010. České Budějovice 8.-10.9.2010. University of South Bohemia in České Budějovice : Faculty of Economics. ISBN 978-80-7394-218-2. 11. Ramík, J., Perzina, R. (2008): Moderní metody hodnocení a rozhodování. Studia Oeconomica, Slezská univerzita v Opavě, OPF v Karviné, 2008. ISBN 978-80-7248-497-3. 12. Skokan, K. (2004): Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Ostrava: Repronis, 2004. 160 s. ISBN 80-7329-059-6. 13. Steinmetzová, D. (2008): Bariéry konkurenceschopnosti. Praha: Oeconomica, 2008. 162 s. ISBN 978-80-245-1444-4. Zahraniční publikace: 14. Barro, R. J., Sala-I-Martin, X. X. (2004): Economic Growth. Cambridge: The MIT Press, 2004. 654 s. ISBN 978-0-262-02553-9. 15. Bradley, J., Petrakos, G. C., Traistaru, I. (2005): Integration, growth and cohesion in an enlarged European Union. New York, Springer, 2005. 348 s. ISBN 0-38722-853-5. 16. Charnes, A., Cooper, W., Rhodes, E. (1978): Measuring the efficiency of decision making units, European Journal of Operational Research 2, 1978, p. 429-444. 17. Cooper, W. et al (2000): Data Envelopment Analysis. Boston: Kluwer Academic Publishers, 2000. 18. European Commission (2010): Fifth report on economic, social and territorial cohesion - Investing in Europe’s future. Brussels: European Commission, 2010. 304 s. ISBN 978-92-79-17800-9. 19. European Commission (2005): Growth and Jobs: Working Together for Europe’s Future. A new Start for the Lisbon Strategy. Brussels: European Commission, 2005. 106 s. ISBN 92-8948709-7. 20. Faludi, A. (2007): Territorial Cohesion and the European Model of Society. Cambridge: Lincoln Institute, 2007, 227 s. ISBN: 978-1-55844-166-8. 21. Fingleton, B. (2003): European Regional Growth. Berlin, Heidelberg, New York: Spinger Verlag. 2003. ISBN 3-540-00366-5. 22. Garrat, A., Lee, K., Pesaran, M. H., Shin, Y. (2006): Global and National Macroeconometrics Modelling. A long Run Structural Approach. Oxford: University Press, Great Britain, 2006. ISBN 978-0-19-929685-9. 23. Gelauff, G. M. M., Lejour, A. M. (2006): The new Lisbon Strategy. Brussels: European Commission, 2006. 122 s. ISBN 978-92-79-12051-0. 24. Krieger-Boden, C., Morgenroth, E., Petrakos, G. (2008): The Impact of European Integration on Regional Structural Change and Cohesion. London: Routledge, 2008. 305 s. ISBN 0-203-93482-2. 25. Leonardi, R. (2005): Cohesion Policy in the European Union: The Building Europe. Palgrave Macmillan, 2005. 232 s. ISBN 1403949557. 26. Martin,C., Saenz, I. (2004): Real Convergence and European Integration: the experience of the less developed EU members. Empirica 2004. 236 s. ISBN 0340-8744. 27. Molle, W. (2007): European Cohesion Policy: Regions and Cities. London: Routledge, 2007. 347 s. ISBN -415-43811-X. 28. Porter, M. E. (1990): The Competitive Advantage of Nations. New York: The Free Press, 1990. ISBN 0-684-84147-9. 29. Saaty, T. L. (1991): Multicriteria decision making - the Analytic Hierarchy Process. RWS Publications, Pittsburgh, 1991. 30. Varblane, U., Vahter, P. (2005): An analysis of the economic convergence process in the transition countries. Tatru University Press, 2005. ISBN 9949-11-096-3. 31. Zhu, J. (2002): Quantitative Models for Performance Evaluation and Benchmarking: Data Envelopment Analysis with Spreadsheets and DEA Excel Solver. Kluwer Academic Publishers, Boston, 2002. Elektronické publikace: 32. Český statistický úřad (2008): Evropský systém účtů ESA 1995 [online]. Eurostat 2008. 439 s. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz. 33. Eurostat (2010): Structural Indicators Website [online]. 2010. Dostupný z WWW: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/structural_indicators/indicators. 34. IMD International. (2010): World Competitiveness Yearbook 2010 [online]. IMD International – World Competitiveness Center, 2010. Dostupný z WWW: http://www.imd.org/research/publications/wcy/index.cfm. 35. OECD (2010): Total Economy Database – OECD. StatExtrats. [online]. 2010. Dostupný z WWW: http://stats.oecd.org/Index.aspx. 36. World Economic Forum. (2010): The Global Competitiveness Report 2010–2011 [online]. Geneva, Switzerland: Klaus Schwab, World Economic Forum, 2010. Dostupný z WWW: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalCompetitivenessReport_2010-11.pdf.

Ing. Lukáš Melecký, Ph.D.
Ing. Eva Poledníková, Ph.D.
doc. Ing. Michaela Melecká Staníčková, Ph.D.
prof. Ing. Karel Skokan, Ph.D.

Cílem studentského projektu je vypracování komplexního pohledu na úroveň soudržnosti a konkurenceschopnosti v zemích V4 v letech 2000–2010 v kontextu evropských růstových strategií (Lisabonská strategie EU,Strategie Evropa 2020).Dosažená úroveň soudržnosti bude hodnocena na základě výsledků analýzy vybraných ukazatelů ekonomických,sociálních a územních disparit.Úroveň konkurenceschopnosti bude hodnocena na základě vybraných metod vícekriteriálního hodnocení (DEA) na bázi dat strukturálních ukazatelů EU,jež umožňují vyhodnocení konkurenčního potenciálu v kontextu Lisabonské strategie EU.

Předpokládané dílčí výsledky výzkumu:
• Identifikace a analýza vybraných ukazatelů ekonomické,sociální a územní soudržnosti v zemích V4 prostřednictvím vybraných statistických a škálovacích metod;vyhodnocení nejvýznamnějších pozitivních a negativních disparit.
• Analýza a vícekriteriální hodnocení konkurenceschopnosti (rozvojového potenciálu) v zemích V4.
• Vyhodnocení plnění ukazatelů Lisabonské strategie EU a perspektiva realizace Strategie Evropa 2020 v zemích V4.

Výstupem projektu SGS bude závazně minimálně 28 bodů.

Dosažené výsledky vědecké práce dle RVVI budou zpracovány do několika odborných příspěvků a článků,přičemž je předpokládána jejich aktivní prezentace na mezinárodních vědeckých a doktorandských konferencích.

Mezinárodní vědecké konference:
• Udržitelný rozvoj v podmínkách ekonomické krize,VŠERS,České Budějovice,březen 2011.
• Finance a výkonnost firem ve vědě, výuce a praxi,FME UTB,Zlín,duben 2011.
• MME 2011-Mathematical Methods in Economics,Nízké Tatry,Slovensko,září 2011.
• LEF 2011-Liberecké ekonomické fórum,EkF TU Liberec,září 2011.
• Strategic Management and its Support by Information Systems,Ekonomická fakulta,VŠB-TU Ostrava,Čeladná,září 2011.

Doktorandské konference:
• Mezinárodní baťova konference pro doktorandy a mladé vědecké pracovníky, FME UTB ve Zlíně, Zlín, duben 2011.
• IMEA 2011-Mezinárodní konference, EkF TU Liberec,Liberec,duben 2011.
• PEFnet 2011–Mezinárodní konference pro studenty pregraduálního a postgraduálního studia,PEF,Mendelova univerzita v Brně,Brno,listopad 2011.

Publikační výstupy dle RVVI:
• 2 články ve sbornících z mezinárodních vědeckých konferencí,které budou zařazeny v databázi Conference Proceedings Citation Index (D-16 bodů),
• 3 články v odborných českých recenzovaných časopisech (např.ECON,Journal of Competitiveness,Současná Evropa; Jrec-12 bodů),
• 4 články ve sbornících z mezinárodních vědeckých a doktorandských konferencí.

Postup řešení:
1. Vytyčení teoretických východisek problematiky soudržnosti a konkurenceschopnosti v podmínkách Evropské unie.
2. Sběr a zpracování relevantních dat z databáze Evropského statistického úřadu a z informačních databází národních statistických úřadů zemí V4.
3. Aplikace vybraných statistických a škálovacích metod pro analýzu disparit v zemích V4. Prezentace dílčích výsledků výzkumu.
4. Aplikace vícekriteriálního přístupu DEA analýzy na hodnocení konkurenceschopnosti zemí V4. Prezentace dílčích výsledků výzkumu.
5. Syntéza dosažených výsledků. Prezentace souhrnných výsledků výzkumu v odborných publikacích a na konferencích.

Časový harmonogram:
1. leden 2011: Příprava realizace výzkumného projektu(koncepce řešení,rozdělení úkolů v projektovém týmu).
2. únor–březen 2011: Rešerše,studium odborné literatury a zdrojů,příprava detailní konstrukce metodiky výzkumného projektu,sběr a zpracování relevantních informací a tvorba datové základny pro analýzu.
3. březen–září 2011: Realizační práce na projektu dle zvolené metodiky řešení,analýza,zpracování dílčích výstupů projektu,syntéza výstupů,průběžná prezentace dosažených výsledků.
4. říjen–prosinec 2011: Finalizace výstupů projektu,vyhodnocení konečných dosažených výsledků,závěrečné práce na projektu,vyúčtování a uzavření projektu,zpracování závěrečné zprávy,určení směrů budoucího zaměření následného výzkumu.