Měření míry konvergence české a slovenské ekonomiky pomocí analýzy platební bilance a ekonomické úrovně

SP2011/121

Dvoroková Kateřina Ing., Ph.D.

prof. JUDr. Ing. Igor Kotlán, Ph.D.

01. 01. 2011 - 31. 12. 2011

Předmětem výzkumu bude problematika procesu reálné konvergence České republiky a Slovenské republiky k eurozóně zkoumaná ze dvou odlišných úhlů pohledu. První přístup se zaměří na analýzu platební bilance České republiky, z níž bude na základě jejího vývoje v definovaném časovém období vyhodnocena míra, průběh a faktory reálné konvergence. Druhý přístup bude založen na teorii optimální měnové oblasti (OCA) a možnostech jejího využití při analýze faktorů přispívajících k reálné konvergenci Slovenska v rámci EU. Tradiční přístupy k reálné konvergenci vycházejí z teorie ekonomického růstu. Již Adam Smith, jakožto představitel klasické školy politické ekonomie, se zabýval ekonomickým růstem a bohatstvím národů v proslulém díle Pojednání o podstatě a původu bohatství národů z roku 1776. Teprve ve 20. století vznikaly první matematicky formulované modely ekonomického růstu. Nejvýznamnější keynesovsky orientovaný matematizovaný model – Harrodův-Domarův model, vytvořili Harrod (1939) a Domar (1946). V roce 1956 byly publikovány modely neoklasických ekonomů Solowa (1956) a Swana (1956). Reálná konvergence představuje obecně proces dobíhání vyspělejších ekonomik méně vyspělými ekonomikami, resp. sbližování jejich reálných parametrů a podmínek. Lze rozlišovat mezi dvěma hlavními koncepcemi reálné konvergence – absolutní a podmíněnou. Koncept absolutní konvergence vychází z výše uvedené neoklasické teorie růstu, která předpokládá přibližování se stálému stavu, jež je shodný pro všechny ekonomiky, a který je ovlivněn jednotlivými charakteristikami a parametry zkoumané ekonomiky (úspory, růst populace, míra opotřebení kapitálových statků apod.). Slabou stránkou tohoto konceptu je neschopnost uspokojivě vysvětlit reálné trendy v současné ekonomice. Typickým příkladem jsou rozdílné výsledky empirických studií zabývajících se doháněním vyspělých zemí méně vyspělými ekonomikami. Existuje mnoho faktorů a zdrojů ekonomického růstu, které mohou být navíc korelované navzájem, resp. i s úrovní či růstem produktu ekonomiky. Tyto závěry vedly k hledání alternativních konceptů. Přístupy schopné vysvětlit reálné procesy v ekonomice vycházejí z konceptů teorie endogenního růstu (Romer, 1986,1990), (Lucas, 1988), (Rebelo, 1991) atd. Tyto modely zohledňují řadu dalších aspektů, jako jsou vzdělání populace, úroveň institucionálního prostředí atd., a jsou schopny teoreticky zobecnit empirií doložený vývoj ekonomik dohánějících vyspělé země (modely podmíněné konvergence - β-konvergence, σ-konvergence). Jak již bylo výše zmíněno jeden ze dvou úhlů pohledu v rámci tohoto výzkumu týkající se reálné konvergence, se pokouší nalézt alternativní měřítko vývoje a úrovně sbližování ekonomik, a proto vychází z analýzy platební bilance. Tento statistický účetní záznam obecně zaznamenává ekonomické transakce domácí ekonomiky se zahraničím. Sledování platební bilance je tedy nesmírně důležité pro odhady budoucího vývoje měnových kurzů, pro volbu hospodářské politiky, ale může také posloužit jako nástroj analýzy konvergenčních či divergenčních trendů domácí ekonomiky k zahraničí, blíže viz Abiad (2007), Bems (2007), Montiel (1999). Česká republika se v roce 2004 stala vstupem do EU součástí jejího vnitřního trhu. Klíčovým aspektem při sledování vlivu změn v platební bilanci na reálné veličiny ekonomiky České republiky bude proto separace jednotlivých záznamů zachycených v platební bilanci z hlediska zahraničně-obchodních vztahů naší ekonomiky – jako účastníka vnitřního trhu EU (zde bude nutné selektovat ekonomické transakce zvlášť u zemí eurozóny a ostatních členských států EU) a jako součásti společné obchodní politiky EU – vazby na nečlenské země EU. Po této separaci budou analyzovány jednotlivé účty platební bilance dle relevantnosti k posouzení míry reálné konvergence České republiky k eurozóně. Pozornost bude zaměřena především na běžný a kapitálový účet, které přispívají k tvorbě HDP (hrubý domácí produkt je právě klíčovým ukazatelem pro zjištění míry reálné konvergence dvou zemí). Takto očištěné údaje platební bilance budou použity v ekonometrické analýze pro zjištění jejich příspěvku k reálné konvergenci České republiky k eurozóně. Druhý úhel pohledu využitý v rámci tohoto výzkumu bude analyzovat faktory přispívající k reálné konvergenci Slovenska a České republiky k eurozóně (případně EU), která bude doplněná analýzou strukturální a nominální konvergence. Sbližování nominálních ukazatelů se v rámci EU sleduje především prostřednictvím Maastrichtských kritérií, která jsou nezbytnou podmínkou pro vstup do eurozóny. Základním východiskem pro zkoumání měnové integrace (a v rámci ní i strukturální konvergence) představuje teoretický rámec optimální měnové oblasti (OCA). Bude vypočítán souhrnný index OCA, posuzující vhodnost členství zemí v měnové unii a který je možno považovat i za jeden z významných ukazatelů strukturální konvergence. Na základě zjištěného vývoje hodnot indexu OCA je možno rozdělit země do několika skupin: ekonomiky s vysokou úrovní konvergence, konvergující ekonomiky, ekonomiky s nízkým stupněm konvergence (případně bude použito více skupin dle výsledků analýzy). Naší úlohou bude zjistit, do které skupiny, resp. jakou úroveň dosahuje Slovenská a Česká republika a odhadnout budoucí trendy vývoje. Analýza se zaměří i na zkoumání vzájemných vztahů mezi danými typy konvergence, jak se vzájemně podporují anebo naopak, jak dosahování konvergence určitého typu (u konkrétních ukazatelů) může vylučovat anebo omezovat konvergence jiného typu. Zajímat nás bude zejména příspěvek nominální a strukturální konvergence k reálné, tj. ke sbližování ekonomických úrovni a přibližování slovenské a české ekonomiky vyspělým zemím eurozóny a EU. Pro problematiku konvergence je žádoucí rozdělit si metody zkoumání ekonomických jevů na obecné a speciální. Z obecných metod použijeme metodu pozorování – jejímž cílem je především detailní popis jevů, analýzu – jádrem je rozložení zkoumaného jevu na části, syntézu – představující systematický poznávací postup při němž se výsledky analýzy skládají dohromady, indukci – logické tvoření závěrů na základě úsudků z jednotlivých případů, dedukci – logické tvoření závěrů od všeobecného soudu k jednotlivým případům a komparaci – jejímž cílem je srovnání jevů a událostí. Právě metoda komparace bude hrát významnou roli v rámci projektu. Při výzkumu reálné konvergence se zaměříme především na ukazatel typu GDP/obyv., který bude následně využit při výpočtu: • β-konvergence – vychází z předpokladu, že země s nižší počáteční úrovní GDP/obyv. dosahují vyšších temp růstu GDP/obyv., než země s jeho vyšší počáteční úrovní; • σ-konvergence – ekonomiky konvergují k stejné ekonomické úrovni (GDP/obyv.), variační koeficient ekonomických úrovní zemí se v průběhu času snižuje. β-konvergence je nutnou podmínkou pro σ-konvergenci, přičemž naopak tento vztah nemusí platit. Dané typy reálné konvergence vycházejí ze Solowova-Swanova modelu ekonomického růstu (Barro, Sala-i-Martin, 2004). Index OCA bude počítaný na základě metodiky využívané v rámci dostupné literatury, především Bayoumi, T. Eichengreen, B. (1998). Ze skupiny tzv. speciálních metod zkoumání ekonomických jevů budou použity ekonometrické metody (Arlt, 1997), (Wooldridge, 2009), jejichž cílem je kvantifikovat vztahy mezi ekonomickými veličinami s využitím statistických údajů a metod. Bude použita především regresní a kointegrační analýza. V rámci regresní analýzy bude významnost modelu testována pomocí Fisher-Snedecorova testu a koeficientu R2. Korektnost modelu bude ověřena prostřednictvím Scottova kritéria. Homoskedasticita reziduí bude otestována Cook-Weisberovým testem, normalita reziduí pomocí Jarque-Berrauvova testu, náhodnost reziduí Durbin-Watsonovým testem. Testování jednotkových kořenů v rámci kointegrační analýzy bude provedeno s využitím Dickey-Fullerových a rozšířených Dickey-Fullerových testů. Durbin-Watsonův CRDW test bude využit k testování výskytu kointegrace. V případě potřeby budou použity obdobné testy a kritéria. K výpočtům budou sloužit programy SPSS, EViews a MiniTab. Použitá literatura: ARLT, J. Regresní analýza nestacionárních ekonomických časových řad. Politická ekonomie, 1997, roč. 45, č. 2, s. 281-289. ISSN 0032-3233. ABIAD, A.; LEIGH, D.; MODY, A. International Finance and Income Convergence: Europe Is Different. IMF Working Paper No. 07/64. [online]. 2007. [cit. 2010-18-12]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/pubs/ft/wp/2007/wp0764.pdf>. BARRO, R. J; SALA-I-MARTIN, X. Economic Growth. 2nd ed. Massachusetts: MIT Press, 2004. 625 s. ISBN 978-0-262-02553-9. BAYOUMI, T.; EICHENGREEN, B. Ever Closer to Heaven? An Optimum-Currency-Area Index for European Countries. European Economic Review, 1997, Vol. 41, s. 761. ISSN 0014-2921. BEMS, R.; SCHELLEKENS, P. Finance and Convergence: What’s Ahead For Emerging Europe? IMF Working Paper No. 07/244. [online]. 2007. [cit. 2010-18-12]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/pubs/ft/wp/2007/wp07244.pdf>. DOMAR, E. D. Capital Expansion, Rate of Growth, and Employment. Econometrica, 1946, Vol. 14, no. April, s. 137-147. ISSN 0012-9682. HARROD, R. F. An Essay in Dynamic Theory. Economic Journal, 1939, Vol. 49, no. June, s. 14-33. ISSN 0013-0133. LUCAS, R. E., Jr. On the Mechanics of Economic Development. Journal of Monetary Economics, 1988, Vol. 22, no. 1, s. 3. ISSN 0304-3932. MONTIEL, P.; REINHART, C. M. Do Capital Controls and Macroeconomic Policies Influence the Volume and Composition of Capital Flows? Evidence from the 1990s´. Journal of International Money and Finance, 1999, Vol. 18, no. 4, s 619. ISSN 0261-5606. REBELO, S. Long-Run Policy Analysis and Long-Run Growth. Journal of Political Economy, 1991, Vol. 99, no. 3, s. 500. ISSN 0022-3808. ROMER, P. M. Increasing Returns and Long-Run Growth. Journal of Political Economy, 1986, Vol. 94, no. 5, s. 1002. ISSN 0022-3808. ROMER, P. M. Endogenous Technological Change. Journal of Political Economy, 1990, Vol. 98, no. 5, s. 71. ISSN 0022-3808. SOLOW, R. M. A Contribution to the Theory of Economic Growth. The Quarterly Journal of Economics, 1956, Vol. 70, no. 1, s. 65. ISSN 0033-5533. SWAN, T. W. Economic Growth and Capital Accumulation. Economic Record, 1956, Vol. 32, no. 2, s. 334. ISSN 0013-0249. WOOLDRIDGE, J. M. Introductory econometrics: a modern approach. 4 th ed. Mason: South-Western Cengage Learning, 2009. 865 s. ISBN 978-0-324-66054-8.

Ing. Kateřina Dvoroková, Ph.D.
doc. Ing. Magdaléna Drastichová, Ph.D.
Ing. Monika Šulganová, Ph.D.
Ing. Jana Kovářová
Bc. Mojmír Zetocha
Bc. Adam Škáva
prof. JUDr. Ing. Igor Kotlán, Ph.D.

Jak již bylo uvedeno v předmětu projektu, vzhledem ke dvěma přístupům zkoumání reálné konvergence, budou rovněž specifikovány dva cíle našeho výzkumu.

Prvním cílem bude analýza reálné konvergence České republiky k eurozóně na základě zkoumání vývoje jednotlivých účtů platební bilance. Jedním z klíčových postupů pro zajištění tohoto cíle bude využití ekonometrické analýzy založené na autoregresních modelech, vybraných a navržených hlavní řešitelkou projektu.

Druhým cílem projektu bude analýza konvergence slovenské případně české ekonomiky v prostředí eurozóny se zaměřením na reálné ukazatele (především GDP/obyv.), ve vzájemné souvislosti s nominálními a strukturálními ukazateli. Bude usilováno o zachycení vývoje konvergence v celé jeho komplexnosti, v prostředí probíhajících evropských integračních procesů a aplikaci poznatků ohledně uvedených ekonomik pro porovnání situace s dalšími zeměmi eurozóny. Bude vytvořený a analyzován index OCA pro více časových období, konkrétně od 90. let až do současnosti, který povede k interpretaci obrazu reálné konvergence k zemím eurozóny (EU, případně dalším evropským ekonomikám).

Seřazení výstupů podle hodnocení výsledků dle RVV:
1. Článek v impaktovaném časopise Politická ekonomie (157 bodů).
2. Dva články v českém recenzovaném časopise – Národohospodářský obzor, Ekonomická revue (8 bodů).
3. Výstupy projektu budou použity k vypracování a obhájení dvou disertačních prací a k jejich následnému vydání v podobě monografie, která budou bezprostředně z disertačních prací vycházet (20 bodů).
4. Účast na konferenci z databáze Thomson Reuters, pořádané Evropskou ekonomickou asociací (European Economic Association) případně na Spring Meeting of Young Economists pořádané University of Gröningen (6 bodů).

Výstupem projektu SGS bude závazně minimálně 48 bodů

Harmonogram výzkumu:
1. Leden – únor 2011 – příprava výzkumu (rešerše literatury, zpracování metodologie),
2. Březen – duben 2011 – sběr a zpracování dat,
3. Květen – červen 2011 – vyhodnocení dat,
4. Červenec – srpen 2011 – analýza získaných dat, prezentace dílčích výsledků,
5. Září – říjen 2011 – zpracování článků, monografií,
6. Listopad – prosinec 2011 – zpracování závěrečné zprávy.