Ekonometrická analýza maastrichtských konvergenčních kritérií jako klíčového determinantu reálné konvergence vybraných zemí EU

SP2012/102

Dvoroková Kateřina Ing., Ph.D.

01. 01. 2012 - 31. 12. 2012

Předmětem výzkumu bude reálná konvergence české ekonomiky k vybraným ekonomikám eurozóny. Výzkum bude veden snahou o navázání na předcházející projekt SP2011/121 "Měření míry konvergence české a slovenské ekonomiky pomocí analýzy platební bilance a ekonomické úrovně" v tom smyslu, že bude využit další alternativní způsob k tradičním měřítkům pro zkoumáním reálného sbližování ekonomik. Klíčovým aspektem při zkoumání reálné konvergence ekonomik je vývoj jejich ekonomické úrovně. V současnosti ovšem existuje mnoho dalších oblastí a přístupů, jak reálnou konvergenci měřit. Obecně lze tyto přístupy dělit dle ekonomických teorií, z nichž vycházejí. Samotné počátky zkoumání konvergence lze spojit s teoriemi ekonomického růstu. Právě koncepty beta a sigma konvergence, jejímiž autory jsou Barro a Sala-i-Martin (1992), jsou hojně zkoumány v rámci empirického výzkumu, viz Hančlová a kol. (2010), Novak (2009), Slavík (2005) atd. Přístupy ke zkoumání reálných konvergenčních procesů vycházející z rámce teorie optimální měnové oblasti (Mundell, 1961) se pak zabývají strukturální sladěností ekonomik, synchronizací hospodářských cyklů, stupněm integrace finančních trhů apod., viz Aguiar-Conraria a Soares (2011), Cerqueira a Martins (2009), Tuleja (2007). V empirických studiích se lze také setkat s méně frekventovanými způsoby zkoumání sbližování ekonomik v reálných aspektech. Borys, Polgár a Zlate (2009) aplikovali přístup s využitím produkční funkce. Banerji a Kähkönen (2009) se zase pokusili o výzkum vzájemných souvztažností platebních bilancí států střední a východní Evropy s procesy reálné konvergence vůči státům EU15. Vzhledem k tomu, že nejsou pevně stanovená kritéria pro zkoumání a vyhodnocení reálné konvergence, narozdíl od taxativně vymezených maastrichtských konvergenčních kritérií, otevírá se prostor pro vznik nových alternativních forem, přístupů a postupů, jejichž výsledky mohou být následně komparovány s těmito „tradičními“ přístupy. Námět pro alternativní výzkum reálného konvergenčního procesu české ekonomiky k vybraným ekonomikám eurozóny vychází ze základní podmínky připravenosti na vstup do eurozóny. Touto podmínkou je splnění již zmíněných maastrichtských konvergenčních kritérií. Kritéria hodnotí sbližování ekonomik dle ukazatelů v nominálním vyjádření. Jedná se konkrétně o stabilitu cenové hladiny, dlouhodobé nominální úrokové sazby, stabilitu měnového kurzu a nepřekročení stanovené hranice poměru vládního dluhu a schodku vládních financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách. Pokud se České republice podaří splnit maastrichtská konvergenční kritéria, vyvstává otázka, zda je země připravena na vstup do evropské měnové unie také z pohledu reálných ukazatelů. Výzkum v rámci tohoto projektu bude proto zaměřen především na to, jak maastrichtská kritéria ovlivňují reálné sbližování české ekonomiky s vybranými ekonomikami eurozóny a zda má plnění těchto kritérií na sbližování ekonomických úrovní pozitivní či negativní vliv. Podobný přístup aplikovali např. Soukiazis a Castro (2005), kteří zkoumali vliv maastrichtských konvergenčních kritérií na reálnou konvergenci ekonomik EU v letech 1980-2001. Výzkum v tomto projektu bude veden snahou navázat na výsledky projektu č. SP2011/121 "Měření míry konvergence české a slovenské ekonomiky pomocí analýzy platební bilance a ekonomické úrovně". V rámci tohoto projektu se podařilo vyhodnotit nepodmíněnou reálnou konvergenci ekonomiky České republiky k ekonomice eurozóny a odhadnout rychlost konvergence zkoumaných ekonomik. Zjištěné výsledky byly komparovány s obdobnými studiemi. Dalším výstupem uvedeného projektu byl odhad podmínené reálné konvergence totožných ekonomik, který byl učiněn pomocí ekonometrického modelování panelových dat s užitím umělých dummy proměnných. Podmíněnost konvergence byla testována na základě ukazatelů otevřenosti ekonomik a cenové hladiny investic. Dílčím výstupem projektu byl také odhad a vyhodnocení výpočtu indexu OCA pro slovenskou i českou ekonomiku. Posun řešení v současném projektu tedy spočívá v hlubším posouzení konvergenčního procesu české ekonomiky k eurozóně, a to na základě předem vymezených determinantů - maastrichtských konvergenčních kritérií. Z výsledků předchozího výzkumu vyplynulo, že česká ekonomika k průměru ekonomické úrovně eurozóny od svého vstupu do EU konverguje. Současným záměrem je ovšem zkoumat, zda kritéria nutná pro hlubší integraci ČR do EU, proces konvergence podporují, resp. zrychlují či zpomalují. V rámci současného projektu bude na rozdíl od minulého aplikována dynamická regresní analýza panelových dat pomocí metody Generalized Method of Moments (v předchozím projektu byly využity metody průřezové analýzy dat a regresní analýza panelových dat s užitím umělých dummy proměnných). Cílem projektu bude vyhodnotit proces reálné konvergence české ekonomiky k vybraným ekonomikám eurozóny na základě zkoumání plnění maastrichtských konvergenčních kritérií v České republice. Pro zkoumání reálné konvergence bude v rámci výzkumu využito několik vědeckých metod zkoumání. Jedná se zejména o principy logiky a logického myšlení, které jsou založeny na párových metodách: a) abstrakce-konkretizace, b) analýza-syntéza a c) indukce-dedukce. Kromě těchto logických metod budou aplikovány metody specifické, především metody exaktní, metoda komparace a metoda historická. Obecnou úlohou historické metody je interpretace historických událostí a pochopení jejich významu. Smyslem aplikace historické metody bude proto rekonstrukce sledovaného procesu sbližování zkoumaných ekonomik a jeho další vysvětlení. Při uplatnění komparativní metody budou dodržována následující základní pravidla: a) definovat objekt komparace, b) stanovit cíl komparace, c) určit kritéria pro vlastní analýzu zvolených objektů, d) vymezit časovou osu komparace. Z hlediska časového bude v rámci výzkumu využito synchronní sledování komparovaných proměnných. Z metod exaktních, budou pro zkoumání reálné konvergence České republiky k eurozóně významné především metody matematické a metoda modelování. Z matematických metod se jedná zejména o metody ekonometrické, viz Green (2008), Gujarati (1995), Heij a kol. (2004), jejichž cílem je kvantifikovat vztahy mezi ekonomickými veličinami s využitím statistických údajů. Konkrétně bude aplikována regresní analýza, pomocí níž bude zkoumána závislost ekonomické úrovně sledovaných ekonomik na vývoji maastrichtských konvergenčních kritérií. Parametry navrženého modelu (viz příloha Žádosti) budou odhadnuty metodou GMM (Generalized Method of Moments), kterou vyvinul Hansen (1982). Dynamizace modelu bude zajištěna zpožděním ekonomické úrovně o jedno období jejím následným dosazením do navrhovaného modelu v podobě autoregresní vysvětlující proměnné. Regresní vztah mezi ekonomickou úrovní a maastrichtskými konvergenčními kritérii bude zkoumán s využitím technik panelové analýzy dat. Výpočty budou provedeny ve statisticko-ekonomickém softwaru EViews a SPSS. Statistická data budou čerpána z databází České národní banky, Českého statistického úřadu, Eurostatu , World Bank, Penn World Tables a OECD. Konkrétně se jedná o makroekonomický ukazatel HDP přepočítaný dle parity kupní síly ve stálých cenách a mezinárodních dolarech, inflaci měřenou pomocí Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen zkonstruovaného v souladu se standardy ESA 1995, dlouhodobou nominální úrokovou sazbu, vládní dluh a schodek vládních financí jako podíl na HDP v tržních cenách a roční změnu nominálního měnového kurzu. Získaná data budou posléze seskupena do panelové struktury pro následnou regresní analýzu, která bude provedena ve výše uvedeném statisticko-ekonomickém softwaru. Harmonogram výzkumu: 1. Leden - únor 2012 - příprava výzkumu (rešerše literatury, sestavení metodiky), 2. Březen - duben 2012 - sběr a zpracování statistických dat, 3. Květen - červen 2012 - analýza a modelování získaných dat, 4. Červenec - srpen 2012 - ekonomická verifikace modelu, prezentace dílčích výsledků, 5. Září - říjen 2012 - zpracování článků, prezentace výsledků na konferencích, 6. Listopad - prosinec 2012 - prezentace výsledků na konferencích, zpracování závěrečné zprávy. Použitá literatura: AGUIAR-CONRARIA, L. a M. J. Soares, 2011. Business cycle synchronization and the Euro: A wavelet analysis. Journal of Macroeconomics. September 2011, Vol. 33, Issue 3, s. 477-489. BANERJI, A. a J. KÄHKÖNEN, 2009. Real Convergence and the Balance of Payments. In: REINER, M. a A. WINKLER, 2009. Real Convergence in Central, Eastern and South-Eastern Europe. 1st ed. Hampshire: Palgrave Macmillan, 2009. ISBN 978-0-230-22018-8. BARRO, R. J. a X. SALA-I-MARTIN, 1992. Convergence. Journal of Political Economy. April 1992, s. 223-251. BORYS, M. M ., É. K. POLGÁR, a A. ZLATE, 2009. Real Convergence in Central, Eastern and South Eastern Europe: A Production Function Approach. In: REINER, M. a A. WINKLER, 2009. Real Convergence in Central, Eastern and South-Eastern Europe. 1st ed. Hampshire: Palgrave Macmillan, 2009. ISBN 978-0-230-22018-8. CERQUEIRA, P. A. a R. MARTINS, 2009. Measuring the determinants of business cycle synchronization using a panel approach. Economics Letters. February 2009, Vol. 102, Issue 2, s. 106-108. GREEN, W. H., 2008. Econometrics analysis. 6th ed. Upper Saddle River: Pearson, 2008. GUJARATI, D. N., 1995. Basic Econometrics. New York: McGraw-Hill, 1995. HANČLOVÁ, J. a kol., 2010. Makroekonometrické modelování české ekonomiky a vybraných ekonomik EU. Series on Advanced Economic Issues, Vol. 4. Ostrava: VŠB-TU Ostrava. ISBN 978-80-248-2354-6. HANSEN, L. P., 1982. Large Sample Properties of Generalized Method of Moments Estimators, Econometrica, Vol. 50, s. 1029-1054. HEIJ, CH. a kol., 2004. Econometric Methods with Applications in Business and Economics. Oxford: Oxford University Press, 2004. 787 s. ISBN 978-0-19-926801-6. MUNDELL, R. A., 1961. A Theory of Optimum Currency Areas. The American Economic Review. September 1961, Vol. 51, No. 4, s. 657-665. NOVAK, M., 2009. Thesis on convergence theory: Frontiers of real convergence of a transition economy. Saarbrucken: VDM Verlag, 2009. 250 s. ISBN 978-3-639-19585-9. SLAVÍK, C., 2005. Reálná konvergence České republiky k EU v porovnání s ostatními novými členskými zeměmi. Veřejná politika a prognostika. 2005, PPF-003, s. 32. SOUKIAZIS, E. a V. CASTRO, 2005. How the Maastricht criteria and the Stability and Growth Pact affected real convergence in the European Union: A Panel Data Analysis. Journal of Policy Modeling. 2005, Vol. 27, s. 385-399. TULEJA, P., 2007. Reálná konvergence Česka a Polska k eurozóně. Munich Personal RePEc Archive. [Online] 2007. [Citace: 8. 4 2011.] Dostupný z www: <http://mpra.ub.uni-muenchen.de/11689/1/tuleja_znojmo_2007.pdf>.

Ing. Kateřina Dvoroková, Ph.D.
Ing. Radomír Kaňa, Ph.D.
Ing. Josef Černý
Ing. Monika Šulganová, Ph.D.
Ing. Jana Kovářová
doc. Ing. Martin Hodula, Ph.D.
Ing. Lenka Jakůbková

Cílem projektu bude vyhodnocení procesu reálné konvergence ekonomiky České republiky k vybraným ekonomikám eurozóny na základě zkoumání plnění maastrichtských konvergenčních kritérií v České republice. Tento proces bude ověřován prostřednictvím ekonometrické analýzy, a to konkrétně pomocí regresní analýzy zkoumající závislost ekonomické úrovně sledovaných ekonomik na vývoji maastrichtských konvergenčních kritérií. Parametry navrženého regresního modelu budou odhadnuty metodou GMM (Hansen, 1982), přičemž dynamizace tohoto modelu bude zabezpečena zpožděním ekonomické úrovně o jedno období a jejím dosazením jako dalšího regresoru.

Výstupy projektu budou prezentovány především na zahraničních konferencích, které jsou evidovány v databázi Conference Proceeding Citation Index společnosti Thomson Reuters a dále také v českých recenzovaných časopisech.


Seřazení výstupů podle hodnocení výsledků dle RVV:
1. Dva články v českém recenzovaném časopise - Ekonomická revue, ECON - Jrec (á 4 body, celkem 8 bodů). Předpoklad publikování v roce 2012.
2. Dva články ve sborníku evidovaném v databázi Conference Proceedings Citation Index společnosti Thomson Reuters - D (á 8 bodů, celkem 16 bodů). Vzhledem k časovým prodlevám od konání konference do evidování výstupů z konference v databázi se předpokládá publikování v roce 2013.

Výstupem projektu SGS bude závazně minimálně 24 bodů.