Schválené projekty SGS

Analýza postojů a dalších determinantů spotřebitelského chování na vybraných B2C trzích

SP2025/046

Zaměření projektu Předložený projekt navazuje na projekt SGS řešený v roce 2024 pod názvem Analýza mediátorů a výstupů spotřebitelského chování na B2C trhu. Předkládaný projekt se bude nadále zabývat zkoumáním spotřebitelského chování na určených trzích, přičemž pozornost bude věnována faktorům, které ovlivňují spotřebitelské chování. Kromě toho bude věnován segmentaci spotřebitelů na daných trzích a jejich charakteristice pomocí demografických, psychografických či behavioristických prvků a také zkoumání spotřebitelských postojů. Dr. Prešnajderová a Dr. Klapilová se budou zabývat faktory, které ovlivňují spotřebitelské chování při dárcovství, tedy na trhu neziskových organizací. Ing. Stromská bude analyzovat faktory, které ovlivňují spotřebitele při výběru destinace pro dovolenou. Ing. Waliszewská bude zkoumat faktory, které spotřebitele ovlivňují při nákupu oblečení. Ing. Prokopová se bude věnovat typologii spotřebitelů na online trhu potravin. Dr. Švajdová se bude zaměřovat na zkoumání postojů spotřebitelů na trhu cestovního ruchu. Rešerše Existuje velká řada faktorů, které mohou ovlivnit chování spotřebitele, čímž se zabývá právě první část projektu. Tyto faktory je možné klasifikovat na kulturní, psychologické, ekonomické a sociální vlivy. Velkou roli v ovlivňování spotřebitele může mít kulturní prostředí, v němž se nachází, jeho osobnostní rysy, nebo také marketingové strategie v podobě jednotlivých prvků marketingové komunikace, které firmy využívají (Solomon, 2019). Jedním z trhů, na němž budou tyto faktory ovlivňující chování spotřebitele sledovány, bude trh cestovního ruchu. Sledovány budou motivátory a faktory, které ovlivňují spotřebitele při výběru určité destinace. Sektor turismu je vitálním a rychle rostoucím sektorem v rámci celého světa a mnoho lidí v dnešní době cestuje nikoliv za prací či vzděláním, ale s cílem relaxovat, nebo objevit jinou zemi a zažít něco nového. Aby se daly identifikovat určité vzory chování u turistů, je důležité znát jejich motivace pro cestování do dané destinace nebo asociace, které má s ní spojenou (Gaurav, 2019). Toto je důležité i pro tvorbu strategického destinačního marketingu a budování image, kterou má daná destinace (Bédiová a Ryglová, 2015). Sociální média hrají ve volbě destinace stále významnější roli, kdy je spotřebitele možné oslovit přes řadu sociálních sítí jako například Facebook, Instagram či YouTube (Bakr & Ali, 2013). Mohou být však klíčová rovněž při výběru restaurace v cílové destinaci či hotelu (de Lima et al., 2019; Varkaris a Neuhofer, 2017). Velkou roli také může hrát spokojenost spotřebitele, v případě, že už destinaci dříve navštívil. Vnímání turistů, image destinace a jejich spokojenost ovlivňují věrnost a mohou vést k navrácení turistů do dané destinace (Rajesh, 2013). I když se jedná o rostoucí sektor, ne všechny trendy se ubírají pozitivním směrem. Turisté stále více upřednostňují krátkodobější pobyty, aby měli možnost navštívit více destinací, což je způsobeno například rozšířenou nabídkou nízkonákladových společností nebo silnými marketingovými strategiemi jednotlivých destinací (Almeida et al., 2021). Druhá část projektu se bude zabývat typologií na určených trzích, konkrétně například na trhu udržitelné módy. Tvorbě typologií spotřebitelů na trhu udržitelné módy se ve svých vědeckých publikacích věnovalo hned několik autorů, přičemž využívají různá segmentační kritéria. Mezi nejčastěji zkoumaná kritéria patří postoje spotřebitelů k udržitelnosti, jejich hodnotové orientace, motivační faktory a nákupní chování. Cavender a Lee (2018) se ve své studii zaměřili na segmentaci spotřebitelů s ohledem na jejich postoje k udržitelné módě. Výzkumníci se zaměřili také na rozpor mezi udržitelným a neudržitelným chováním spotřebitelů a na identifikaci hlavních bariér a motivátorů pro přechod k udržitelné módě. Autoři identifikovali čtyři segmenty spotřebitelů: „Mindful shoppers“, kteří jsou uvědomělí a zaměření na udržitelnost; „Apparel Hoarders“, kteří mají tendenci akumulovat oblečení; „Style Consumers“, kteří preferují styl nad udržitelností; a „Swappers“, kteří podporují výměnu a recyklaci oblečení. Výsledky rovněž ukázaly, že nejvýraznějšími motivátory jsou environmentální povědomí, kdy spotřebitelé chtějí minimalizovat svůj dopad na životní prostředí, osobní hodnoty spojené s etikou a sociální odpovědností a vysoká kvalita produktů s jejich dlouhověkostí. Naopak hlavními bariérami jsou vnímané vysoké náklady, které slow fashion činí méně přístupnou, nedostatek informací o benefitech slow fashion a omezená dostupnost těchto produktů na trhu. Podobně postojově zamřená byla rovněž studie od autorů McNeill a Moore (2015). Tito autoři analyzovali postoje spotřebitelů k udržitelné módě a jejich vztah k fenoménu „rychlé“ módy. Výzkum identifikoval tři hlavní typy spotřebitelů módy: „Self“ spotřebitelé, kteří se zaměřují na uspokojování vlastních potřeb, často preferují impulzivní nákupy a mají nejnižší zájem o udržitelnost; „Social“ spotřebitelé, kteří hledají sociální uznání a věnují pozornost tomu, jak jsou vnímáni ostatními; „Sacrifice“ spotřebitelé, kteří se snaží minimalizovat svůj dopad na životní prostředí, podporují etické hodnoty a jsou nejvíce udržitelní. Hlavní bariéry pro větší přijetí udržitelné módy zahrnovaly vysoké náklady, omezenou dostupnost a nedostatek povědomí. Ve studii „One size fits all? Segmenting consumers to predict sustainable fashion behavior“ autoři Haines a Lee (2021) analyzovali kombinaci emocionálních a nákupních charakteristik spotřebitelů. Segmentační kritéria zahrnovala jak emocionální charakteristiky jako empatii, hedonismus a střídmost, tak také motivátory k nákupu udržitelných produktů, citlivost k udržitelné spotřebě, impulzivnost a ochotu opravovat produkty. Prostřednictvím shlukové analýzy byly odhaleny tři segmenty: „Distressed and Self-Oriented“, spotřebitelé s nízkou angažovaností a vysokou impulzivností, s malým zájmem o udržitelnost; „Warm and Thrifty“, segment udržitelně orientovaných spotřebitelů, zaměřených na šetrnost a kvalitu produktů; a „Cold and Frivolous“, kteří mají zájem o trendy, ale minimální zájem o udržitelnost. Nákupní charakteristiky využila ve své studii také Koszewska (2013), kdy identifikovala segmenty polských spotřebitelů na základě nákupních zvyklostí, stylu výběru módních produktů a ekologických kritérií. Pomocí shlukové analýzy byli respondenti rozděleni do šesti segmentů: „Fashionistas“, zaměřených na styl; „Slow fashionistas“, orientovaných na pomalou módu; „Neutral minimalist“, kteří upřednostňují jednoduchost; „Ecological conservative“, kteří jsou konzervativní a ekologicky orientovaní; „Ecologically and socially sensitive“, citliví k ekologickým a sociálním aspektům; a „Thrifty“, zaměření na nízké ceny a dlouhou životnost oděvů, ignorují ekologické a sociální aspekty při nákupu. Podobně se na nákupní zvyklosti zaměřili rovněž Jung a Jin (2016), kteří zkoumali hodnoty a nákupní zvyklosti spotřebitelů orientovaných na udržitelnou módu ve Spojených státech. Identifikovány byly celkem čtyři segmenty: „Highly-involved“, kteří kladou důraz na udržitelnost a kvalitu výrobků; „Conventional“, kteří preferují funkčnost a kvalitu oděvů, udržitelnost je láká především kvalitou; Exclusivity-oriented, kteří vyhledávají unikátní a jedinečné oděvy a Low-involved, kteří vykazují nízkou angažovanost vůči udržitelné módě. Autoři Karpova at al. (2023) se také zaměřili na segmentaci udržitelných spotřebitelů na trhu módy z pohledu nákupních charakteristik. Představeny byly čtyři hlavní segmenty spotřebitelů. Prvním segmentem byl označen jako „Classy affluents“, kteří vykazují vysokou ochotu platit za kvalitní oblečení a kladli důraz na vzhled a luxusní produkty. „Functional minimalists“ se zaměřují na praktické a multifunkční oblečení s menší ochotou investovat do módy. Třetí segment, „Chic thrifters“, kombinuje důraz na estetiku s nižšími náklady, přičemž tito spotřebitelé často nakupují oblečení z druhé ruky. Posledním segmentem byli „Austeritics“, kteří kladou nejvyšší důraz na ekologické hodnoty, omezování spotřeby a dlouhou životnost oděvů. Odlišné segmentační kritérium bylo zvoleno v rámci studie od autorů Grieco et al. (2023), kteří zkoumali motivace generace Z k volbě udržitelné módy, současně se rovněž zaměřili na segmentaci této cílové skupiny podle motivátorů. Autoři identifikovali celkem 4 segmenty: „Eco-savers“, motivovaní ekologickými a ekonomickými úsporami, preferující fyzické obchody před online nakupováním; „Explorers“, technologicky zdatní spotřebitelé, kteří upřednostňují online platformy, jsou částečně udržitelní; „Trend Lovers“, spotřebitelé orientovaní na trendy, často využívající značky k vyjádření sociálního statusu s nízkým zaměřením na udržitelnost a „Unique“ mladí spotřebitelé, kteří prostřednictvím second-hand a vintage oblečení hledají unikátnost a osobní vyjádření, preferující udržitelné módní produkty. Poslední oblastí, která bude v tomto projektu zkoumána, jsou postoje spotřebitelů na vybraných trzích, konkrétně například při online nákupu potravin. Obliba nakupování potravin online roste, což se odráží i na trhu, kde přibývá prodejců, kteří nabízejí svým zákazníkům online kanál a tento trh se dynamicky vyvíjí (Frank a Peschel, 2020). Asociace potravinářského průmyslu odhaduje, že do roku 2025 vzrostou online prodeje potravin na 143 miliard USD, což bude představovat 30 % všech výdajů na potraviny a nápoje v rámci omnichannelu. K vytvoření účinných marketingových strategií na tomto trhu je proto důležité znát postoje spotřebitelů k nákupu potravin touto formou a jejich motivace k nákupu či bariéry, které je od nákupu potravin online odrazují (FMI, 2020; Bauerová et al., 2023). Ve druhém čtvrtletí roku 2023 nakupovala potraviny online měsíčně v průměru čtvrtina zákazníků na celém světě. Nejvyšší podíl měsíčních online nákupů potravin byl ve Velké Británii, a to 43 %. V České republice tvoří podíl online nákupů potravin 19 % (Statista, 2024). Nákupy potravin online dosahují své obliby z několika důvodů, například v Itálii a Mexiku patří mezi hlavní důvody dovoz domů a úspora času při nákupu (Statista, 2022; Statista, 2023). Existují však také bariéry, které odrazují spotřebitele nakupovat potravin online, a to například nemožnost potraviny vidět naživo, cena dopravy nákupu je příliš vysoká, spotřebitelé mají strach, zda nákup nedorazí zničený, či spotřebitelé preferují nákupy potravin v supermarketu či lokálním obchodě (Statista, 2023). V České republice obecně roste počet nákupů na internetu, a to od dob pandemie Covid-19, což se týká také nákupů potravin online. V České republice působí několik internetových platforem zaměřených na nákupy potravin, rovněž některé obchodní řetězce začali nabízet nákupy potravin online (ČSÚ, 2021). Bauerová et al. (2023) identifikovali 5 faktorů, jež spotřebitelé ovlivňují při online nákupech potravin: utilitární motiv nákupu, viditelnost, subjektivní norma, důvěra a celková hodnota pro spotřebitele. Dalšími faktory, jež působí na ochotu nakupovat online, jsou úspora času při nákupu online, nezávislá otevírací doba, výběr sortimentu, správné dodání, rychlé dodání, cena, osobní přístup, výběr výrobků s datem minimální trvanlivosti, značka důvěry či maloobchodní řetězec (Frank a Peschel, 2020). Tito autoři a dále Conlin a Labban (2019) a Brand et al. (2020), vytvořili na základě identifikovaných faktorů také typologie spotřebitelů na online trhu potravin. Postoje spotřebitelů, jež si neosvojili online nákup potravin, zkoumá finská studie od Stenius a Erikkson (2024). Tato studie popisuje jako hlavní důvody nepřijímání online nákupů potravin jako způsobu nákupu potravin existující výhody nakupování v obchodě, závislost na stávající praxi nakupování v obchodě, nevýhody nakupování potravin online a chybějící nebo žádná služba nakupování potravin online. Česká studie od Klepka a Bauerové (2020) zjistila, že spotřebitelé nenakupující potraviny na internetu tak preferují před nákupem potraviny vidět osobně, nedůvěřují e-shopům, že si jim poskytnou ty nejlepší a nejčerstvější potraviny. Tito nekupující preferují osobní kontakt s prodejcem, mají tendenci nakupovat off-line také z hédonických důvodů a kvůli potěšení z nakupování. Přestože je v jiných studiích vnímáno off-line nakupování potravin jako způsob časově nenáročný, spotřebitelé vnímali online nakupování jako pomalé, pokud jde o časový odstup mezi objednávkou a doručením, a navíc se zdráhali platit za doručovací službu. Reference ALMEIDA, António; MACHADO, Luiz Pinto a XU, Chen. Factors explaining length of stay: Lessons to be learnt from Madeira Island. Annals of Tourism Research Empirical Insights .2021, vol. 2, no. 1, 100014. ISSN 2666-9579. BAKR, Ghada Mohamed Wafik A. a ALI, Islam Elsayed Hussein. The role of social networking sites in promoting Egypt as an international tourist destination. South Asian Journal of Tourism and Heritage. 2013, vol. 6, no. 1, s. 169–183. BAUEROVÁ, Radka; STARZYCZNÁ, Halina a ZAPLETALOVÁ, Šárka. Who are online grocery shoppers? E+M Ekonomie a Management. 2023, vol. 26, no. 1, s. 186-205. ISSN 12123609. BÉDIOVÁ, Monika a RYGLOVÁ, Kateřina. The Main Factors Influencing the Destination Choice, Satisfaction and the Loyalty of Ski Resorts Customers in the Context of Different Research Approaches. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 2015, vol. 63, no.2, s. 499-505. ISSN 1211-8516. BRAND, Christian, SCHWANEN, Tim a ANABLE, Jillian. ‘Online Omnivores’ or ‘Willing but struggling’? Identifying online grocery shopping behavior segments using attitude theory. Journal of Retailing and Consumer Services. 2020, vol. 57, 102195. ISSN 0969-6989. CAVENDER, RayeCarol a LEE, Min-Young. Identifying apparel consumer typologies with the potential for slow fashion. Journal of Business Research. 2018, vol. 87, no. 5, s. 1–15. ISSN 0148-2963. CONLIN, Ronald a LABBAN, Alice. Clustering attitudes and behaviors of high/low involvement grocery shopper. Journal of Food Products Marketing. 2019, vol. 25, no. 6, s. 647–667. ISSN 1540-4102. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. V nakupování potravin online jsme nad průměrem EU. [Online]. 2021, [cit. 10. 12. 2024]. Dostupné z: https://csu.gov.cz/produkty/v-nakupovani-potravin-online-jsme-nad-prumerem-eu. IMA, Mariana Marques de; MAINARDES, Emerson a CAVALCANTI, André L. Influence of social media on restaurant consumers: A case study of Crab island restaurant. Journal of Foodservice Business Research. 2019, vol. 22, no. 5, s. 413–432. ISSN 1537-8020. FMI. Aligning federal programs with the evolving marketplace. The Food Industry As sociation. Aktual. 5. března 2020, Dostupné z: https:// www.fmi.org/blog/view/fmi-blog/2020/02/25/ aligning-federal-programs-with-the-evolving-marketplace. [cit. 2024-12-12]. FRANK, Darius-Aurel a PESCHEL, Anne Odile. Sweetening the Deal: The Ingredients that Drive Consumer Adoption of Online Grocery Shopping. Journal of Food Products Marketing. 2020, vol. 26, no. 8, s. 535-544. ISSN 1045-4446. GAURAV, Kunal. Factors Influencing Destination Choice of Indian Tourists Visiting Abroad-An Analytical Study. Pramana Research Journal. 2019, vol. 9, no. 6, s. 203-217. ISSN: 2249-2976. GRIECO, Chiara; FRATARCANGELI, Fabio a MORGANTE, Donatella. Why is sustainable fashion so fashion? Motivations for generation Z to choose sustainable fashion and a market segmentation. International Journal of Consumer Studies. 2023, vol. 47, no. 4, s. 1025–1041. ISSN 1470-6431. HAINES, Shelley a LEE, Seung Hwan. One size fits all? Segmenting consumers to predict sustainable fashion behavior. Journal of Fashion Marketing and Management. 2021, vol. 25, no. 4, s. 789–806. ISSN 1361-2026. JUNG, Sojin a JIN, Byoungho. From quantity to quality: Understanding slow fashion consumers for sustainability and consumer education. International Journal of Consumer Studies. 2016, vol. 40, no. 4, s. 410–421. ISSN 1470-6431. KARPOVA, Elena; HODGES, Nancy a WILLIAMS, Kimberly. All sustainable consumers are not the same: A typology of sustainable apparel consumers. Journal of Fashion Marketing and Management. 2023, vol. 27, no. 3, s. 456–475. ISSN 1361-2026. KLEPEK, Martin a BAUEROVÁ, Radka. Why do retail customers hesitate for shopping grocery online? Technological and Economic Development of Economy. 2020, vol. 26, no. 6, s. 1444–1462. ISSN: 2029-4913. KOSZEWSKA, Małgorzata. A typology of Polish consumers and their behaviours in the market for sustainable textiles and clothing. International Journal of Consumer Studies. 2013, vol. 37, no. 5, s. 507–521. ISSN 1470-6431. MCNEILL, Lisa a MOORE, Rebecca. Sustainable fashion consumption and the fast fashion conundrum: Fashionable consumers and attitudes to sustainability in clothing choice. International Journal of Consumer Studies. 2015, vol. 39, no. 3, s. 212–222. ISSN 1470-6431. RAJESH, Ramasamy. Impact of Tourist Perceptions, Destination Image and Tourist Satisfaction on Destination Loyalty: A Conceptual Model. PASOS. Revista De Turismo Y Patrimonio Cultural. 2003, vol. 11, no. 3, s. 67-78. ISSN 2529-959X. SOLOMON, Michael R.; ASKEGAARD, Søren; HOGG, Margaret K. a BAMOSSY, Gary J. Consumer Behaviour: a European Perspective. 7th ed. Harlow: Pearson, 2019. ISBN 978-1-292-24542-3. STATISTA. Leading reasons to buy food and beverages online in Mexico in 2022. [Online]. 2023. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/1188747/main-reasons-online-grocery-shopping-mexico/. [cit. 2024-12-12]. STATISTA. Main reasons consumers do not purchase groceries online in Italy in 2023. [Online]. 2023. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/1372172/online-grocery-shopping-barriers/. [cit. 2024-12-12]. STATISTA. Main reasons consumers purchase groceries online in Italy in 2023. 2023. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/1372141/online-grocery-shopping-drivers-italy/. [cit. 2024-12-12]. STATISTA. Share of consumers purchasing groceries online on a monthly basis in 2nd quarter 2023, by country. 2024. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/1451071/share-of-online-grocery-shoppers-by-country/. [cit. 2024-12-12]. STENIUS, Minna a ERIKKSON, Niklas. What can we learn from non-adopters of online grocery shopping? Insights from Finland. The International Review of Retail, Distribution and Consumer Research. 2024, s. 1-20. ISSN 0959-3969. VARKARIS, Eleftherios. a NEUHOFER, Barbara. The influence of social media on the consumers’ hotel decision journey. Journal of Hospitality and Tourism Technology. 2017, vol. 8, no. 1, s. 101–118. ISSN 1757-9880. Současný stav řešení Oblasti, které jsou v tomto projektu řešeny jsou vědeckým zájmem doktorandů i akademických pracovníků Katedry marketingu a obchodu. Akademici z řešitelského týmu na toto téma již vedli diplomové práce a rovněž byly publikovány články v odborných vědeckých časopisech či příspěvky ve sbornících z mezinárodních vědeckých konferencí. Rovněž se tomuto tématu věnovaly předchozí výzkumné aktivity a vědecké projekty jako například zmíněné SGS projekty. Oblast vlivů na spotřebitelské chování byla zkoumána v příspěvcích (Švajdová, 2024; Prešnajderová a Klapilová, 2022; Prešnajderová a Klapilová, 2019; Spáčil, 2018; Spáčil, 2017; Spáčil, 2016; Klapilová, 2016; Klapilová, 2015; Prešnajderová, 2013). Problematika typologie spotřebitelů byla řešena v publikacích členů řešitelského týmu (Waliszewská a Stromská, 2024; Stromská a Waliszewská, 2024; Waliszevská, 2024; Prokopová, 2024; Stromská a Prešnajderová, 2023; Waliszewská 2023; Waliszewská, 2022; Waliszewská, 2022; Klapilová 2016; Spáčil, 2015). Problematika spotřebitelských postojů byla předmětem vědeckého zájmu v příspěvcích (Klapilová a Prešnajderová, 2024; Stromská, 2023; Stromská a Prešnajderová, 2022; Klapilová, 2016). Na tato šetření chce řešitelský tým navázat v předkládaném projektu. Publikace spoluřešitelů vztahující se k tématu projektu (seřazeno dle roku publikace) WALISZEWSKÁ, Lucie a STROMSKÁ, Kristýna. Typology of Czech Consumers Shopping on Foreign E-shops. 9th International Scientific Conference on Business Trends 2024 (přijato v recenzním řízení) STROMSKÁ, Kristýna a WALISZEWSKÁ, Lucie. The Satisfaction and Loyalty of Czech Mobile Operator’s Customers. 9th International Scientific Conference on Business Trends 2024 (přijato v recenzním řízení) VELČOVSKÁ, Šárka a WALISZEWSKÁ, Lucie. Country of Product Origin as a Determinant Influencing Typology of Czech Consumers in the Beverages Market. Sage Open. 2024, vol. 14, no. 2. https://doi.org/10.1177/21582440241255552 PROKOPOVÁ, Vendula. Understanding food purchase influences and consumer segmentation among dancers. In ROUBAL, Ondřej, ed. Doctoral Student Conference at the University of Finance and Administration 2024: Results presentation of social science research with economic and financial effects (11th annual conference). Prague: The University of Finance and Administration, 2024. SCIENCEpress. ISBN 978-80-7408-277-1 (print). ISBN 978-80-7408-278-8 (online). KLAPILOVÁ KRBOVÁ, Petra; PREŠNAJDEROVÁ, Tereza a HLUCHNÍKOVÁ, Miluše. Attitudes towards Energy Drinks among University Students in the European Context. In STANÍČKOVÁ, Michaela and MELECKÝ, Lukáš (eds.). Proceedings of the 7th International Conference on European Integration 2024. Ostrava: VSB – Technical University of Ostrava, 2024, s. 148-158. ISBN 978-80-248-4733-7 (print). ISBN 978-80-248-4734-4 (on-line). ISSN 2571-029X (print). ISSN 2788-0958 (on-line). DOI 10.31490/9788024847344. ŠVAJDOVÁ, Lenka. Driving Factors for Consumers Behaviour to Buy Slow Fashion. WSEAS Transactions on Business and Economics. 2024, s. 1048-1054. ISSN 2224-2899. DOI 10.37394/23207.2024.21.87. STROMSKÁ, Kristýna. Segmentation of Generation Y and Z Consumers in the Ecological Dental Supplies Market. In: Merkúr 2023: Proceedings of the International Scientific Conference for PhD. Students and Young Scientists. Bratislava: Vydavateľstvo Ekonóm, University of Economics in Bratislava, 2023, s. 261-270. ISBN 978-80-225-5112-0 WALISZEWSKÁ, Lucie; VELČOVSKÁ, Šárka a POSTAVOVÁ, Kateřina. Typology of Online Groceries Buyers Based on the Influence of Covid-19 Pandemic. In: DOKBAT 2023 - 19th International Bata Conference for Ph.D. Students and Young Researchers (Vol. 19). Zlín: Tomas Bata University in Zlín, Faculty of Management and Economics. https://doi.org/10.7441/dokbat.2023 STROMSKÁ, Kristýna a PREŠNAJDEROVÁ, Tereza. Wine Consumers in the Czech Republic: A Segmentation Study. 19th International Bata Conference for Ph.D. Students and Young Researchers (DOKBAT). Zlín, Czech Republic, 2023. ISBN: 978-80-7678-101-6. WALISZEWSKÁ, Lucie. Consumer Segmentation in the Colour Cosmetics Market. In Neděla, D. (eds.) Proceedings of the 24th International Conference MEKON 2022. Ostrava: VSB – Technical University of Ostrava, 2022, s. 120-129. ISBN 978-80–248-4600-2 (on-line). WALISZEWSKÁ, Lucie; SKÁCEL, Adam; SPÁČIL, V. a HALFAROVÁ, Petra. Customer Typology on Travel Market. Trendy v Podnikání. 2022, vol. 12, no. 2, s. 61–72. DOI: 10.24132/jbt.2022.12.2.61_72. STROMSKÁ, Kristýna a PREŠNAJDEROVÁ, Tereza. Intergenerational Analysis of Consumer Attitudes on the Ecological Dental Supplies Market. In Proceedings of the 8th International Scientific Conference Trendy v podnikání 2022. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2022, s. 219-227. ISBN 978-80-261-1126-9. PREŠNAJDEROVÁ, Tereza; KLAPILOVÁ KRBOVÁ, Petra a SKÁCEL, Adam. Impact of Satisfaction on Customer Citizenship Behaviour on the European Smartphone Markets. In Staníčková, M. and L. Melecký (eds.). Proceedings of the 6th International Conference on European Integration 2022. Ostrava: VSB – Technical University of Ostrava, 2022, s. 557-566. ISBN 978-80-248-4604-0. DOI: 10.31490/9788024846057. SPÁČIL, Vojtěch a BOŽOŇ, David. Are They Different? A Behavioral Study of Digital Music Listeners in EU Context. In: Proceedings of the 4th International Conference on European Integration 2018. Ostrava: VŠB - Technical University of Ostrava, 2018. s. 1317-1325. ISBN 978-80-248-4169-4. SPÁČIL, Vojtěch a Karel KRAUS. Intergenerational Analysis of Consumer Behaviour on Banking Market. In: Conference Proceedings of 20th Annual International Conference Enterprise and Competitive Environment. Brno: Mendel University in Brno, 2017. s. 823-832. ISBN 978-80-7509-499-5. VELČOVSKÁ, Šárka a KLAPILOVÁ KRBOVÁ, Petra. Consumers’ Attitudes towards Food Quality Labels in Selected European Union Countries. In Kovářová, E., L. Melecký and M. Staníčková (Eds.). Proceedings of the 3rd International Conference on European Integration 2016. Ostrava: VŠB – Technical University of Ostrava, 2016, s. 1068-1077. ISBN 978-80248-3911-0. WOS:000387986300120. KLAPILOVÁ KRBOVÁ, Petra a VELČOVSKÁ, Šárka. Shopping Typology of Generation Y in the Czech Republic and Slovakia. In Kovářová, E., L. Melecký and M. Staníčková (Eds.). Proceedings of the 3rd International Conference on European Integration 2016. Ostrava: VŠB – Technical University of Ostrava, 2016, s. 443-454. ISBN 978-80-248-3911-0. WOS:000387986300049. KLAPILOVÁ KRBOVÁ, Petra. Shopping Behaviour of Generation Y: A Comparison of Czech Republic and Slovakia. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2016, vol. 64, no. 2, s. 617-626. SPÁČIL, Vojtěch a TEICHMANNOVÁ, Aneta. Intergenerational Analysis of Consumer Behaviour on the Beer Market. In 19th International Conference Enterprise and Competitive Environment 2016. Brno: Mendel university, 2016. Vol. 220, s. 487–495. WOS: 000386948700057. KRBOVÁ, Petra a PAVELEK, Tomáš. Generation Y: Online Shopping Behaviour of the Secondary School and University Students. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2015, vol. 63, no. 2, s. 567-575. SPÁČIL, Vojtěch. Typology of Consumer Behaviour on the Mortgage Market. In: Finanční řízení podniku a finančních institucí. Ostrava, VŠB-TU, 2015, s. 1191-1199. ISBN 978-80248-3865-6. WOS: 000376799500146. PREŠNAJDEROVÁ, Tereza. Analysis and Comparison of Factors Influencing University Choice. Journal of Competitiveness. 2013, vol. 5, no. 3, s. 90-100. ISSN 1804-171X. Metodika projektu a vstupní data Vstupní data budou získávána jak prostřednictvím rešerše odborné literatury, tak především z vlastních primárních šetření realizovaných metodou online dotazování za použití strukturovaného dotazníku či panelového šetření. Výběr respondentů bude proveden technikou kvótního výběru, aby bylo dosaženo reprezentativnosti vzorku vůči základnímu souboru, zejména z hlediska věku, pohlaví a dalších relevantních proměnných souvisejících s daným trhem. Dotazníky budou zaměřeny například na sledování nákupních zvyklostí, postojů spotřebitelů a míry souhlasu s různými tvrzeními. Hodnocení postojů a tvrzení bude prováděno pomocí pětibodové nebo sedmibodové Likertovy škály, což umožní následnou aplikaci faktorové a shlukové analýzy a vytvoření segmentů na daném trhu. Sesbíraná data budou analyzována v softwaru IBM SPSS. Pro identifikaci klíčových faktorů ovlivňujících zákazníky například při výběru cílové destinace, bude využita faktorová analýza. Tato metoda umožní redukci počtu proměnných pro následnou shlukovou analýzu. Bude použita metoda hlavních komponent, přičemž faktory budou rotovány, aby bylo možná jednodušší interpretace nově vytvořených skupin. Tyto faktory budou následně využity při shlukové analýze, která umožní vytvoření segmentů na trhu. Tyto segmenty budou charakterizovány na základě behaviorálních, psychografických a demografických atributů. Shluková analýza bude prováděna hierarchickým shlukováním, konkrétně Wardovou metodou (využívající euklidovskou vzdálenost), případně nehierarchickým shlukováním prostřednictvím metody K-means. Časový harmonogram Leden, únor – rešerše sekundárních dat (odborná literatura, články z odborných vědeckých časopisů, online zdroje), návrh metodiky sběru primárních dat (výběr cílové skupiny pro dotazování, tvorba a pilotáž dotazníků, rozhodnutí o způsobu sběru dat). Podání žádosti na nákup potřebných knih. Březen, duben – realizace výzkumů prostřednictvím studentů zapojených do projektu SGS, realizace panelových výzkumů, příprava datových matic v SPSS. Účast na konferenci Hradec Economic Days. Květen, červen – rozhodnutí o postupu a metodách analýzy dat, finalizace datových matic a analýza dat s využitím softwaru SPSS. Červenec, srpen – podrobnější analýzy získaných dat, analýza vlivů na spotřebitelské chování, tvorba typologií spotřebitele a analýza spotřebitelských postojů. Příprava publikačních výstupů a jejich následné zaslání do časopisů (upřesněno níže v rámci předpokládaných výstupů). Září, říjen – aktivní účast na fakultním workshopu SGS. Příprava dalšího publikačního výstupu. Listopad – zaslání posledních dokončených výstupů do odborných vědeckých časopisů, finalizace práce na projektu a dočerpání rozpočtu. Prosinec – ukončení projektu a sestavení závěrečné zprávy.

2025

2025

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

SGS

Specifický výzkum VŠB-TUO

Stromská Kristýna Ing.