Schválené projekty SGS

Zhodnocení socio-ekonomických faktorů duševního zdraví populace v České republice

SP2023/033

Předmět výzkumu v rámci projektu: Předmětem předloženého projektu (dále jen projekt) jsou vybrané socio-ekonomické faktory s vazbou na úroveň duševního zdraví obyvatel České republiky za období let 2010 2021. Východiskem předmětu zkoumání bude analýza veřejných politik v péči o duševní zdraví včetně role státu a jeho garancí. Návrh výzkumu reaguje zejména na vymezené problémy a následně stanovení cílů reformy psychiatrické péče, která se opírá o koncepční dokument Strategie reformy psychiatrické péče, který byl schválen v roce 2013. Reforma psychiatrické péče si klade za cíl zvýšení kvality života a efektivnosti poskytování psychiatrické péče a omezení stigmatizace lidí s duševním onemocněním. Projekt navazuje zejména na řešení a dosažené publikační výstupy projektu SGS SP 2021/67 „Mezinárodní zhodnocení výkonnosti zdravotních a sociálních služeb se zaměřením na uplatnění vícekriteriálních metod“ (hlavní řešitelka Ing. Ivana Vaňková, Ph.D., spoluřešitelky doc. Ing. Iveta Vrabková, Ph.D., Ing. Eva Ardielli, Ph.D.). Dále projekt navazuje na další dřívější projekty řešitelů, a to SP 2016/60 „Technická efektivnost a ekonomická stabilita příspěvkových organizací“ a SP 2014/74 „Modely hodnocení efektivity a kvality lůžkové zdravotní péče“. Projekt je inovativní v pojetí zkoumání a hodnocení předmětné problematiky. Nezaměřuje se jen na hodnocení vývoje prevalence duševních onemocnění, ale také na hodnocení vybraných socio-ekonomických faktorů, jež mají vliv na duševní zdraví obyvatel. Hodnocení duševního zdraví bude řešeno na regionální, národní i mezinárodní úrovni. V rámci mezinárodní úrovně se hodnocení nebude zaměřovat jen na pouhý popis určitých komponentů, ale bude se zabývat cíli politiky, zkušenostmi s implementací psychiatrické reformy a komparací vybraných zdravotních ukazatelů. Termín zdraví je často skloňovaným pojmem v každodenním životě jedince a jeden z nejdůležitějších pojmů ve veřejném zdravotnictví. Zdraví je složkou tří významných komponentů. Zahrnuje fyzický stav jedince, sociální pohodu a psychickou rovnováhu. Hodnota, respektive váha jednotlivých komponentů, se během života jedince mění. Kromě věku je rovněž závislá na jeho vzdělání a je ovlivňována socio-ekonomickým prostředím podle míry adaptability jedince (Drbal, 1996, Jarošová, 2007, Jurek, 2013, Hamplová 2020). Péče o duševní zdraví obyvatel nezahrnuje pouze poskytování kvalitních zdravotních služeb a sociální rehabilitaci, ale rovněž oblast prevence, školství, bydlení a zaměstnání. Z uvedeného vyplývá, že řešení této významné oblasti vyžaduje multidisciplinární přístup. Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030 je implementačním dokumentem tří strategických dokumentů ČR (Strategického rámce ČR 2030, Strategického rámce rozvoje péče o zdraví v ČR do roku 2030 a Strategie reformy psychiatrické péče 2013 2023) a navazuje na zásadní světové politické dokumenty k rozvoji systému péče o duševní zdraví (např. Světová zpráva o zdraví, WHO; Deklarace o duševním zdraví v Evropě, 2005; Strategický dokument pro duševní zdraví, tzv. Zelená kniha, 2005; Evropský akční plán pro duševní zdraví, 2013). Všechny tyto dokumenty poukazují na narůstající počet osob s duševním onemocněním a na potřebu zabezpečení institucionální sítě jak v oblasti sektoru zdravotnictví, tak v oblasti komunitního pilíře péče. Psychiatrická péče je v České republice realizována prostřednictvím sítě zdravotních služeb a zařízení systému komunitní péče. Jejich návaznost je velmi podstatná pro zajištění kvalitní a efektivní péče o duševní zdraví obyvatel. Duševní onemocnění postihuje široké spektrum lidí napříč věkovými kategoriemi vycházejících z různých socio-ekonomický podmínek. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR ke konci roku 2021 evidoval celkem 652 277 léčených pacientů v psychiatrických ambulancích. Od roku 2010 se jedná o nárůst o 27,9 % léčených pacientů. Největší počet léčených pacientů dle skupin psychiatrických diagnóz byl v roce 2021 v rámci dg. F4 (bez F42) – Neurotické, stresové a somatoformní poruchy (34,6 %) a dg. F0 a G30 – Organické duševní poruchy včetně symptomatických a Alzheimerova choroba (41,3 %). Počet ukončených hospitalizací na pracovištích s odborností dlouhodobé psychiatrické péče byl evidován k 31. 12. 2021 celkem 25 947 (z toho 2 631 dětí). Od roku 2010 se jedná o pokles o 29,2 % (u dětí o pokles o 13,4 %). Tato skutečnost koresponduje s cíli reformy psychiatrické péče, které poukazují na možnosti a nové příležitosti péče v ambulantní zdravotní sféře s rozšířenou péčí pro osoby s duševním onemocněním a sféře komunitní péče. Problematika psychiatrické péče i v souvislosti s pandemií COVID-19 zaznamenala zvýšený zájem v rámci národních i krajských veřejných politik, o čemž svědčí značné množství odborných článků, výzkumů, dokumentů a seminářů jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Broulíková, Dlouhý, Winkler (2020) se zabývali metodami ekonomického hodnocení duševního zdraví na vybraných případových studiích. Pro hodnocení využili zejména jednokriteriální metody ekonomického rozhodování jako je například analýza nákladové efektivity a analýza užitečnosti nákladů. Dále se zaměřili na mikrosimulace nákladové efektivity včasné léčby Alzheimerovy nemoci a rozpočtové dopady včasného odhalení a léčby psychóz. Zaměření článku Kondrátové a kol. (2018) se vztahovalo k analýze socioekonomické situace osob s psychotickým onemocněním v České republice. Autoři ve svých výsledcích poukazují na závažnost nárůstu psychotických onemocnění v české populaci a na skutečnosti, že nezaměstnanost lidí propuštěných z lůžkové psychiatrické péče přesahuje 82 % a psychosomatická onemocnění jsou významnou příčinou nově přiznaných invalidních důchodů a příspěvků na péči. Krupčík a Winkler (2021) v rámci srovnávací studie pacientů dlouhodobě hospitalizovaných v psychiatrických nemocnicích analyzovali sociodemografické a klinické charakteristiky vzorku dlouhodobě hospitalizovaných pacientů a snažili se ověřit, jakou část z nich se v rámci probíhajícího procesu deinstitucionalizace podařilo propustit. Výzkumný soubor obsahoval 1267 pacientů. Během zkoumaného období byla takřka polovina pacientů propuštěna do ambulantní zdravotní péče a komunitní péče. Moreno et al. (2020) se zabývali vlivem pandemie COVID-19 na duševní zdraví osob. Uvádějí, že zjištění ukázaly nepříznivé účinky na duševní zdraví u dříve zdravých osob a zejména u lidí s již existujícími poruchami duševního zdraví. Naproti tomu dodávají, že pandemie COVID-19 by mohla být příležitostí ke zlepšení poskytovaných služeb v oblasti péče o duševní zdraví. Studie autorů Samartzis, Talias (2020) přinesla metaanalýzu kvalitativního a kvantitativního hodnocení duševního zdraví populace. Výsledkem hodnocení bylo shromáždění ukazatelů kvality služeb duševního zdraví a metody jejich výpočtů. Závěrem autoři konstatovali, že systematické měření a sledování ukazatelů je základem pro zdravotní politiku založenou na důkazech pro zlepšení kvality služeb duševního zdraví. Lari, Emangholipour (2019) se zabývali hodnocením výkonnosti systémů duševního zdraví v zemích Středního východu a severní Afriky. Zvolenou metodou pro dané hodnocení se stala neparametrická metoda DEA. Jako vstupní proměnné autoři použili počet lůžek v psychiatrických nemocnicích a výdaje na duševní zdraví, výstupní proměnnou se stal ukazatel ztracené roky života v důsledku nemoci (DALYs). Závěrem autoři konstatovali, že by měly země vytvářet komplexní programy v oblasti duševního zdraví a zaměřit se na důsledný sběr a hodnocení dat v této oblasti. Harmonogram projektu: I. etapa projektu: leden–březen 2023 Zahájení první etapy řešeného projektu bude probíhat zejména online formou v lednu 2023. Studenti budou seznámeni s cíli projektu i s náplní činností, které od nich budou očekávány. Prvně budou studenti pracovat na sběru potřebných dat a jejich třídění. Data budou čerpána z veřejných i neveřejných zdrojů zejména z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, Národního portálu psychiatrické péče, Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, Českého statistického úřadu, Světové zdravotnické organizace, Eurostatu, OECD SHA 1.0, SHA 2011. Dále bude prováděna rešerše domácí a zahraniční odborné literatury týkající se předmětného tématu. Pro zhodnocení priorit a klíčových postupů veřejných politik vybraných států v oblasti péče o duševní zdraví budou vyhledávány a analyzovány strategické dokumenty vybraných států Evropy, na základě kterých bude provedena metaanalýza vybraných aspektů (podkladem bude metodická příručka pro evidenci respektující rozvoj psychiatrické péče, jež obsahuje indikátory pro hodnocení a porovnávání systémů péče o duševní zdraví). Rovněž budou započaty práce na odborných článcích zaslaných zejména do impaktovaných časopisů. V rámci analýzy dat budou probíhat odborné konzultace s pracovníky odboru analýz dat ÚZIS ČR, zejména s panem RNDr. Jiřím Jarkovským, Ph.D. Spolupráce bude rovněž navázána s VZP ČR, která svou sítí smluvních poskytovatelů zdravotních služeb pokrývá naprostou většinu těchto poskytovatelů na území České republiky. II. etapa projektu: duben–červen 2023 V rámci druhé etapy bude provedena analýza a následné modelování získaných dat. Dále budou sbírána data k modelování místní dostupnosti psychiatrických oborů jak ambulantní péče (odb. 305, 309), tak lůžkové péče (odb. 3F5, 3F6, 3F7, 3H5, 3H6, 3H7). Hodnocení prostorové dostupnosti bude činěno dle síťové analýzy ArcGIS a nebude se cílit pouze na lokalizaci poskytovatele zdravotních služeb a dojezdovou dobu, ale i na vybrané faktory ovlivňující tuto dostupnost. III. etapa projektu: červenec–září 2023 Náplní této etapy projektu bude zejména zpracovávání odborných článků k předmětné problematice. 5. září 2023 se budou členové řešitelského týmu aktivně účastnit 15. ročníku mezinárodní vědecké konference Veřejná ekonomika a správa 2023. Součástí této konference bude i studentská sekce, kde budou studenti prezentovat a diskutovat své publikační výstupy. Rovněž budou vybraní studenti tuto sekci moderovat. IV. etapa projektu: říjen–prosinec 2023 V rámci poslední etapy řešeného projektu budou zpracovány výstupy projektu a zaslány k recenznímu řízení. Členové řešitelského týmu budou své dosažené výsledky rovněž prezentovat a diskutovat na X. ročníku mezinárodní vědecké konference SWS Conferences on Social Sciences 2023 ve Vídni. Studenti navazujícího magisterského studia budou pracovat na svých diplomových pracích pod vedením akademických pracovníků řešitelského týmu. Literatura: [1] ANDRE, N., VANASSE, A. (2012). Assessing spatial accessibility to mental health facilities in an urban environment. Spatial and spatio-temporal epidemiology. 3. 195-203. DOI: 10.1016/j.sste.2011.11.001. [2] ARTL, J., ARLTOVÁ, M., RUBLÍKOVÁ, E. (2002). Analýza ekonomických časových řad s příklady. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze [online]. Dostupné z: https://nb.vse.cz/~arltova/vyuka/crsbir02.pdf. [3] BROULÍKOVÁ, M., DLOUHÝ, M., WINKLER, P. (2020). Ekonomické hodnocení ve zdravotnictví: zaměřeno na duševní zdraví. Klecany: Národní ústav duševního zdraví. [4] ČSÚ (2022). Veřejná databáze. [online]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/ [5] DHAM et al. (2017). Collaborative Care for Psychiatric Disorders in Older Adults: A Systematic Review. Canadian Journal of Psychiatry-Revue Canadienne De Psychiatrie. Vol. 62, Issue 11, p. 761-771. DOI: 10.1177/0706743717720869. [6] ETTELT, T. et al. (2008). Capacity planning in health care. A review of the international experience. European Observatory of Health Systems and Policies, WHO European Centre for Health Policy. [7] EUROPEAN COMMISSION (2008). European Pact for Mental Health and Well-being. Brussels. [8] HENDL, J., REMR, J. (2017). Metody výzkumu a evaluace. Praha: Portál. [9] HUDEČEK, T. (2010). Dostupnost v Česku v období 1991–2001: vztah k dojížďce do zaměstnání a do škol. Praha: Česká geografická společnost. [10] INSTITUTE FOR HEALTH METRICS AND EVALUATION (2022). Data tools and practices. [online]. Dostupné z: https://www.healthdata.org/data-tools-practices/data-sources. [11] JANN, J., BARTŮNĚK, V., JARKOVSKÝ, J., SOUKUPOVÁ, J. (2022). Systém map a časoprostorových modelů dostupnosti psychiatrické péče. [online]. Dostupné z: https://psychiatrie.uzis.cz/res/file/mapy-modely-dostupnost-psychiatricka-pece.pdf [12] JIRÁK, R., KOUKOLÍK, F. Demence. Neurobiologie, klinický obraz, terapie. Praha: Grada, 2004. [13] KONDRÁTOVÁ, L. a kol. (2018). Socioekonomická situace osob s psychotickým onemocněním v České republice. Čes a slov Psychiat; 114(4): 151-158. [14] KRUPČÍK, O., WINKLER, P. (2021). Srovnávací studie pacientů dlouhodobě hospitalizovaných v psychiatrických nemocnicích. Čes a slov Psychiat; 117(5): 221–229. [15] MARTIN, R. (2020). Health Economics. Concepts, Tools and Applications. New York: Hayle Medical. [16] MORENO, C. et al. (2020). How mental health care should change as a consequence of the COVID-19 pandemic. Lancet Psychiatry; 7: 813-24. [17] MPSV (2022). Podklady pro návrh systémového opatření v oblasti zdravého stárnutí. Vícezdrojová analýza [online]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/372809/Vicezdrojova_analyza.pdf/3b78c203-9738-2c68-6ada-b6c5ae704d2f. [18] MPSV (2022). Analýza dopadu reformy psychiatrické péče na jednotlivé pilíře sociální politiky optikou osob s duševním onemocněním. [online]. Dostupné z: https://www.esfcr.cz/produkty-opz/-/asset_publisher/HyWylyAjWQRA/content/id/15274101. [19] MZ (2022). Národní akční plán pro duševní zdraví 2020-2030. [online]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/narodni-akcni-plan-pro-dusevni-zdravi-2020-2030. [20] MZ (2022). Strategie reformy psychiatrické péče 2013-2030. [online]. Dostupné z: https://www.reformapsychiatrie.cz/sites/default/files/202103/Strategie%20reformy%20psychiatrick%C3%A9%20p%C3%A9%C4%8De.pdf. [21] MZ (2022). Strategický rozvoj České republiky 2030. [online]. Dostupné z: https://www.cr2030.cz/strategie/. [22] MZ (2022). Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v ČR do roku 2030. [online]. Dostupné z: https://zdravi2030.mzcr.cz/zdravi-2030-strategicky-ramec.pdf. [23] NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ (2022). Péče o duševní zdraví v České republice. Metodická příručka pro evidenci respektující rozvoj psychiatrické péče. [online]. Dostupné z: https://psychiatrie.uzis.cz/res/file/psychiatricka-pece-cr/metodika-merrps.pdf. [24] RABOCH, J., WENIGOVÁ, B. (eds.). Mapování stavu psychiatrické péče a jejího směřování v souladu se strategickými dokumenty České republiky (a zahraničí). Odborná zpráva z projektu. Praha: Česká psychiatrická společnost o.s., 2012, s. 17. [25] PSYCHIATRICKÁ SPOLEČNOST ČLS JEP. (2022). Reforma psychiatrické péče. https://psychiatrie.cz/reforma. [26] SAMARTZIS, L., TALIAS, M. A. (2019). Assessing and Improving the Quality in Mental Health Services. Int J Environ Res Public Health. 17(1):249. DOI: 10.3390/ijerph17010249. PMID: 31905840; PMCID: PMC6982221. [27] SARI, M., EMAMGHOLIPOUR, S. (2021). Measuring the Efficiency of Health Systems: A Case of Mental Health in Middle East and North Africa Countries. Iranian Journal of Public Health. 50. 10.18502/ijph.v50i5.6119. [28] SCHULMAN, R. et al. (2021). Integrated Community Collaborative Care for Seniors with Depression/Anxiety and any Physical Illness. Canadian Geriatrics Journal. Vol. 24, Issue 3, p. 251-257. DOI: 10.5770/cgj.24.473. [29] SVEJKOVSKÝ, J., VOJTEK, P., ARNOŠTOVÁ, L.T. a kol. (2016). Zdravotnictví a právo. Praha: C. H. Beck. [30] TĚŠINOVÁ, J., DOLEŽAL, T., POLICAR, R. (2019). Medicínské právo. Praha: C. H. Beck. [31] ÚZIS ČR (2022). Analytická zpráva. Indikátory psychiatrické péče [online]. Dostupné z: file:///F:/TA%C4%8CR/indikatory-analyticka-zprava.pdf . [32] ÚZIS ČR (2022). Národní portál psychiatrické péče. [online]. Dostupné z: https://psychiatrie.uzis.cz/cs/psychiatrie-v-datech/oborove-statistiky/dusevni-onemocneni-regiony/#msk. [33] ÚZIS ČR (2021). Zdravotnictví v ČR: Stručný přehled činnosti oboru psychiatrie za období 2007–2020. NZIS REPORT č. K/7. Dostupné z: https://www.uzis.cz/res/f/008386/nzis-rep-2021-k07-a013-psychiatrie-2020.pdf. [34] ÚZIS ČR (2022). Psychiatrická péče 2010–2021. [online]. Dostupné z: https://www.uzis.cz/index.php?pg=vystupy--statistika-vybranych-oboru-lekarske-pece--psychiatrie. [35] VOLEK, J., LINDA, B. (2012). Teorie grafů. Aplikace v dopravě a veřejné správě. Pardubice: Tiskárna Havlíčkův Brod. [36] VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR (2022). Ročenky 2010–2020. [online]. Dostupné z: https://www.vzp.cz/o-nas/dokumenty/rocenky [37] WAHLBECK, K. (2015). Public mental health: the time is ripe for translation of evidence into practice. World Psychiatry, 14: 36-42. https://doi.org/10.1002/wps.20178. [38] WEI, L., FAHUI, W. (2003). Measures of spatial accessibility to health care in a GIS environment: synthesis and a case study in the Chicago region. Environment and Planning B: Planning and Design, Vol. 30, p. 865-884. [39] WHO (2001). Strengthening mental Health promotion. Geneva (Fact sheet No. 220). [online]. Dostupné z: https://www.who.int/europe/activities/strengthening-mental-health-promotion-programmes. [40] WHO (2012). The WHO Quality Rights. [online]. Dostupné z: https://www.who.int/teams/mental-health-and-substance-use/overview. [41] WHO (2022). Mental Health Atlas, 2020. [online]. Dostupné z: file:///H:/SGS%202023/WHO%20Mental%20Health%20atlas.pdf. [42] WING, P., REYNOLDS, C. (1988). The availability of physician services: a geographic analysis. Health Services Research, 23, p. 649–667. [43] WINKLER, P., FORMANEK, T., MLADA, K., ČERMÁKOVÁ, P. (2018). The Czech Mental health Study (CZEMS): Study rationale, design, and methods. Int J Methods Psychiatr Res, 27 (3), e1728. Doi: 10.1002/mpr.1728. [44] WINKLER, P., ŠPANIEL, F., CSÉMY, L., JANOUŠKOVÁ, M., KREJNÍKOVÁ, L. (2013). Reforma systému psychiatrické péče: mezinárodní politika, zkušenosti a doporučení. Praha: Psychiatrické centrum Praha. [45] ZHU, J. (2022). DEA under big data: data enabled analytics and network data envelopment analysis. Annals of Operations Research. Vol. 309, Issue 2, p. 761-783.

2023

2023

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

SGS

Specifický výzkum VŠB-TUO

Vaňková Ivana Ing., Ph.D.