Schválené projekty SGS

Digitální transformace v řízení podniků

SP2024/028

Současné období je známé jako „digitální věk“ a digitální transformace se stala celosvětovým fenoménem (Denning, 2022). Rychlý rozvoj technologie zvýšil digitální výkonnost organizací a jejich vliv na společnost a pracovní postupy. Digitální revoluce ovlivňuje organizace na všech úrovních a vyvíjí na ně tlak, aby se přizpůsobily rychle se měnícímu světu a nárůstu digitálních technologií (Varadaj a Al Wadi, 2021). Digitalizace se stala v obchodním světě klíčovým pojmem a organizace jsou nuceny ji přijmout, pokud si chtějí udržet konkurenceschopnost (Kontić & Vidicki, 2018). V současnosti technologické inovace nahrazují spoustu manuální práce (Cöster et al., 2019). Chytré počítačové programy, které využívají umělou inteligenci (AI) a mají přístup k velkému množství informací (Big Data), mohou nahradit člověka i při řešení neopakujících se intelektuálních úkolů (Makridakis, 2017). Digitalizace ovlivňuje vše, co lze digitalizovat (Halid et al., 2020), a to nejen způsobem, jakým lidé komunikují a interagují, ale také způsobem, jak organizace fungují (Varadaj a Al Wadi, 2021). Cílem projektu je zjistit, jak se digitalizace projevuje v různých oblastech řízení podniku. Digitalizace v oblasti řízení lidských zdrojů Digitální transformace má hluboký dopad na všechny aspekty života firmy, řízení lidských zdrojů (ŘLZ) nevyjímaje (Schmid & Pscherer, 2021). Digitální ŘLZ představuje digitální transformaci praktik a procesů ŘLZ prostřednictvím využití elektronických médií, mobilních technologií, analýz a informačních technologií za účelem zefektivnění těchto procesů (Halid et al., 2020). Digitální ŘLZ je praxe, která je vysoce využívána při náboru, výběru, sociálním začleňování, školení a rozvoji kariérních příležitostí pro účastníky, stejně jako pro organizaci, aby získala správného zaměstnance pro práci v organizaci. Ve vývoji digitálního ŘLZ sehrál klíčovou roli rozvoj informačních technologií (Maditheti, 2017). Možností využití digitalizace je spousta. V procesu náboru lze využít umělou inteligenci pro zpracování inzerce, pro hledání kandidátů lze využít vyhledávací technologii, která pomocí klíčových slov efektivně porovnává životopisy se zadaným popisem pracovní pozice. Umělá inteligence dokáže naplánovat výběrové pohovory mnohem rychleji a efektivněji, než by toho byli schopni personalisté klasickou formou (Kruberová, 2023). Do online prostředí mohou být přesunuty i jiné nástroje výběru, takže mohou být využity videopohovory, přijímací pohovory ve virtuální realitě, diagnostika, měření produktivity, psychodiagnostické testy a další (Zhang a Chen, 2023). V oblasti adaptace nových zaměstnanců jsou k dispozici různé „onboarding aplikace“, lze využít i virtuální realitu (procházka po kanceláři). Velkou pomocí při adaptaci může být tzv. buddy založený na umělé inteligenci, který nepřetržitě odpovídá na dotazy nováčků, stejně jako využití e-learningu (Benáková, 2017). Takto bychom mohli pokračovat i v dalších personálních činnostech. Dle Iwu (2016) digitalizace ŘLZ zvýší výkon zaměstnanců a má také pozitivní vliv na jejich rozvoj, řízení talentů a výkonnost při práci. Shah et al. (2017) ukázali, že digitalizace procesů v ŘLZ umožňuje odstranit mnoho rutinních úkolů, snížit riziko lidských chyb a umožnit odborníkům řešit důležité otázky, což jim umožňuje efektivněji využívat své znalosti a dovednosti při řešení obchodních problémů. Digitalizace umožňuje také se lépe vyrovnat se stárnutím populace (Kim, 2017). Mladší generace má jiné preference a očekávání v souvislosti s jejich pracovními pozicemi. Zaměstnanci generace Z jsou digitální generací. Internetový prostor je pro ně nedílnou součástí životního stylu, zdrojem informací a komunikačním kanálem, proto je pro ně důležité vytvořit možnost řešit řadu záležitostí online. Pokud podnik využívá moderní digitální technologie, je pro zaměstnance mnohem snazší a zajímavější vykonávat své pracovní činnosti, což je motivuje k rozvoji v rámci tohoto podniku. Proces digitalizace v oblasti personálního řízení je důležitým aspektem pro výběr mladých zaměstnanců (Cheliadinova a Kudelya, 2022). Pomocí digitalizace a automatizace může být řešen problém s obsazováním pozic, např. v podmínkách třísměnného provozu, kde je v současné době problém sehnat zaměstnance. Je třeba brát v potaz, že mezi starší populací existují rozdíly v digitální gramotnosti a úroveň digitalizace v podnicích se v jednotlivých zemích liší (Smirnykh 2020). Toto může být bariérou při zavádění změn v organizacích, které jsou s digitalizací spojeny. Bylo zjištěno, že starší pracovníci se nejvíce obávají změny návyků, nicméně hodnocení obav nebylo vysoké (Hildebrandt et al., 2019). Kuusisto (2017) poukazuje, že větší překážkou v zavádění digitalizace je tzv. organizační setrvačnost, což je připoutání uživatelů k informačním systémům a jejich setrvání v nich, i když existují lepší alternativy. Pro úspěšné zavedení digitalizace je nutné porozumět a zohlednit obavy a překážky starších pracovníků. Digitální vyspělost českých firem roste a ke své digitální transformaci přistupují systematicky. Uvědomují si, že bez toho jen těžko udrží dosavadní pozici na trhu (Svaz průmyslu a dopravy ČR, 2022). Když firmy mají digitální strategii nebo se na ní začaly pracovat, znamená to, že přemýšlejí o fungování celé firmy a všech procesů. Jde o uvědomění si, že nejde jen o nákup technologií, ale komplexní změnu, jak firma uvnitř funguje. Cílem této části projektu je zmapovat, v jaké míře je digitalizace uplatňována v organizacích v České republice, jaké konkrétní prvky digitalizace jsou používány, jaké důsledky organizace v této souvislosti pozorují a zda jsou pozorovány bariéry zavedení a uplatnění digitalizace v souvislosti s věkem zaměstnanců. V souvislosti s danou problematikou mohou být formulovány tyto výzkumné otázky: • Jaké činnosti jsou nejčastěji v organizacích digitalizovány? • Jaký s tím pozorují organizace přínos? • Má na zavedení digitalizace vliv věk zaměstnanců v organizaci? Pro zmapování této oblasti bude využito metody dotazníkového šetření s online sběrem dat (CAWI). Dotazník bude vytvořen na základě rešerší dostupných zdrojů a bude zaměřen na konkrétní činnosti, které podniky mohou digitalizovat, zjištění přínosů digitalizace, odhalení bariér při digitalizaci. Bude také věnována pozornost tomu, zda mají některé skupiny problém při zavedení digitalizace a zda existují způsoby, jak je překonat. Respondenti budou vybírání na základě dostupné databáze organizací. Získané výsledky budou statisticky vyhodnocovány pomocí software IBM SPSS Statistics a R Studio. Budou testovány stanovené hypotézy a k posouzení získaných výsledků bude také využito vybraných vícerozměrných statistických metod, například faktorové nebo shlukové analýzy. Odpovědné osoby: prof. Ing. Petra Horváthová, Ph.D., MBA, Ing. Terezie Krestová, Ph.D. Připravenost rodinných podniků na digitální transformaci S příchodem nových technologií, jako je například virtuální realita, robotika, 3D tisk a internet věcí, se rodinné firmy stále více potýkají s novými výzvami, které doplňují často diskutované výzvy, jako je plánování nástupnictví a správa. Rodinné podniky byly také nuceny opustit tradiční strategie založené na rodinných podnětech a vazbách a přizpůsobit své jednání digitálnímu prostředí (Saura et al., 2023). Mnoho rodinných firem se snaží udržet krok. Výzkum KPMG již v r. 2017 ukazuje, že 64 % dotazovaných rodinných podniků považuje digitální transformaci za klíčový problém, kterému je třeba věnovat pozornost. 75 % dotazovaných souhlasí s její potřebou, ale nejsou si jisti potenciálem digitalizace jako prostředku k transformaci stávajících obchodních modelů. Digitalizaci často omezují na zavádění informačních systémů do výrobních procesů nebo e-commerce. Podle Polata (2021) za největší překážku digitalizace jejich podniku uvádějí vlastníci nedostatek expertů s potřebnými dovednostmi a znalostmi rozvinout a zavést strategii digitalizace. Dále se obávají nákladů na vzdělání a přípravu starších zaměstnanců pracovat s novými technologiemi, celkových nákladů na uskutečnění digitální transformace v jejich podniku a zajištění bezpečnosti dat. I když se rodinné podniky snaží získat náskok v oblasti digitalizace, nemají k dispozici žádné návody, jak zajistit úspěšnou digitální transformaci (Zapata-Cantu et al., 2023). Částečně to může být způsobeno tím, jak jsou organizovány. Rodinné firmy například mívají déle sloužící generální ředitele. Mnoho rodinných firem má své generální ředitele více než 15 let, někdy dokonce až 25 let (Soluk et al., 2021) Naproti tomu průměrná délka funkčního období generálních ředitelů u nerodinných podniků je 6 let (KPMG, 2017) Takto prodloužená funkční období mohou negativně přispívat ke způsobu, jak se rodinné podniky vypořádávají se změnami v technologiích, obchodních modelech, a dokonce i v chování spotřebitelů (Soluk et al., 2021). Soluk et al. (2021) zjistili, že pozitivní vztah mezi vlivem rodiny a dynamickými schopnostmi jejich podniku je dynamikou prostředí spíše oslabován než posilován. Tato zjištění nabízejí cenné poznatky o roli dynamických schopností rodinných podniků a dynamiky prostředí v digitální ekonomice. Rovněž výsledky Xiu et al. (2023) ukazují, že zapojení rodiny do vlastnictví zmírňuje přímý účinek na tvorbu digitálního business modelu, stejně jako nepřímý účinek organizační připravenosti na digitální inovace a digitální business model prostřednictvím mechanismu učení se rodiny vlastnící podnik. Digitální transformace rodinných podniků je rovněž ovlivňována socio-ekonomickým bohatstvím rodinných vlastníků podniku (Basly a Hammouda, 2020) či generací vlastnící a řídící rodinný podnik (Cioca et al., 2020; Folvarčná et al., 2020). V souvislosti s digitální transformací vyvstaly nové praktické i výzkumné otázky, týkající se mimo jiné rostoucí mezery dovedností souvisejících s digitální transformací. Očekávaným důsledkem digitální transformace budou radikální změny v charakteru a organizaci práce a pracovních míst. Úspěšná orientace a uplatnění v digitálním světě klade nové nároky nejen na klíčové odborné znalosti v příslušné oblasti práce, ale zejména na měkké dovednosti (Vrabec, 2019). Mimo jiné tedy mohou být hledány odpovědi na následující výzkumné otázky: • Jak chápou české rodinné podniky význam digitální ekonomiky? • Považují digitální transformaci svého podniku za jednu z klíčových podmínek pro svůj další rozvoj či udržení na trhu? • Bude rodinná složka podnikání, tj. socio-ekonomické vazby a rodinná tradice, motivací pro digitální transformaci nebo naopak brzdou? • Připravují se manažeři rodinných firem na podmínky digitální ekonomiky? Identifikace stavu a postojů manažerů/majitelů rodinných podniků k procesu digitální transformace bude předmětem této části projektu. Data budou získána online dotazníkovým šetřením (metodou CAWI). Náplň dotazníku bude vytvořena na základě studia relevantních zdrojů a rozhovorů s majiteli podniků, kde již k procesu digitální transformace přistoupili. Respondenty budou manažeři/majitelé z rodiny vlastnící podnik, který splňuje kritéria pojmu rodinný podnik. Bude využita databáze dobrovolně zaregistrovaných rodinných podniků. V rámci výzkumných otázek budou formulovány hypotézy, které budou statisticky vyhodnocovány pomocí software IBM SPSS Statistics. Při formulaci hypotéz bude bráno v úvahu stáří rodinného podniku, počet rodinných příslušníků zapojených aktivně do činnosti rodinného podniku, generace, které kontrolují a řídí rodinný podnik, genderové zastoupení v řídících a kontrolních orgánech, příp. další. Očekávaným výstupem je identifikace postojů majitelů českých rodinných firem k zavádění digitální transformace do podniku. Vyhodnocení vlivu rodinné složky (tj. intenzita zapojení členů rodiny, generací apod.) poskytne další pohled na připravenost na digitální transformaci rodinných podniků v různých fázích jejich vývoje. Odpovědná osoba: doc. Ing. Marie Mikušová, Ph.D. Úroveň využití metod a technik strategického řízení podniků a úroveň jejich digitalizace v ČR Základní metody a techniky strategického managementu byly popsány v celé řadě publikací, jedná se zejména o (Frankenhoff a Granger, 1971), (Cauwenbergh a Cool, 1982), (Dess a Miller, 1993), (Leibold et al., 2007) a (Rothaermel, 2019). Nicméně strategické řízení firem se v posledních letech dostalo do popředí zájmu řady manažerů a majitelů firem. Poslední dekáda naučila vnímat vedoucí pracovníky strategické řízení novým způsobem. Základní změna přišla již v letech 2008–2012. V době finanční krize, kdy celé sektory přestaly fungovat zejména ve finanční oblasti, bylo nutné učinit řadu strategických rozhodnutí. Do této doby byl pojem strategický spojován primárně s charakteristikou dlouhodobosti. Nyní však bylo nutné jednat okamžitě tak, aby bylo možné zachránit život firmy. Nezměnil se tedy význam pojmu „strategický“, ale jeho obsah (Berisha, 2017). Jakmile se svět podnikání zvedl z krizového období, přišla pandemie koronaviru, což urychlilo využívání technologií v podnikání. Technologie se rychle zlepšuje a každý předmět, který přichází do přímého kontaktu s lidmi, je digitalizován (Met, 2019), a proto vysoká úroveň digitální vyspělosti podniků je nezbytná pro efektivní strategické řízení (Mishchenko, 2022) a (Markova a Kuznetsova, 2019). V této souvislosti lze uvést výzkum společností BAIN (Rigby, D. et al., 2023), jenž se uskutečnil v prosinci roku 2022 a zaměřil na zjištění, jaké aktuálně metody a techniky používají manažeři v rámci strategického řízení svých společností. Metody a techniky byly strukturovány do pěti skupin a v jejich rámci byly definovány konkrétní přístupy, jež lze v praxi použít. Jednalo se o digitální technologie a inovace (umělá inteligence a strojové učení, digitální transformace, Web3 a blockchain apod.), lidi a organizaci (programy řízení změn, systém zapojení zaměstnanců apod.), provoz (reengineering podnikových procesů, Lean Six Sigma, TQM, Zero-based Budgeting apod.), strategie a podnikové finance (BSC model, rizikový kapitál, analýza zainteresovaných stran apod.) a udržitelnost (dekarbonizace, DEI programy, ESG programy apod). Tyto možnosti byly prezentovány tisícovce manažerů z 30 zemí s požadavkem na výběr těch metod a technik, jež jsou v jejich firmách implementovány. Mezi vybranými zeměmi nebyla Česká republika. Cílem daného výzkumu bude zjistit současný stav využití metod a technik strategického řízení v praxi a úroveň digitalizace jednotlivých aktivit v České republice. Výzkumné otázky: • Jaké metody a nástroje jsou používány v rámci strategického managementu? • Jaká je úroveň digitalizace jednotlivých aktivit v podnicích? • Jaké jsou přístupy a postoje k zapojení digitální technologie do podnikového systému? Data budou zjištěna online dotazníkovým šetření metodou CAWI. Respondenty budou manažeři/majitelé firem, ale také jejich zaměstnanci na nižších úrovních vedení. Pro vyhodnocení dotazníku budou použity vybrané matematicko-statistické metody za použití software MS Excel a IBM SPSS Statistics. Odpovědné osoby: Ing. Lucja Matusiková, Ph.D., Ing. Kateřina Stanovská, Ph.D. Cíl projektu Cílem projektu je zjistit, jak se digitalizace projevuje v různých oblastech řízení podniku. Dílčí cíle: • Dílčí cíl v oblasti řízení lidských zdrojů: Zjištění, v jaké míře je digitalizace uplatňována v organizacích v České republice, jaké konkrétní prvky digitalizace jsou používány, jaké důsledky organizace v této souvislosti pozorují a zda jsou pozorovány bariéry zavedení a uplatnění digitalizace v souvislosti s věkem zaměstnanců. • Dílčí cíl v oblasti rodinných podniků: Identifikace stavu a postojů manažerů/majitelů rodinných podniků k procesu digitální transformace. • Dílčí cíl v oblasti strategického managementu: Zjistit současný stav využití metod a technik strategického řízení v praxi a úroveň digitalizace jednotlivých aktivit v České republice. Metodika postupu Postup výzkumu je níže rozepsán v několika následných krocích: 1) Vytvoření odborných týmů zaměřujících se na zvolené téma ve specifické oblasti. V každém týmu budou zastoupeni jak akademičtí pracovníci, tak i studenti doktorského a navazujícího magisterského studia. Vzhledem ke společného hlavnímu cíli výzkumu se předpokládá spolupráce mezi týmy. 2) Analýza stavu poznání ve vybraných oblastech zkoumání Podklady budou získány především ze zahraničních odborných publikací dostupných ve fulltextových databázích přístupných přes knihovnu ze stránek Ekonomické fakulty. Zpracované rešerše budou podkladem pro zpracování teoretické části výstupů. Tato činnost již byla prováděna před podáním návrhu projektu a bude prováděna po celou dobu trvání projektu. Na těchto rešerších se budou podílet studenti navazujícího magisterského a doktorského studia. 3) Sestavení dotazníků pro všechny tři dílčí oblasti projektu. Pro všechny tři oblasti výzkumu (tři dílčí cíle) budou sestaveny dotazníky, jejichž cílem bude získat data potřebná pro zodpovězení výzkumných otázek. Dotazníky budou vytvořeny na základě rešerší dostupných zdrojů a také na základě rozhovorů se zástupci vedení podniků, kde již k procesu digitální transformace přistoupili. Dotazníky budou tvořeny zejména uzavřenými otázkami, které budou podle potřeby doplněny několika otázkami otevřenými. V souladu s metodikou ABC se budou otázky zaměřovat na zjišťování znalostí (Awareness), postojů (Attitudes), chování (Behaviour) a charakteristik (Characteristics) respondentů, resp. zkoumaných firem. Mezi uzavřenými otázkami budou převažovat otázky polytomické selektivní (s jednou možnou odpovědí) na nominálních a ordinálních škálách, popř. alternativní (s více možnými odpověďmi), a také otázky postojové a hodnoticí s využitím škál Likertova typu. Vnitřní validita otázek dotazníků bude provedena formou pilotního ověření (předvýzkumu) na vzorku cca 30 respondentů. Na základě připomínek respondentů předvýzkumu budou dotazníky upraveny do finální podoby a umístěny ne web. 4) Primární kvantitativní výzkum (dotazníkové šetření) za použití metody online sběru dat CAWI. Data pro dotazníková šetření budou získána online metodou CAWI. Ke sběru bude využita služba Microsoft Forms nebo jiná bezplatná online aplikace pro realizaci dotazníkových šetření. Cílovou skupinou dotazníkových šetření budou organizace ve všech oblastech podnikání, působící v rámci ČR, u kterých se předpokládá zavádění digitalizace. Respondenty budou manažeři nebo majitelé firem, ale také zaměstnanci na nižších úrovních řízení. Pro zajištění vnější validity bude výběr podniků do výzkumu realizován pomocí kvótního výběru, oporou pro výběr bude databáze firem www.databazefiremcr.cz společnosti DataTREND, s.r.o. Informace o dotazníkovém šetření budou distribuovány e-mailem. Potencionálním respondentům bude zaslán odkaz na dotazník společně s průvodním motivačním dopisem. Aby bylo dosaženo dobré vypovídací hodnoty získaných dat (odpovídá cca 5% maximální chybě odhadu při 90% spolehlivosti), je třeba získat minimálně 270 respondentů (odpovídající metodika, viz SurveyMonkey, 1999-2024; Field, 2022; Hendl, 2022). Vzhledem k nízké návratnosti firemních dotazníků se bude v případě malého počtu odpovědí šetření opakovat, aby bylo dosaženo reprezentativního počtu vzorků. Podobně bude postupováno v případě, že budou při výběru navršeny očekávané kvóty. Ke korekci kvót v programu IBM SPSS Statistics lze použít nástroj Rake Weights.) 5) Zpracování a vyhodnocení získaných dat. Data získaná z dotazníků budou tříděna a vyhodnocována pomocí programů MS Excel, Apple Numbers, IBM SPSS Statistics a R Studio, popř. SmartPLS. Výsledky dotazníkových šetření budou nejprve zpracovány a prezentovány s využitím nástrojů deskriptivní statistiky, zejména ve formě tabulek, grafů a slovního popisu. Bude provedeno třídění prvního stupně, u vybraných otázek také třídění druhého stupně dle identifikačních znaků respondentů či relevantních proměnných. Uvažované metody: popisné statistiky nominálních, ordinálních a číselných dat, třídění prvního a druhého stupně. Výstupy: tabulky a grafy četností, kontingenční tabulky a grafy, tabulky číselných ukazatelů, grafy rozdělení (histogram, box-plot), interpretace získaných výsledků. Pro vybrané proměnné z dotazníků budou také provedeny testy konzistence s cílem ověřit a vyhodnotit reliabilitu získaných dat. Metody: analýza konzistence (například s využitím Cohenova kappa nebo Cronbachova alfa) Výstupy: tabulky s výstupy analýzy konzistence, interpretace získaných výsledků. Na základě dříve formulovaných výzkumných hypotéz budou nejprve stanoveny statistické hypotézy a poté provedeny adekvátní statistické testy. Zejména budou testovány vztahy mezi proměnnými (srovnávací testy a testy ANOVA, testy nezávislosti v kontingenčních tabulkách, korespondenční analýza, korelační a regresní analýza). Uvažované metody: srovnávací parametrické a neparametrické testy, analýza rozptylu ANOVA, testy nezávislosti v kontingenční tabulce, ordinální korelace, lineární korelace a regrese. Výstupy: tabelární, grafické i slovní zpracování výsledků testů, interpretace daných zjištění ve vztahu k výzkumným otázkám a formulovaným hypotézám. Pro vybraná dotazníková data, zejména v podobě ordinálních a likertovských škál, budou rovněž použity vhodné vícerozměrné statistické metody, například faktorová a shluková analýza. Cílem těchto analýz bude nalezení složitějších vztahů mezi daty, klasifikace nebo vytvoření shluků objektů (respondentů. firem) nebo proměnných, redukce vícerozměrných dat (například položek hodnocených na škálách Likertova typu), popř. vytvoření strukturálních modelů nad získanými daty. Uvažované metody: explorační faktorová analýza (EFA), hierarchická shluková analýza (HCA), shluková analýza K-means, konfirmační faktorová analýza (CFA), analýza latentních proměnných (lavaan), strukturální modely (SEM a PLS). Výstupy: zpracování vícerozměrných analýz v podobě vhodných tabulek a grafů, interpretace výsledků, v případě tvorby strukturálních modelů vhodný diagram nebo popis. Konkrétní použité statistické metody budou zvoleny na základě vlastností získaných dat (normality, homogenity apod.). Rizika projektu Nízká návratnost dotazníků – v případě potřeby by bylo provedeno druhé kolo oslovení respondentů a sběru dat. Nesplněné výstupy – vzhledem k možnému omezení účasti v budoucích projektech SGS z důvodu nesplnění deklarovaných výstupů je stanovena osobní odpovědnost za počet a druh výstupů. Harmonogram řešení Dle metodiky postupu je harmonogram řešení rozdělen do 6 na sebe navazujících etap: 1. etapa: Zpracování teoretické báze na základě studia odborné domácí i zahraniční literatury. Předpokládaný termín realizace: leden a únor 2024. Termín ukončení této činnosti je orientační, ukončení činnosti se může protáhnout až do publikační etapy, dle individuální potřeby. 2. etapa: Vytvoření dotazníků a provedení předvýzkumu. V této fázi bude ověřena validita a reliabilita sestaveného dotazníku. Předpokládaný termín realizace: Finální verze dotazníků by měla být připravena nejpozději 10. 2. 2024. 3. etapa: Provedení výzkumu. Předpokládaný termín realizace: Uzavření elektronické formy dotazníku nejpozději do 15. 3. 2024. 4. etapa: Zpracování dat z dotazníků. Jednotlivé týmy ve svých oblastech zpracují data získaná výzkumem. Předpokládaný termín realizace: Předpoklad zpracování výsledků do konce června 2024. Na tuto etapu přímo navazuje publikační činnost (5. etapa); může se protáhnout dle individuálních možností do konce srpna 2024. 5. etapa: Publikační činnost. Předpokládaný termín realizace: Splnění závazků výstupů projektu nejpozději do konce prosince 2024. 6. etapa: Zpracování závěrečné zprávy projektu. Předpokládaný termín realizace: prosinec 2024. Literatura BASLY, Sami a HAMMOUDA, Amira. Family Businesses and Digital Entrepreneurship Adoption: A Conceptual Model. Online. The Journal of Entrepreneurship. 2020, roč. 29, č. 2, s. 326-364. ISSN 0971-3557. Dostupné z: https://doi.org/10.1177/0971355720930573. [cit. 2023-12-06]. BENÁKOVÁ, Jana. Digitální HR se stává realitou. Aplikace pomohou s náborem i adaptací zaměstnanců. HR News, 2017. Dostupné z: https://www.hrnews.cz/lidske-zdroje/nabor-id-2698717/digitalni-hr-se-stava-realitou-aplikace-pomohou-s-naborem-i-id-2957847 BERISHA, Vlora. Strategic Management of Costs: A New Tool to Gain Competitive Advantage. Online. In: TSOUNIS, Nicholas a VLACHVEI, Aspasia (ed.). Advances in Applied Economic Research. Springer Proceedings in Business and Economics. Cham: Springer International Publishing, 2017, s. 239-254. ISBN 978-3-319-48453-2. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/978-3-319-48454-9_17. CIOCA, Adriana; WEHBE, Kassam; POPESCU, Delia a POPESCU Constanța, C. Innovation in Family Business. Online. In: DIMA, Alina Mihaela (ed.). Proceedings of the International Conference on Economics and Social Sciences. Sciendo, 2020, s. 786-802. ISBN 9788395815072. Dostupné z: https://doi.org/10.2478/9788395815072-078. CÖSTER, Mathias; IVEROTH, Einar; OLVE, Nils-Göran; PETRI, Carl-Johan a WESTELIUS, Alf. Conceptualising innovative price models: the RITE framework. Online. Baltic Journal of Management. 2019, roč. 14, č. 4, s. 540-558. ISSN 1746-5265. Dostupné z: https://doi.org/10.1108/BJM-06-2018-0216. [cit. 2023-12-06]. DENNING, Steve. What Is The Digital Age And What Does It Mean? Forbes. Dostupné z: https://www.forbes.com/sites/stevedenning/2022/02/09/what-is-the-digital-age-and-what-does-it-mean/ DESS, Gregory G. a MILLER, Alex. Strategic management. McGraw-Hill series in management. New York: McGraw-Hill, 1993. ISBN 0-07-016569-6. FOLVARCNÁ, Andrea, FIALOVÁ, Vendula a KOLKOVÁ, Andrea. Innovations in family business: succession and its influence on sources of investment. In Dvoulety, O., Lukes, M., & Misar, J. (eds.). Proceedings of the 8th international conference innovation management, entrepreneurship and sustainability (IMES 2020), 2020. s. 153-166. FIELD, Andy P. Discovering statistics using IBM SPSS Statistics. 5th edition. Los Angeles: Sage, 2018. ISBN 978-1526419521. FRANKENHOFF, William P. and Charles H. GRANGER. Strategic management: A new managerial concept for an era of rapid change. Long Range Planning . 1971, č. 3, s. 7-12. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/0024-6301(71)90015-X HALID, Hafinas; YUSOFF, Yusmani Mohd a SOMU, Hemalatha. The Relationship Between Digital Human Resource Management and Organizational Performance. Online. In: Proceedings of the First ASEAN Business, Environment, and Technology Symposium (ABEATS 2019). Paris, France: Atlantis Press, 2020. ISBN 978-94-6252-968-7. Dostupné z: https://doi.org/10.2991/aebmr.k.200514.022. [cit. 2023-12-06]. HILDEBRANDT, Julian; KLUGE, Johanna a ZIEFLE, Martina. Work in Progress: Barriers and Concerns of Elderly Workers Towards the Digital Transformation of Work. Online. In: ZHOU, Jia a SALVENDY, Gavriel (ed.). Human Aspects of IT for the Aged Population. Design for the Elderly and Technology Acceptance. Lecture Notes in Computer Science. Cham: Springer International Publishing, 2019, s. 158-169. ISBN 978-3-030-22011-2. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/978-3-030-22012-9_12. [cit. 2023-12-06]. HONG, Chiu Wu. Family businesses in the digital economy. Online. Dostupné z: https://assets.kpmg.com/content/dam/kpmg/sg/pdf/2017/05/Family-Businesses-in-the-Digital-Economy.pdf [cit. 25. 10. 2023] CHELIADINOVA, Natalia a KUDELYA, Viktoria. HR management and digitalization on a modern organization. Market Infrastructure. 2022, č. 69. ISSN 2519-2868. Dostupné z: https://doi.org/10.32782/infrastruct69-22. [cit. 2023-11-03]. IWU, C. G. Effects of the use of electronic human resource management (E-HRM) within human resource management (HRM) functions at universities. Acta Universitatis Danubius, Administration. 2016, roč. 8, č. 1, s. 5-22. KIM, Kwang-il; GOLLAMUDI, Shreya S. a STEINHUBL, Steven. Digital technology to enable aging in place. Online. Experimental Gerontology. 2017, roč. 88, s. 25-31. ISSN 05315565. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.exger.2016.11.013. [cit. 2023-11-03]. KONTIĆ, Ljiljana, a Đorđe VIDICKI. Strategy for digital organization: Testing a measurement tool for digital transformation. Strategic Management. 2018, roč. 23, č.1, s. 29-35. ISSN 2334-6191. KRUBEROVÁ, Tereza. AI v náboru zaměstnanců. Profi HR, říjen 2023, s. 28-29. LEIBOLD, Marius, Gilbert J. B. PROBST and Michael GIBBERT. Strategic Management in the Knowledge Economy: New Approaches and Business Applications. 2nd ed. London: John Wiley, 2007. ISBN: 978-3-895-78610-5 MADITHETI, Nishad Nawaz. A Comprehensive Literature Review of the Digital HR Research Filed. 2017, roč. 7, č. 4. MAKRIDAKIS, Spyros. The forthcoming Artificial Intelligence (AI) revolution: Its impact on society and firms. Online. Futures. 2017, roč. 90, s. 46-60. ISSN 00163287. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.futures.2017.03.006. [cit. 2023-11-06]. MARKOVA, Vera D. a KUZNETSOVA, Svetlana A. Digital Economy and the Evolution of Strategic Management. Online. Vestnik Tomskogo gosudarstvennogo universiteta. Ekonomika. 2019, č. 48, s. 217-232. ISSN 19988648. Dostupné z: https://doi.org/10.17223/19988648/48/15. MET, İlker; UYSAL, Ertuğrul Umut; ÖZKAYA, Kadir Serhat a ORÇ, Esra. Key Success Factors for Strategic Management in Digital Business. Online. In: HACIOGLU, Umit (ed.). Digital Business Strategies in Blockchain Ecosystems. Contributions to Management Science. Cham: Springer International Publishing, 2020, s. 283-304. ISBN 978-3-030-29738-1. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/978-3-030-29739-8_13. MISHCHENKO, Volodymyr. Strategic Management of Digital Transformation of the Economy. Economy of Ukraine. 2022, č. 3, s. 67-81. Dostupné z: https://orcid.org/http://orcid.org/0000-0002-8565-2686 POLAT, Gülçin. Advancing the multidimensional approach to family business professionalization. Online. Journal of Family Business Management. 2020, roč. 11, č. 4, s. 555-571. ISSN 2043-6238. Dostupné z: https://doi.org/10.1108/JFBM-03-2020-0020. [cit. 2023-12-06]. RIGBY, Darrell; BILODEAU, Barbara and Kristin RONAN. Management Tools & Trends 2023. 2023. Online. Dostupné z: https://www.bain.com/insights/management-tools-and-trends-2023/ ROTHAERMEL, Frank T. Strategic management. 4. vyd. New York: McGraw-Hill Education. 2019. ISBN 978-1259927621. SAURA, José Ramón; PALACIOS-MARQUÉS, Daniel a BARBOSA, Belém. A review of digital family businesses: setting marketing strategies, business models and technology applications. Online. International Journal of Entrepreneurial Behavior & Research. 2022, roč. 29, č. 1, s. 144-165. ISSN 1355-2554. Dostupné z: https://doi.org/10.1108/IJEBR-03-2022-0228. SCHMID, Yvonne a PSCHERER, Frederik. Digital Transformation Affecting Human Resource Activities: A Mixed-Methods Approach. Online. In: AHRAM, Tareq a TAIAR, Redha (ed.). Human Interaction, Emerging Technologies and Future Systems V. Lecture Notes in Networks and Systems. Cham: Springer International Publishing, 2022, s. 543-549. ISBN 978-3-030-85539-0. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/978-3-030-85540-6_68. [cit. 2023-12-06]. SMIRNYKH, L. I. Digital literacy of the elderly population and digitalization of enterprises: Experience of European countries. Online. Voprosy Ekonomiki. 2020, č. 12, s. 104-124. ISSN 0042-8736. Dostupné z: https://doi.org/10.32609/0042-8736-2020-12-104-124. [cit. 2023-11-03]. SOLUK, Jonas; MIROSHNYCHENKO, Ivan; KAMMERLANDER, Nadine a DE MASSIS, Alfredo. Family Influence and Digital Business Model Innovation: The Enabling Role of Dynamic Capabilities. Online. Entrepreneurship Theory and Practice. 2021, roč. 45, č. 4, s. 867-905. ISSN 1042-2587. Dostupné z: https://doi.org/10.1177/1042258721998946. [cit. 2023-12-06]. SOLUK, Jonas. Organisations’ Resources and External Shocks: Exploring Digital Innovation in Family Firms. Online. Industry and Innovation. 2022, roč. 29, č. 6, s. 792-824. ISSN 1366-2716. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/13662716.2022.2065971. [cit. 2023-12-06]. SOUKUP, Petr. Pokročilá analýza dat v SPSS a AMOS. Brno: Masarykova univerzita, 2022. ISBN 978-80-210-9935-7. Svaz průmyslu a dopravy České republiky. Průzkum SP ČR: Firmy řeší digitální transformaci komplexně. 2023. Online. Dostupné z: https://www.spcr.cz/pro-media/tiskove-zpravy/15741-pruzkum-sp-cr-firmy-resi-digitalni-transformace-komplexneji VAN CAUWENBERGH, Andre a COOL, Karel. Strategic management in a new framework. Online. Strategic Management Journal. 1982, roč. 3, č. 3, s. 245-264. ISSN 0143-2095. Dostupné z: https://doi.org/10.1002/smj.4250030306. [cit. 2023-11-10]. VARADARAJ, Dr. A. a AL WADI, Dr. Belal Mahmoud. A Study on Contribution of Digital Human Resource Management towards Organizational Performance. Online. THE INTERNATIONAL JOURNAL OF MANAGEMENT SCIENCE AND BUSINESS ADMINISTRATION. 2021, roč. 7, č. 5, s. 43-51. ISSN 18495664. Dostupné z: https://doi.org/10.18775/ijmsba.1849-5664-5419.2014.75.1004. [cit. 2023-10-08]. VRABEC, Norbert. Soft Skills in the Digital Age. In Buckova, Z., Rusnakova, & L. Solik, M. (eds.) Megatrends and Media. 14th Annual International Scientific Conference on Megatrends and Media - Digital Universe, 2019. s. 301-314. XIE, Xuemei; ZHANG, Huimiao a BLANCO, Cristina. How organizational readiness for digital innovation shapes digital business model innovation in family businesses. Online. International Journal of Entrepreneurial Behavior & Research. 2022, roč. 29, č. 1, s. 49-79. ISSN 1355-2554. Dostupné z: https://doi.org/10.1108/IJEBR-03-2022-0243. ZAPATA-CANTU, Laura; SANGUINO, Ramón; BARROSO, Ascensión a NICOLA-GAVRILĂ, Laura. Family Business Adapting a New Digital-Based Economy: Opportunities and Challenges for Future Research. Online. Journal of the Knowledge Economy. 2023, roč. 14, č. 1, s. 408-425. ISSN 1868-7865. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s13132-021-00871-1. ZHANG, Jie a CHEN, Zhisheng. Exploring Human Resource Management Digital Transformation in the Digital Age. Online. Journal of the Knowledge Economy. ISSN 1868-7865. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s13132-023-01214-y. [cit. 2023-12-06].

2024

2024

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

SGS

Specifický výzkum VŠB-TUO

Krestová Terezie Ing., Ph.D.