Název projektu
Analýza strukturální nerovnováhy na trhu práce v České republice
Kód
SP2023/079
Předmět výzkumu
Předmět výzkumu v rámci projektu
Česká republika patří k zemím EU s velmi nízkou mírou nezaměstnaností, což však neznamená, že na českém trhu práce existuje rovnováha mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. Dlouhodobě se zde vyskytují nerovnovážné stavy, které lze např. vyjádřit množstvím neobsazených pracovních míst na jedné straně (291 970 k 30. 11. 2022), a počtem evidovaných uchazečů o zaměstnání (255 792 k 30. 11. 2022) na straně druhé. Tuto situaci lze nazvat strukturální nerovnováhou na trhu práce, která je dána zpravidla nesouladem kvalifikace uchazečů o zaměstnání a požadavky pracovních míst, a také rozdílným regionálním rozložením disponibilní pracovní síly a volných pracovních míst. Poznání příčin a analýza důsledků této strukturální nerovnováhy je předmětem navrhovaného výzkumu.
Zaměření výzkumu vychází a je plně v souladu se strategickým rámcem politiky zaměstnanosti, který předpokládá, že „v roce 2030 bude český trh práce, opíraje se o kooperující a efektivní služby zaměstnanosti, schopen reakce na globální trendy, a bude zabezpečovat, jak vhodný způsob obživy pro obyvatele České republiky, tak dostatek vhodné pracovní síly.“
Naplnění tohoto cíle se bude opírat o 4 základní pilíře:
Predikce a prevence – vybudování a rozvoj systému vytváření predikcí vývoje trhu práce, posílení preventivních opatření na trhu práce.
Individualizace - opatření politiky zaměstnanosti budou více individualizovány, a to jak ve vztahu k jednotlivcům (fyzickým osobám), tak zaměstnavatelům i regionům.
Adaptace – politika zaměstnanosti bude podporovat adaptaci všech aktérů trhu práce na měnící se podmínky, zejména na dopady 4. průmyslové revoluce, zaměstnavatelé, zaměstnanci i veřejná správa (včetně právního prostředí) bude adaptována na tyto změny.
Efektivizace – politika zaměstnanosti bude realizována efektivními službami zaměstnanosti využívajícími nových technologických postupů, široké spolupráce a sítí, v jejichž centru bude stát Úřad práce České republiky.
Úvod do problematiky a rešerše literatury
Výzkum je rozdělen do následujících 7 základních oblastí, které postihují jednotlivé projevy strukturální nerovnováhy na trhu práce v České republice.
1 Determinanty odchodu z dlouhodobé nezaměstnanosti v regionu
Dlouhodobá nezaměstnanost je ekonomický, sociální i politický problém v mnoha zemích. Studie autorů Wojdyło-Preisner a Zawadzki (2015), která zkoumá determinanty dlouhodobé nezaměstnanosti, považuje za podstatné determinanty pohlaví, rodičovství, věk, rodinný stav a región, ve které osoba žije. Marksoo a Tammaru (2011) zkoumají determinanty dlouhodobé nezaměstnanosti v Estonsku a zaměřují se na projevy ekonomického cyklu v sledovaném období. Výsledky jako významné determinanty identifikovaly region, věk a pohlaví sledovaných. Důležitou roli v tomto případě sehrávala také příslušnost k etnické menšině. V rámci studie Dănăcică (2014), byly analyzovány odchody z dlouhodobě nezaměstnanosti mužů v Maďarsku a Rumunsku. V obou případech se jevily významnými věk, vzdělání nebo nedostatek pracovních zkušeností. Fuchs (2017) se zaměřil na dlouhodobou nezaměstnanost na území západního Německa. V tomto případě nejvýznamnějšími jevily determinanty věku a pohlaví. Bejaković (2018) řešil problematiku míry dlouhodobé nezaměstnanosti v Chorvatsku, a zaměřil se především na determinanty pohlaví a věku. V případě studií EC (2019) byly nejvíce diskutovanými determinanty dlouhodobé nezaměstnanosti věk, region, pohlaví a úroveň zaměstnání.
2 Zaměstnatelnost (uplatnitelnost) vybraných skupin obyvatelstva na trhu práce
Tato část výzkumu má dvě části. První z nich je zaměřena na hodnocení úrovně odborných, obecných a měkkých kompetencí absolventů Ekonomické fakulty VŠB-TUO z pohledu zaměstnavatelů a absolventů. V období po roce 2008 se země začaly mnohem více zabývat problematikou uplatnitelnosti absolventů vysokých škol na trhu práce. V tomto období došlo k zařazení uplatnitelnosti absolventů do hodnocení kvality vysokých škol. Další část je věnována managementu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve firmách v ČR ve vybraných zemích EU. Osoby se zdravotním postižením jsou významnou znevýhodněnou skupinou z pohledu jejich uplatnitelnosti se na trhu práce.
Studie OECD (2019) se zabývá významnými bariérami vstupu absolventů na trh práce v Mexiku. Problém je zde spatřován především v nesouladu mezi dovednostmi absolventů a potřebami trhu práce. Garcia-Aracil a Van der Velden (2008) se zabývali problematikou kompetencí absolventů v Evropské unii. Kompetence vnímají jako důležitý prvek pro udržitelný ekonomický růst. Soukalová, Gottlichová (2015) zkoumaly, co by usnadňuje vstup absolventů vysokých škol na trh práce. Balcar, Šimek, Filipová (2018) popisují požadavky zaměstnavatelů na úroveň měkkých kompetencí absolventů českých vysokých škol. Následně srovnávají tyto požadavky s jejich vnímaným naplněním. Rovněž uvádějí vnímání téhož absolventy vybraných vysokých škol.
Kotíková (2013) popisuje různé formy využívaných nástrojů a opatření k usnadnění vstupu osob se zdravotním postižením na trhu práce v zahraničí. Kotíková a kol. (2014) uvádí, že zahraniční zkušenosti ukazují, že zásadní vliv na vytváření celkového systému podpory zaměstnávaní osob se zdravotním postižením mají, vedle celkového chápání a nastavení systému přiznávání a podpory invalidity ve společnosti, úroveň poradenské a informační podpory osob se zdravotním postižením a zaměstnavatelů a regionální spolupráce hlavních aktérů působících v dané oblasti.
3 Vliv investičních pobídek na nezaměstnanost v okresech České republiky
Investiční pobídky jsou v České republice poskytovány již téměř čtvrt století. První tuzemské investiční pobídky byly přislíbeny v roce 1998, přičemž v roce 2000 vstoupil v platnost Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách). Mezi lety 1998 a 2021 bylo celkem přislíbeno 1319 investiční pobídek (CzechInvest, 2022). Hodnota investičních akcí s příslibem získat investiční pobídku dosáhla téměř 983 mld. Kč a ze strany žadatelů bylo současně přislíbeno vytvoření více než 203 tisíc nových pracovních míst (CzechInvest, 2022). Žádosti o investiční pobídky předkládají žadatelé Agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest, která je příspěvkovou organizací Ministerstva průmyslu a obchodu. Za dobu své existence prošel systém investičních pobídek v České republice řadou změn. Tou poslední významnou změnou byla novelizace v roce 2019, která poskytnutí investičních pobídky podmínila schválením vládou ČR. Dle místa realizace investiční akce je nově často nutné splnit tzv. podmínku vyšší přidané hodnoty.
Vzhledem k deklarovanému počtu přislíbených nově vytvořených pracovních míst jsou investiční pobídky nástrojem vládní hospodářské politiky, který ovlivňuje regionální trh práce v České republice. Předmětem výzkumu bude analýza vlivu investičních pobídek na snižování počtu uchazečů evidovaných na Úřadu práce ČR.
Co se týče hodnocení dopadů investičních pobídek, pak Nejvyšší kontrolní úřad na základě zjištění kontrolní akce z roku 2020 uvádí, že dosud zpracované hodnotící zprávy neobsahují vyhodnocení, jak investiční pobídky konkrétně přispěly k naplnění cílů jako například snížení rozdílů v míře nezaměstnanosti mezi regiony díky vytváření nových pracovních míst či podpora vytváření nových pracovních míst vyžadujících vyšší kvalifikaci (NKÚ, 2021).
Existuje několik výzkumných studií zaměřených na dopady investičních pobídek na českou ekonomiku a její vybrané aspekty jako např. Schwarz a kol. (2007), Adámek a Rybková (2015) či Blaschke (2022) atd. Závěry studií se liší. Zatímco Adámek a Rybková (2015, s.13) uvádí, že: „Investiční pobídky se zdají být vhodným nástrojem hospodářské politiky a jsou jedním z klíčových faktorů, které snižují nezaměstnanost a zlepšují regionální produktivitu.“, pak Blaschke (2022, s. 19) uvádí, že: „Výsledky této studie potvrzují, že investiční pobídky přispívají k přílivu investic do hostitelské ekonomiky, ale jejich dopad na pozitivní ekonomický vývoj je statisticky zanedbatelný.“.
Analýza vlivu investičních pobídek na regionální trh práce v České republice pomocí metod prostorové ekonometrie může být přínosem v rámci hodnocení účinnosti tohoto nástroje v průběhu proměn českého trhu práce, který prošel vývojem od vysoké nezaměstnanosti v 90. letech minulého století po současné období nejnižší míry nezaměstnanosti v rámci zemí Evropské unie.
4 Vliv exkluze na zhoršenou schopnost populace splácet své dluhy: Problematika exekucí v českých územních jednotkách
Tato část výzkumu navazuje na problematiku zkoumanou v předešlém projektu „Současné výzvy pro rozvoj měst a trh práce v České republice“. Zátěž populace exekucí s sebou nese potenciální pád do šedé ekonomiky a s tím spojený pád do dlouhodobé nezaměstnanosti (vznikají strukturální nerovnováhy na trhu práce), a také nižší společenskou participaci.
Townley-Jones, Griffiths a Bryant (2008) uvádí, že se chroničtí dlužníci vyskytují i v prostředí jinak příznivých ekonomických podmínek. Tímto jsou myšleny nízké úrokové míry, nízká nezaměstnanost, ekonomický růst a další. I přes tyto podmínky jsou chroničtí dlužníci neustále v nebezpečí svých nadměrných závazků. Mackett a Thoreau (2015) analyzují sociální vyloučením z pohledu bariér, které jsou vytvářeny nebo dostupností dopravy. Ukazují, že transport hraje klíčovou roli v sociálním vyloučení, kdy hlavním faktorem jsou omezené možnosti. Zlepšení situace si může vyžádat výdaje na straně veřejného i soukromého sektoru, na druhé straně však může vést (společně s dalšími opatřeními) k začlenění vyloučených do společnosti. Delsbocs a Currie (2011) zkoumali dopady znevýhodnění v oblasti dopravy a sociálního vyloučení na kvalitu života. Jejich analýza ukazuje, že lidé, kteří jsou sociálně vyloučení a mají problémy s dopravní dostupností jsou často nezaměstnaní, samoživitelé, hendikepovaní či lidé bez auta.
Ačkoli je dojížďka do zaměstnání svou podstatou jevem prostorovým, tj. přesun z místa bydliště do místa pracoviště, jejím určujícím rozměrem je rozměr ekonomický, což se odráží také v empirických studiích, které se dojížďkou zabývají. Například Vontroba et al. (2020) studovali mzdovou výnosnost dojížďky v ČR, přičemž vycházeli ze tří zdrojů dat, a to jak na úrovni celé ČR, tak na úrovni města Ostravy. Prokázali, že pracovníci dojíždějící do zaměstnání mimo obec svého bydliště mají vyšší mzdy než pracovníci, kteří žijí a pracují ve stejné obci. Vyšší mzdy dojíždějících pracovníků ve své práci prokázali také Axisa et al. (2012), kteří zjistili, že s příjmy domácnosti roste i vzdálenost dojížďky, kterou jsou pracovníci ochotni akceptovat. Morris a Zhou (2018) uvádí, že vyšší příjmy spojené s dojížďkou jednoho z manželů mohou umožnit druhému z manželů zůstat doma. Velmi důležitým faktorem dojížďky do zaměstnání je také volba dopravního prostředku, tj. je-li realizována automobilem nebo veřejnou dopravou. Při volbě mezi těmito dvěma způsoby dopravy je důležitá zejména dostupnost a hustota veřejné dopravy, která je ovlivněna počtem obyvatel v dané oblasti (Morris a Zhou, 2018). Vermesch et al. (2021) v této souvislosti hovoří o tzv. nuceném vlastnictví automobilu. Horák et al. (2014) se zabývali rozdílnou dostupností veřejné dopravy napříč regiony ČR. Pozornost věnovali také rozdílným úrovním dostupnosti v závislosti na denní době.
5 Vliv nesouladu vzdělání a pracovních požadavků na mzdu v ČR
V posledních desetiletích, s rozvojem dostupnosti vzdělávání pro širší masy lidí, se častěji začalo spekulovat o dopadech vzdělanostního nesouladu, který nastává v případě, že požadavky na výkon pracovníkovy pracovní pozice neodpovídají jeho vzdělání. V České republice se s tímto problémem, který má dále za následek například neefektivní alokaci prostředků, jak z osobního, tak společenského hlediska, můžeme setkat dle Mysíkové (2016) od 90. let minulého století. Změny ve společnosti umožnily více lidem dosáhnout na vyšší stupně vzdělání, což zapříčinilo nárůst vzdělanostního nesouladu ve všech svých podobách.
Vertikálním nesouladem se zabývala například Mysíková (2016), která použila rozličné přístupy ke stanovení efektu vertikálního nesouladu. Obecné výsledky byly v souladu s předchozími studiemi, kdy v České republice převzdělaný pracovník pobírá nižší mzdu než v případě vzdělanostního souladu, a naopak podvzdělaný pracovník mzdu vyšší, než v případě souladu. Z českých autorů se horizontální nesouladem zabývali například Sedláček a Zelenka (2021). Tito autoři došli k překvapivém závěru a to, že výskyt horizontálního nesouladu s sebou nenese žádné mzdové penalizace, a naopak u některých studijních oborů jejich absolventi dosahují mzdového bonusu, pokud v daném odvětví následně nepracují. Autoři toto vysvětlují tím, že se jedná o obory, které v základu mají poměrně nízký průměrný příjem, tudíž se některým jedincům vyplatí nechat se zaměstnat mimo svůj vystudovaný obor, kde jejich mzda bude vyšší. Největší pozitivní efekt horizontálního nesouladu na mzdu byl pozorován právě u zemědělství a veterinářství, konkrétně pracovníci, kteří deklarovali, že nepracují v tomto odvětví, které vystudovali pobírají v průměru o 11,3 % vyšší plat ceteris paribus.
6 Syndrom vyhoření v prostředí veřejných vysokých škol v České republice
Téma týkající se syndromu vyhoření je považováno za důležité zejména z toho důvodu, že se dotýká socioekonomických aspektů práce a psychologických jevů, které se mohou nepříznivě projevit na výkonu práce, a tím významně přispět k hodnotám řady indikátorům na trhu práce. Zejména v dnešní době, kdy tlak na výkon ve společnosti sílí, a firmy/organizace se musejí přizpůsobovat rozšiřujícím se hrozbám nejen v prostředí mezinárodní konkurence, ale také na domácí půdě. Do toho se řadí také nepříznivý ekonomický vývoj, který je způsoben řadou externích šoků. (Honzák, 2015; Kebza, Šolcová, 2021)
Dle Křivohlavý (1994), termín syndrom vyhoření neboli také burnout syndrome, je stav psychického vyčerpání v důsledku dlouhodobého a intenzivního stresu, cynismu, odloučení a snížení výkonnosti práce, který se vyskytuje u osob pracujících s lidmi. Nicméně, v současnosti nemá jednotnou definici, proto lze najít různé formulace od celé řady autorů, kteří s termínem pracují. Burnout je konečným stadiem procesu, při němž lidé, kteří se hluboce emocionálně něčím zabývají, ztrácejí své původní nadšení a svou motivaci, nebo jej lze také definovat jako výsledek procesu, v němž jsou lidé velice intenzivně zaujati určitým úkolem (myšlenkou či nápadem) a mohou ztrácet své nadšení. Dále může nastat v situacích, kdy se k zmíněným faktorům přidá dlouhodobý stres. Syndrom vyhoření, či potenciální syndrom vyhoření se zcela jistě projeví na práci pracovníka, ať již je syndrom vyhoření zapříčiněn např. nadměrnou snahou uspokojit nerealistická očekávání, která jsou mu stanovena někým jiným. K syndromu vyhoření dochází povětšinou tam, kde lidé pracují s jinými lidmi. (Leiter, Bakker, Maslach, 2014)
7 Akademický trh práce
Ekonomický růst a rozvoj bytostně souvisí s akumulací lidského kapitálu, na níž má klíčový vliv vzdělávací systém. Kvalita lidského kapitálu v zemi přitom v nemalé míře odráží způsob a účinnost fungování národního systému terciárního vzdělávání, jehož jádrem jsou vysokoškolští učitelé. Lapidárně řečeno, aby byl národ vzdělaný, musí mít kvalitní akademiky. Akademický trh práce (ATP) je přitom prokazatelně duální, segmentovaný dle prestiže, pracovních podmínek a privilegií participantů (viz např. Roemer & Schnitz, 1982; Bauder, 2006; Vohlídalová, 2021). Eventuální regionální a institucionální nerovnováhy v primárním segmentu tuzemského ATP mohou prohlubovat hospodářské a sociální disparity, a vést k dalšímu zaostávání některých částí země (Döring & Schnellenbach, 2006). Proto by zodpovědné školské a vědní politiky měly brát existenci takovýchto nerovnováh na ATP na zřetel. Standardy kvality práce jednotlivce v primárním segmentu ATP zahrnují především výzkumné výsledky, tedy publikace, citace, granty, resp. akademickou mobilitu (Faria et al., 2013). Věda je ovšem sešikmená (Seglen, 1992). To se týče rozložení akademických publikací, citací, spoluprací, financování a kariérního růstu mezi jednotlivci, katedrami, vysokými školami, regiony a zeměmi (Albarrán et al., 2011; Baum, 2012; Bornmann & Leydesdorff, 2017; Bol et al., 2018).
Zdroje:
ADÁMEK, Emil and Lucie RYBKOVÁ. Influence of Investment Incentives on Development of Regional Unemployment in the Czech Republic. European Journal of Business Science and Technology. 2015, 1(1), p. 5-14. ISSN 2694-7161.
AGENTURA PRO PODPORU PODNIKÁNÍ A INVESTIC CZECHINVEST. Investiční pobídky. czechinvest.org [online]. 2022 [11. 12. 2022]. Dostupné z: https://www.czechinvest.org/cz/Sluzby-pro-investory/Investicni-pobidky?force.
ALBARÁN, P., CRESPO, J. A., ORTUNO, I. and J. RUIZ-CASTILLO. The skewness of science in 219 sub-fields and a number of aggregates. Scientometrics. 2011, 88(2), p. 385–397. DOI:10.1007/s11192-011-0407-9
AXISA, J. J., SCOTT, D. M. and K. B. NEWBOLD. Factors influencing commute distance: a case study of Toronto’s commuter shed. Journal of Transport Geography. 2012, 24, p. 123-129. ISSN 0966-6923.
BALCAR, J., ŠIMEK, M., and L. FILIPOVÁ. Soft Skills of Czech Graduates. Review of Economic Perspectives. 2018, 18(1), p. 45-61. ISSN 1804-1663. DOI:10.2478/revecp-2018-0003
BAUDER, Harald. The segmentation of academic labour: A Canadian example. ACME: An International E-Journal for Critical Geographies. 2006, 4(2), p. 228-239. Dostupné z: https://acme-journal.org/index.php/acme/article/view/735
BAUM, J. A. C. The skewed few: Does ‘skew’ signal quality among journals, articles, and academics? Journal of Management Inquiry. 2012, 21(3), p. 349–354. Dostupné z: https://doi.org/10.1177/1056492612442621
BEJAKOVIĆ, Predrag and Željko MRNJAVAC. The danger of long-term unemployment and measures for its reduction: the case of Croatia. Economic Research-Ekonomska Istraživanja [online]. 2019, 31(1), p.1837-1850 [cit. 2022-12-12]. ISSN 1331-677X. DOI:10.1080/1331677X.2018.1521295
BLASCHKE, Petr. Investment Incentives in the Environment of the Czech Republic. E&M Economics and Management. 2022, 25(1), p. 4–23. ISSN 2336-5064.
BOL, T., de VAAN, M., and A. van de RIJT. The Matthew effect in science funding. PNAS. 2018, 115(19), p. 4887-4890. Dostupné z: https://doi.org/10.1073/pnas.1719557115
BORNMANN, Lutz., and Loet LEYDESDORFF. Skewness of citation impact data and covariates of citation distributions: A large-scale empirical analysis based on Web of Science data. Journal of Infometrics. 2017, 11(1), 164-175. DOI: 10.1016/j.joi.2016.12.001
DĂNĂCICĂ, Daniela-Emanuela and Raluca MAZILESCU. Long-term Unemployment Spells and Exit States of Men in Romania and Hungary. Procedia Economics and Finance [online]. 2014, 8, p. 236-245 [cit. 2022-12-12]. ISSN 22125671. DOI: 10.1016/S2212-5671(14)00086-0
DELBOSC, Alexa and Graham CURRIE. Exploring the relative influences of transport disadvantage and social exclusion on well-being. Transport Policy. 2011, 18(4), p. 555- 562. ISSN 0967070X. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0967070X11000242
DORING, Thomas and Jan Schnellenbach. What do we know about geographical knowledge spillovers and regional growth? A survey of the literature. Regional Studies. 2006, 40(3), p. 375-395. DOI: 10.1080/00343400600632739
EUROPEAN COMMISSION. Commission staff working document case study - Croatia accompanying the document report from the commission to the council on the evaluation of the council recommendation on the integration of the long-term unemployed into the labour market. [online]. Brussel, EC: 2019 [cit. 2022-12-12].
FARIA, J. R., LOUREIRO, R. A, MIXON, F.G. and A. SACHSIDA. Faculty promotion in academe: theory and evidence from U.S. economics departments. Journal of Economics and Econometrics. 2013, 56(1), p. 1–27. Dostupné z: https://ideas.repec.org/a/eei/journl/v56y2013i1p1-27.html
FUCHS, Johann and Enzo WEBER. Long-term unemployment and labour force participation: a decomposition of unemployment to test for the discouragement and added worker hypotheses. Applied Economics [online]. 2017, 49(60), p.5971-5982 [cit. 2022-12-12]. ISSN 0003-6846. DOI:10.1080/00036846.2017.1368991
GARCÍA-ARACIL, Adela and Rolf VAN DER VELDEN. Competencies for young European higher education graduates: labor market mismatches and their payoffs. The International Journal of Higher Education Research. 2008, 55(2) p. 219–239.
HONZÁK, Radkin. Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2015. 217 s. ISBN 978-80-7429-552-2.
HORÁK, J., IVAN, I., FOJTÍK, D. and J. BURIAN. Large scale monitoring of public transport accessibility in the Czech Republic. In: Proceedings of the 2014 15th International Carpathian Control Conference, ICCC 2014. Danvers: IEEE Computer Society, 2014, p. 157-163. ISBN 978-1-4799-3528-4.
JURAJDA, S., KOZUBEK, S., MUNICH, D., and S. SKODA. Czech research centres' publication performance in the period 2009-2013, by field of research. Prague: Institute for Democracy and Economic Analysis (IDEA), 2016. Study No. 8.
JURAJDA, S., KOZUBEK, S., MUNICH, D., and S. SKODA. Scientific publication performance in post-communist countries: still lagging far behind. Scientometrics. 2017, 112(1), p. 315–328. Dostupné z: https://econpapers.repec.org/scripts/redir.pf?u=http%3A%2F%2Flink.springer.com%2F10.1007%2Fs11192-017-2389-8;h=repec:spr:scient:v:112:y:2017:i:1:d:10.1007_s11192-017-2389-8
KEBZA, Vladimír a Iva ŠOLCOVÁ. Syndrom vyhoření (Informace pro lékaře, psychology a další zájemce o teoretické zdroje, diagnostické a intervenční možnosti tohoto syndromu). 2. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2003. 23 s. ISBN 80-7071-231-7.
KOTÍKOVÁ, Jaromíra. Přehled opatření na úseku politiky zaměstnanosti osob se zdravotním postižením ve vybraných zemích EU. Praha: VÚPSV, 2013. 109 s. ISBN 978-80-7416-141-4.
KOTÍKOVÁ, J., SCHEBELLE, D. a H. VYCHOVÁ. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v České republice - výsledky analýzy právní úpravy a praxe na trhu práce. FÓRUM sociální politiky. 2014, 8(5), s.2-8. ISSN 1802-5854.
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak zvládat stres. Praha: Grada, 1994. 192 s. ISBN 80-7169-121-6.
LEITER, M., BAKKER A. and Ch. MASLACH ed. Burnout at work: a psychological perspective. London: Psychology Press, Taylor & Francis Group, 2014. 168 p. ISBN 978-1-84872-228-6.
MACHACEK, M., KOLCUNOVA, E. and J. ZAVACKA. Publishing performance of Czech academic economists: (Just) a matter of time? In M. R. López, & J. Graves (Eds.), Investigaciones de Economía de la Educación. 2015, 10, p. 271-284. Dostupné z: https://econpapers.repec.org/scripts/redir.pf?u=http%3A%2F%2Frepec.economicsofeducation.com%2F2015madrid%2F10-13.pdf;h=repec:aec:ieed10:10-13
MACKETT, Roger L. and Roselle THOREAU. Transport, social exclusion and health. Journal of Transport & Health. 2015, 2(4), p. 610-617. ISSN 22141405. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2214140515006775?casa_token=Y3xJJFX X58YAAAAA:SRK7aMrMLeq0aRH31Am_1x_OxtzoXKKmtndCkUpF2XaqECFvwPczH1Epm1tsw7usuFhx_V7
MARKSOO, Ülle and Tiit TAMMARU. Long-Term Unemployment In Economic Boom And Bust: The Case Of Estonia. Trames. Journal of the Humanities and Social Sciences [online]. 2011, 15(3) [cit. 2022-12-12]. ISSN 1406-0922. DOI:10.3176/tr.2011.3.01
MORRIS, Eric, A. and Ying ZHOU. Are long commutes short on benefits? Commute duration and various manifestations of well-being. Travel Behaviour and Society. 2018, 11, p. 101-110. ISSN 2214-367X.
MUNICH, Daniel, and Samuel SKODA. A global comparison of Czech and Slovak academic journals based on their Impact Factor (IF) and Article Influence Score (AIS). Prague: Institute for Democracy and Economic Analysis (IDEA), 2016. Study No. 19.
MYSÍKOVÁ, Martina. Educational mismatch in the Czech Labour Market. Review of Economic Perspectives. 2016. 16(2), pp. 103–120. DOI: 10.1515/revecp-2016-0008.
NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD. Kontrolní závěr z kontrolní akce 20/13 - Investiční pobídky. nku.cz [online]. 2021 [cit. 11. 12. 2022]. Dostupné z: https://www.nku.cz/assets/kon-zavery/K20013.pdf.
OECD. Higher Education in Mexico: Labour Market Relevance and Outcomes. Paris: OECD Publishing, 2019. 224 p. Dostupné z: https://doi.org/10.1787/9789264309432-en
ROEMER, Robert E. and James. E. Schnitz. Academic employment as day labor: the dual labor market in higher education. Journal of Higher Education. 1982, 53(5), p. 514–531. International E-Journal for Critical Geographies, 4(2), p. 228-239. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/00221546.1982.11780487
SEDLÁČEK, Jan a Martin ZELENKA. The effects of education-job (mis)match on the earnings of graduates in the Czech Republic. Review of Economic Perspectives. 2021. 21(2), p. 105–150. Dostupné z: https://doi.org/10.2478/revecp-2021-0006
SEGLEN, P. O. The skewness of science. Journal of the American Society for Information Science. 1992, 43(9), 628-638. Dostupné z: https://doi.org/10.1002/(SICI)1097-4571(199210)43:9%3C628::AID-ASI5%3E3.0.CO;2-0
SELYE, Hans. Stress without Distress. In: Serban, G. (eds) Psychopathology of Human Adaptation. Springer, Boston, MA, 1976. p. 137-146. Dostupné: https://doi.org/10.1007/978-1-4684-2238-2_9
SCHWARZ, Jiří a kolektiv. Analýza investičních pobídek v České republice [online]. 2007 [11. 12. 2022]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument34235.html.
SOUKALOVÁ, Radomila a Marcela GOTTLICHOVÁ. The Impact of Effective Process of Higher Education on the Quality of Human Resources in the Czech Republic. Procedia - Social and Behavioral Sciences. 2015, 174, p. 3715-3723. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.sbspro.2015.01.1104
TOWNLEY-JONES, M., GRIFFITHS M. and M. BRYANT. Chronic consumer debtors: the need for specific intervention. International Journal of Consumer Studies. 2008, 32(3), p. 204-210. ISSN 1470-6423. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/229936710_Chronic_consumer_debtors_The_need_ for_specific_intervention
VERMESCH, P., BOISJOLY, G. a U. LACHAPELLE. Commuting mode share and workplace-based public transport services: An equity perspective. Case Studies on Transport Policy. 2021, 9(2), p. 590-599. ISSN 2213-6258.
VOHLÍDALOVÁ, Marta. The segmentation of the academic labour market and gender, field, and institutional inequalities. Social Inclusion. 2021, 9(3), p. 163-174. Dostupné z: https://doi.org/10.17645/si.v9i3.4190
VONTROBA, J., BALCAR, J. and M. ŠIMEK. Commuting pays off: Evidence on wage returns to inter-urban and intra-urban commuting. Moravian Geographical Reports. 2020, 28(2), p. 112-123. ISSN 2199-6202.
WOJDYŁO-PREISNER, Monika and Kamil ZAWADZKI. Specificity of Long-Term Unemployment Risk Among Creative Economy Workers. Comparative Economic Research. Central and Eastern Europe [online]. 2015, 18(3), p. 37-58 [cit. 2022-12-12]. ISSN 2082-6737. DOI:10.1515/cer-2015-0020
Data a metody - viz samostatný soubor v příloze s názvem "Data a metody".
Harmonogram řešení projektu
01-02/2022: Úvodní schůzka (informace o řízení projektu, nastavení organizace práce, stanovení kontrolních bodů), provedení rešerše literatury a zpracování metodiky.
03-05/2022: Sběr, příprava a základní zpracování dat.
06-08/2022: Modelování, odhad modelů, zpracování a interpretace výsledků.
09-11/2022: Zpracování článků a jejich odeslání do časopisů, zpracování konferenčních příspěvků a jejich prezentace na konferencích.
12/2022: Zpracování závěrečné zprávy.
Podrobnější rozbor harmonogramu je k dispozici v samostatném souboru s názvem „Harmonogram, výsledky a výstupy“.
Rok zahájení
2023
Rok ukončení
2023
Poskytovatel
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Kategorie
SGS
Typ
Specifický výzkum VŠB-TUO
Řešitel