Schválené projekty SGS

Determinanty spotřebitelského chování a jejich vliv na typologii

SP2023/052

Zaměření projektu Předložený projekt navazuje na projekt SGS, který byl řešen v roce 2022 pod názvem Analýza spotřebitelských postojů na B2C trhu. Předkládaný projekt bude pokračovat ve zkoumání determinantů ovlivňujících spotřebitelské postoje na vybraných B2C trzích. Nově však bude projekt zaměřen i na identifikaci nákupních zvyklostí, sledování vlivu pandemie covid-19 na nákupní chování a zkoumání vlivu moderátorů (věk, pohlaví, vzdělání, sociální status) na spotřebitelské postoje a nákupní chování. Předmětem výzkumu bude i sestavení typologie spotřebitelů, která bude odrážet nákupní chování a spotřebitelské postoje. Doc. Velčovská a Ing. Waliszewská se v projektu budou zaměřovat na typologii spotřebitele na trhu potravin a vlivem pandemie Covid-19 na nákupní zvyklosti. Dr. Švajdová se bude věnovat typologii spotřebitele na trhu s tzv. rychlou módou na základě chování a postojů při nákupu rychlé módy z recyklovaných materiálů. Doc. Spáčil, prof. Mitrega, dr. Prešnajderová, Ing. Skácel a Ing. Stromská se budou zabývat determinanty spotřebitelského chování, zejména angažovaným chováním zákazníka. Rešerše Chování spotřebitele je velmi široké téma, které nabízí řadu možností pro zkoumání. První část projektu se zabývá typologií spotřebitele, která bude odrážet nákupní chování a spotřebitelské postoje na vybraných B2C trzích. Součástí bude také sledování vlivu pandemie covid-19 na chování spotřebitele a typologii. Pandemie Covid-19 je významným faktorem, který chování a nákupní zvyklosti spotřebitelů v posledních letech ovlivnil. Mimo jiné vlivem pandemie došlo k výraznému nárůstu online nákupů, a to i v sektorech, kde to dříve nebylo typické. Tento trend se týká také trhu potravin. Podle průzkumů téměř polovina dotázaných Čechů nakupuje potraviny online ve větší míře než před pandemií a díky pozitivní zkušenosti s online nakupováním potravin se více než 20 % zákazníků do kamenných obchodů neplánuje vracet (Höfferová, 2021). Tržby za online prodej potravin v Česku v období 2018-2021 rostly o 106 % ročně (Média Guru, 2021). Změna nákupních zvyklostí českých spotřebitelů při nákupu potravin má dopad i na prodejce potravin. Ti se musí přizpůsobit aktuálním trendům a zejména musí vědět, jak se změnily nákupní zvyklosti zákazníků a s jakými zákaznickými segmenty se setkávají. Lze totiž předpokládat, že stávající přístupy k segmentaci na trhu potravin již nejsou dostačující a nepokrývají všechny typy spotřebitelů, neboť tyto přístupy nezohledňují online prostředí a online nákupy potravin v období po pandemii. Problematikou vlivu pandemie Covid-19 na online nakupování potravin (nikoliv však typologií) se zabývalo ve svých studiích několik autorů. Saphores et al. (2022) analyzovali, jak se změnil styl nakupování potravin během pandemie v Kalifornii (USA) ve srovnání s Čínou a Jižní Koreou. Shahzad et al. (2022) aplikovali výzkum na pákistánský trh s potravinami. Candra et al. (2021) se zabývali vlivem pandemie Covid-19 na nákup potravin online v Indonésii. Typologie zákazníků na zahraničních trzích s potravinami je rovněž předmětem výzkumných studií, jejichž výsledky jsou prezentovány v odborných vědeckých článcích. Pro vytvoření typologií autoři zohledňují různá hlediska, jako například vnímané výhody a nevýhody online nakupování a nakupování v kamenných prodejnách (Harris et al., 2017), nákupní zvyklosti zákazníků (Tokinomo, 2022), či zvyklosti domácností, nikoliv jednotlivců (Maciejewski, 2021). Typologie spotřebitelů na trhu potravin podle studie FMI Grocery Shoppers Trends 2015 zohledňuje zodpovědnost spotřebitele za nákupy potravin pro domácnost (The Food Marketing Institute, 2015). Dhillon a Munjal (2022) se v segmentaci zaměřili pouze na část trhu s potravinami, konkrétně na polotovary a hotové pokrmy. Úzkou část trhu segmentovali rovněž Pirsich et al. (2020), kteří vytvořili typologii zákazníků na trhu masa a masných výrobků. Další autoři pak zpracovávali specifické typologie na trhu s potravinami, například z hlediska postojů k biopotravinám (Gumber a Rana, 2021; Pestek et al., 2018) nebo dle přístupu k udržitelnosti a životnímu prostředí (Gazdecki et al., 2021). Uvedené typologie byly vytvořeny buď ještě před pandemií, nebo změnu nákupních zvyklostí vlivem pandemie nesledují, navíc jsou tyto výzkumy zaměřené na konkrétní zahraniční trhy či jejich část a jejich výstupy tak nelze aplikovat na český trh. Typologie spotřebitelů na českém trhu rovněž existují, zpravidla jsou výstupem studií výzkumných agentur (např. Gfk, Focus Agency) a většina z nich je staršího data. Ani jedna z typologií se nezaměřuje na online nakupování potravin a nezohledňuje vliv pandemie covid-19 na nákupní zvyklosti českých spotřebitelů. Některé z typologií navíc necílí přímo na potravinářský trh, ale zaměřují se obecně na kategorii FMCG, do které potraviny spadají. V typologii českých spotřebitelů na trhu potravin dle Focus Agency z roku 2015 jsou segmenty profilovány především na základě preference kvality nebo nízké ceny potravin a také podle míry zájmu o informace o původu kupovaných potravin s důrazem na zájem o biopotraviny (Státní zemědělská a potravinářská inspekce, 2016). Ve studii GfK Shopper Typology 2018 na trhu s rychloobrátkovým zbožím jsou sledovány postoje k nakupování, klíčové faktory při výběru prodejny, očekávání od prodejny, nákupní styl, preferovaná nákupní místa, tržní potenciál a kupní síla segmentu, vztah k českým a regionálním potravinám, práce s letáky a základní sociodemografické charakteristiky (GfK, 2018). Velčovská (2018) a Sadílek (2019) navrhli typologii spotřebitelů na základě postojů ke značkám kvality. Na základě výše uvedených poznatků lze konstatovat, že novější typologie spotřebitelů na českém trhu potravin zohledňující vliv pandemie covid-19 na nákupní zvyklosti Čechů a aktuální trend online nakupování potravin chybí. Dalším trhem, na kterém bude zkoumáno chování spotřebitele a vytvořena typologie, je trh rychlé módy. Oděvní průmysl je druhým největším znečišťovatelem životního prostředí. Toto odvětví je charakteristické vysokou spotřebou vody, chemikálií a také emisí skleníkových plynů. Kromě toho textil tvoří značnou část produkovaného komunálního odpadu (de Oliveira, Miranda a de Paula Dias, 2022; Filho et al., 2019). Zvlášť problematický může v tomto kontextu být sektor tzv. fast fashion neboli rychlé módy produkující velké množství oblečení založeného na trendech. To vede k časté obměně oblečení a tvorbě velkého množství textilního odpadu (de Oliveira, Miranda a de Paula Dias, 2022). Z průzkumů plyne, že roste zájem spotřebitelů o otázky udržitelnosti, a angažovanost v této oblasti se prohloubila během pandemie. To znamená, že dochází k postupnému posilování trendu tzv. slow fashion Na tuto skutečnost musely reagovat i módní řetězce, jakožto hlavní představitelé rychlé módy, a přijaly aspekty udržitelnosti za své, aby dokázaly uspokojit poptávku po oděvech méně zatěžujících životní prostředí (Dangelico, Alvino a Fraccascia, 2022; de Oliveira, Miranda a de Paula Dias, 2022). Jedním ze způsobů, jak učinit sektor rychlé módy udržitelnější, je právě využívání recyklovaného textilu pro výrobu oděvů. Módní řetězce proto začaly tyto materiály využívat při výrobě svých produktů (Filho et al., 2019). Při nákupu oblečení mohou být zvažovány faktory jako kvalita, značka, cena, zda oděv odpovídá současným trendům i to, jestli je oblečení vyrobeno s respektem k životnímu prostředí (Colasante a D'Adamo, 2021). Otázkou však zůstává, jak moc je tento faktor podstatný při nákupním rozhodování, protože i spotřebitelova obava o stav životního prostředí se nutně nemusí projevit v jeho nákupním chování (Mason, Pauluzzo a Umar, 2022). Úskalím na tomto trhu tak může být skutečnost, zda spotřebitelé skutečně věří v pozitivní environmentální dopady řetězci nabízené módy vyrobené z recyklovaných materiálů. S tím souvisí i to, jestli jsou o této problematice z jejich strany dostatečně informováni, aby mohli učinit kvalifikované rozhodnutí o nákupu bez nutnosti zdlouhavého vyhledávání informací. Tyto poznatky zatím v realizovaných výzkumných studiích, jejichž výstupy by bylo možné aplikovat i na české prostředí, schází, rovněž neexistuje typologie spotřebitele zohledňující jeho chování a postoje při nákupu rychlé módy z recyklovaných materiálů. Druhá část projektu se zabývá determinanty spotřebitelského chování, zejména angažovaným chováním zákazníka (CCB – customer citizenship behaviour). Předtím než tento termín definoval Groth (2005), se CCB označovalo také jako „spoluvytváření hodnoty zákazníkem“, „dobrovolná aktivita zákazníka“ a „zákaznická extra role“. Přestože definice navržené Bettencourtem (1997) a Grothem (2005) byly velmi podobné a obě označovaly CCB jako angažované chování zákazníka, které pomáhalo společnostem v úspěšném poskytování služeb, lišily se ve své interpretaci způsobu, jakým je CCB operacionalizována. Konkrétně návrh Bettencourta (1997) zahrnoval věrnost zákazníků jako jednu z dimenzí CCB, zatímco návrh Grotha (2005) zahrnoval tři dimenze: doporučení, pomoc zákazníkům a zpětnou vazbu, s výjimkou zákaznické věrnosti. Dále studie Yi a Gonga (2013) rozšířila třírozměrnou definici CCB (zpětná vazba, obhajoba a pomoc) o čtvrtou dimenzi, toleranci. Pro identifikaci hranic konceptu CCB je důležité porovnat CCB s jinými podobnými koncepty, zejména zákaznickou angažovaností (CE), participací zákazníků (CP) a spoluvytvářením hodnoty (VCC). Zatímco tedy CP zahrnuje chování, které je nezbytné pro úspěšné dokončení poskytování služby, CCB se spojuje s chováním, které není nutné, ale může zvýšit hodnotu poskytované služby (Groth, 2005; Yi a Gong, 2013). Při použití širokého významu obsahu determinantů je výzkum determinantů CCB již rozsáhlý, protože tento koncept nebyl nikdy studován jako čistě teoretický konstrukt. Naopak, CCB byla vždy vnímána jako kontingentní konstrukt, a to i v zásadních pracích, které koncept CCB zaváděly. Například Groth (2005) přinesl důkazy o tom, že CCB pozitivně souvisí se spokojeností zákazníků a socializací neboli mírou, do jaké se zákazník cítí být součástí organizace poskytující služby. Literatura o CCB se zabývá systematizací předchozího výzkumu, která může mít podobu shluku dříve zkoumaných determinantů do společných kategorií. Takových typologií determinantů CCB je omezené množství a s výjimkou nedávné práce Gong a Yi (2019) nejsou k dispozici žádné přehledy literatury o předchozím výzkumu CCB. V souladu s postupem dvoustupňového induktivně-deduktivního kódování determinantů, jak jej navrhli Sandberg a Aarikka-Stenroos (2014), lze navrhnout typologii determinantů CCB, která je inspirována logikou spoluvytváření hodnoty. Je třeba si položit otázku, jakým způsobem lze klasifikovat determinanty CCB. Konkrétně se typologie, stejně jako logika spoluvytváření hodnoty, zaměřuje na interakce mezi zdroji poskytovatele a zdroji zákazníka (Grönroos a Voima, 2013; Neghina et al., 2015). Předpokládá také, že hodnota pochází z integrace zdrojů mezi těmito "klíčovými aktéry" a dalšími aktéry (Vargo a Lusch, 2016), jako je tomu v případě interakcí mezi zákazníky. Typologie navržená spoluřešiteli projektu rozlišuje determinanty týkající se zdrojů společnosti a zdrojů zákazníka (Mitrega, Klézl a Spáčil, 2022). Pro faktory, které popisují interakce mezi zákazníky navzájem, jež podmiňují individuální sklon k CCB, používáme kategorii kvality Customer-to-Customer (C2C) a jako spoluvytváření hodnoty označujeme také všechny faktory, které se vztahují ke zkušenostnímu hodnocení nabídky společnosti. Souhrnně lze říct, že šest hlavních obecných kategorií, které byly identifikovány, vytvořilo rámec pro komplexní klasifikaci 166 determinantů, které byly diskutovány v 71 empirických studiích. Další zkoumání bude navazovat na výstupy předchozích studií a bude zaměřeno na determinanty spotřebitelského chování, zejména na angažované chování zákazníka. Reference ALBARRACIN, D., B. T. JOHNSON and M. P. ZANNA. The Handbook of Attitudes. Mahwah, NJ: Erlbaum, 2005. ISBN 978-0805844931. BANDURA, Albert. Social Learning Theory. New Jersey: Prentice Hall, 1977. ISBN 978-0138167448. BETTENCOURT, L. A. Customer voluntary performance: Customers as partners in service delivery. Journal of Retailing. 1997, 73(3), pp. 383-406. ISSN 0022-4359. CANDRA, S., M. AYUDINA M. A. ARASHI. The Impact of Online Food Applications during the Covid-19 Pandemic. International Journal of Technology. 2021, 12 (3), pp. 472-484. ISSN 2086-9614. COLASANTE, Annarita and Idiano D'ADAMO. The circular economy and bioeconomy in the fashion sector: Emergence of a “sustainability bias”. Journal of Cleaner Production [online]. 2021, 329 [cit. 4. 11. 2022]. ISSN 0959-6526. Dostupné z: doi:10.1016/j.jclepro.2021.129774. DANGELICO, R. M., L. ALVINO and L. FRACCASCIA. Investigating the antecedents of consumer behavioral intention for sustainable fashion products: Evidence from a large survey of Italian consumers. Technological Forecasting & Social Change [online]. 2022, 185 [cit. 4. 11. 2022]. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.techfore.2022.122010. DE OLIVEIRA, L. G., F. G. MIRANDA. and M. A. DE PAULA DIAS. Sustainable practices in slow and fast fashion stores: What does the customer perceive?. Cleaner Engineering and Technology [online]. 2022, 6 [cit. 4. 11. 2022]. ISSN 26667908. Dostupné z: doi:10.1016/j.clet.2022.100413. DHILLON, Supriya and Neetu MUNJAL. Convenience Food Lifestyle Segments – A Study of Delhi-NCR. Indian Journal of Marketing. 2022, 52(7), pp. 56-63. ISSN 0973-8703. FILHO, Walter Leal et al. A review of the socio-economic advantages of textile recycling: Experiential Dimensions among Consumers of Reused and Recycled Clothes. Journal of Cleaner Production [online]. 2019, 218(24), pp. 10-20 [cit. 4. 11. 2022]. ISSN 09596526. Dostupné z: doi:10.1016/j.jclepro.2019.01.210. GAZDECKI, Michal et al. Segmentation of food consumers based on their sustainable attitude. Energies. 2021, 14(11), 3179. ISSN 1996-1073. GfK (2018). GfK Shopper typology 2018. GfK. [Online]. 2018, [cit. 14. 12. 2022]. Dostupné z: https://www.gfk.com/insights/volne-prodejne-studie-shopper-a-retail. GRŐNROOS, C. and P. VOIMA. Critical service logic: Making sense of value creation and co-creation. Journal of the Academy of Marketing Science. 2013, 41(2), pp. 133-150. ISSN 0092-0703. GROTH, M. Customers as good soldiers: Examining citizenship behaviors in internet service deliveries. Journal of Management. 2005, 31(1), pp. 7-27. ISSN 0149-2063. GUMBER, Gunjan and Jyoti RANA. Who buys organic food? Understanding different types of consumers. Cogent Business and Management. 2021, 8(1), 1935084. ISSN 2331-1975. HARRIS, Patricia et al. Online and store patronage: a typology of grocery shoppers. International Journal of Retail & Distribution Management. 2017, 45(4), pp. 419-445. ISSN 0959-0552. HÖFFEROVÁ, Markéta. Polovina Čechů nakupuje potraviny online ve větší míře než před pandemií. Pětina z nich se už do kamenných obchodů po pondělním rozvolnění nevrátí. Kurzy.cz. [online]. 2021, [cit. 10. 12. 2022]. Dostupné z: https://www.kurzy.cz/zpravy/591871-polovina-cechu-nakupuje-potraviny-online-ve- vetsi-mire-nez-pred-pandemii-petina-z-nich-se-uz-do/. MACIEJEWSKI, Grzegorz. et al. Typology of Consumers According to the Declared Consumption of Food Products and Non-Alcoholic Beverages. Polish and Slovakian Case Studies. Agronomy, 2021, 11(11), 2141. ISSN 2073-4395. MASON, M. C., R. PAULUZZO and R. M. UMAR. Recycling habits and environmental responses to fast-fashion consumption: Enhancing the theory of planned behavior to predict Generation Y consumers’ purchase decisions. Waste Management [online]. 2022, 139, pp. 146-č157 [cit. 4. 11. 2022]. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.wasman.2021.12.012. MÉDIA GURU. Online prodej potravin se v Česku zdvojnásobil. MediaGuru. [online]. 2021, [cit. 2. 1. 2022]. Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/clanky/2021/10/online-prodej-potravin-se-v-cesku-zdvojnasobil/. MITREGA, M., KLÉZL, V. a V. SPÁČIL. Systematic review on customer citizenship behavior: Clarifying the domain and future research agenda. Journal of Business Research, 2022, 140, pp. 25-39. ISSN 0148-2963, https://doi.org/10.1016/j.jbusres.2021.11.029. NEGHINA, C. et al. Value cocreation in service interactions: Dimensions and antecedents. Marketing Theory. 2015, 15 (2), pp. 221-242. ISSN 1470-5931. PESTEK, A., E. AGIC and M. CINJAREVIC. Segmentation of organic food buyers: an emergent market perspective. British Food Journal. 2018, 120(2), pp. 269-289. ISSN 0007-070X. PIRSICH, Wiebke et al. Consumer segmentation in the German meat market: purchasing habits. International Food and Agribusiness Management Review. 2020, 23(1), pp. 85-104. ISSN 1559-2448. SADÍLEK, Tomáš. Consumer preferences regarding food quality labels: the case of Czechia. British Food Journal. 2019, 121(10), pp. 2508-2523. ISSN 0007-070X. SANDBERG, B. and L. AARIKKA-STENROOS. What makes it so difficult? A systematic review on barriers to radical Innovation. Industrial Marketing Management. 2014, 43(8), pp. 1293-1305. ISSN 0019-8501. SAPHORES, J. D, L. XU and B. PARK. COVID-19 and Food Shopping: Results from California and Comparisons with China and South Korea. Springer Tracts on Transportation and Traffic. 2022, 20, pp. 95–111. ISSN 2194-8119. SHAHZAD, Muhammad Aamir et al. Food availability and shopping channels during the disasters: Has the COVID-19 pandemic changed peoples’ online food purchasing behavior? International Journal of Disaster Risk Reduction. 2022, 83, 103443. ISSN 2212-4209. SOLOMON, Michael R. Consumer Behavior: Buying, Having, and Being. 8th ed. Upper Saddle River: Prentice Hall, 2009. 694 pp. ISBN 978-0-13-601596-3. STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE. Potraviny a český spotřebitel 2015. [Online]. 2016, [cit. 26. 11. 2022]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz. THE FOOD MARKETING INSTITUTE. U.S. Grocery Shopper Trends 2015. [Online]. 2015, [cit. 26. 11. 2022]. Dostupné z: https://www.fmi.org/forms/store/ProductFormPublic/u-s-grocery-shopper-trends-2015-full-report. TOKINOMO. Top 5 shopper profiles for grocery stores. Tokinomo. [Online]. 2022, [cit. 10. 12. 2022]. Dostupné z: https://www.tokinomo.com/blog/shopper-profiles-grocery-stores. VARGO, S. L. and R. F. LUSCH. Institutions and axioms: an extension and update of service-dominant logic. Journal of the Academy of Marketing Science. 2016, 44(1), 5-23. ISSN 0092-0703. VELČOVSKÁ, Šárka. Zhodnocení mezigeneračních postojů českých spotřebitelů ke značkám kvality potravin. SAEI, vol. 50. Ostrava: VSB-TU Ostrava, 2018. 290 s. ISBN 978-80-248-4162-5. YI, Y. and T. GONG. Customer value co-creation behavior: Scale development and validation. Journal of Business Research. 2013, 66(9), pp. 1279-1284. ISSN 0148-2963. Současný stav řešení Oblasti řešené v projektu se velmi úzce týkají vědeckého zájmu doktorandů i akademiků na Katedře marketingu a obchodu. Na uvedená témata byly členy řešitelského týmu z řad akademiků vedeny diplomové práce, publikovány články v odborných vědeckých časopisech či příspěvky ve sbornících z mezinárodních vědeckých konferencí, rovněž bylo realizováno několik výzkumů v rámci dřívějších výzkumných projektů a výzkumných aktivit. Problematika typologie spotřebitelů byla řešena v publikacích členů řešitelského týmu (Waliszewská a Skácel, 2022; Spáčil, Horáková a Grendysa, 2022; Valečková a Velčovská, 2018; Velčovská, 2018a; Klapilová a Velčovská, 2016; Spáčil, 2015). Oblast spotřebitelských postojů byla zkoumána v příspěvcích (Velčovská a Švajdová, 2022; Waliszewská, 2022; Velčovská a Larsen, 2021; Švajdová, 2021a; Švajdová, 2021b; Švajdová, 2020; Velčovská, 2018a; Velčovská, 2018b; Velčovská a Hadro, 2018; Velčovská a Valečková, 2018; Velčovská, 2017; Spáčil a Kraus, 2017; Velčovská, 2016; Spáčil a Teichmannová, 2016; Spáčil, 2016). Angažované chování zákazníků bylo předmětem vědeckého zájmu v příspěvcích (Mitrega, Klézl a Spáčil, 2022; Mitrega, Spáčil a Pfajfar, 2019; Prešnajderová, Klapilová a Skácel, 2019). Na tato šetření chce řešitelský tým navázat v předkládaném projektu. Publikace spoluřešitelů vztahující se k tématu projektu (seřazeno dle roku publikace) VELČOVSKÁ, Šárka and Lenka ŠVAJDOVÁ. A Consumer Behaviour Study: Is the Country of Origin Important Factor in the European Union Beverage Market? In Staníčková, M. and L. Melecký (eds.). Proceedings of the 6th International Conference on European Integration 2022. Ostrava: VSB – Technical University of Ostrava, 2022, pp. 776-786. ISBN 978-80-248-4604-0. DOI: 10.31490/9788024846057. WALISZEWSKÁ, Lucie. Consumer Segmentation in the Colour Cosmetics Market. In Neděla, D. (eds.) Proceedings of the 24th International Conference MEKON 2022. Ostrava: VSB – Technical University of Ostrava, 2022, pp. 120-129. ISBN 978-80- 248-4600-2 (on-line). WALISZEWSKÁ, Lucie and Adam SKÁCEL. Customer Typology on Travel Market. In Proceedings of the 8th International Scientific Conference TRENDY V PODNIKÁNÍ 2022, Plzeň: Západočeská univerzita, Ekonomická fakulta. (po úspěšném recenzním řízení, vydání sborníku z konference je předpokládáno v roce 2023). SPÁČIL, V., J. HORÁKOVÁ and D. GRENDYSA. The Impact of Consumer Profile on the Attitudes on the Wine European Markets. In Staníčková, M. and L. Melecký (eds.). Proceedings of the 6th International Conference on European Integration 2022. Ostrava: VŠB-Technical University of Ostrava, 2022, pp. 644-652. ISBN 978-80-248-4604-0. DOI: 10.31490/9788024846057. ŠVAJDOVÁ, Lenka and Šárka VELČOVSKÁ. Tourism in EU during COVID-19 pandemic. In Staníčková, M. and L. Melecký (eds.). Proceedings of the 6th International Conference on European Integration 2022. Ostrava: VSB – Technical University of Ostrava, 2022, pp. 746-755. ISBN 978-80-248-4604-0. DOI: 10.31490/9788024846057. PREŠNAJDEROVÁ, T., P. KLAPILOVÁ KRBOVÁ and A. SKÁCEL. Impact of Satisfaction on Customer Citizenship Behaviour on the European Smartphone Markets. In Staníčková, M. and L. Melecký (eds.). Proceedings of the 6th International Conference on European Integration 2022. Ostrava: VSB – Technical University of Ostrava, 2022, pp. 557-566. ISBN 978-80-248-4604-0. DOI: 10.31490/9788024846057. STROMSKÁ, Kristýna and Tereza PREŠNAJDEROVÁ. Intergenerational Analysis of Consumer Attitudes on the Ecological Dental Supplies Market. In Proceedings of the 8th International Scientific Conference TRENDY V PODNIKÁNÍ 2022. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2022. (po úspěšném recenzním řízení, vydání sborníku z konference je předpokládáno v roce 2023). MITREGA, M., KLÉZL, V. and V. SPÁČIL. Systematic review on customer citizenship behavior: Clarifying the domain and future research agenda. Journal of Business Research. 2022, 140 (25-39). ISSN 0148-2963. WOS:000735206700003. VELČOVSKÁ, Šárka and Fridrik Rafn LARSEN. The Impact of Brand on Consumer Preferences of Milk in Online Purchases: Conjoint Analysis Approach. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2021, 69(3), pp. 345–356. ISSN 1211-8516. DOI: 10.11118/actaun.2021.032. ŠVAJDOVÁ, Lenka. Consumer Behaviour in Tourism. WSEAS Transactions on Business and Economics. 2021a, pp. 1397-1405. ISSN 2224-2899. DOI:10.37394/23207.2021.18.129. ŠVAJDOVÁ, Lenka. Consumer behaviour during pandemic of COVID-19. Journal of International Business Research and Marketing. 2021b, pp. 34-37. DOI: 10.18775/jibrm.1849-8558.2015.63.3005 MITREGA, M., V. SPÁČIL and G. PFAJFAR. Co-Creating Value in Post Communist Contexts. Journal of Services Marketing. 2021, 35(2), pp. 169-181. ISSN 0887-6045. WOS: 000597980100001. DOI: 10.1108/JSM-03-2019-0114. ŠVAJDOVÁ, Lenka. The impact of Covid-19 on marketing of accommodation establishments. In Proceedings of Annual International Scientific Conference on Marketing Identity: COVID-2.0. 11th – 9th November 2020. Trnava: Faculty of Mass Media Communication, University of Ss. Cyril and Methodius in Trnava, 2020, pp. 585-591. ISBN 978-80-572-0107-6. WOS: 000656125300056. VELČOVSKÁ, Šárka. Zhodnocení mezigeneračních postojů českých spotřebitelů ke značkám kvality potravin. SAEI, vol. 50. Ostrava: VSB-TU Ostrava, 2018a. 290 s. ISBN 978-80-248-4162-5. VELČOVSKÁ, Šárka. Generation Y’s perception of product origin and its labelling in the context of food quality and safety. Amfiteatru Economic. 2018b, 20(47), pp. 46-61. ISSN: 1582-9146. WOS: 000427829800004. VELČOVSKÁ, Šárka and Dominika HADRO. Generation Y perceptions and expectations of food quality labels in the Czech Republic and Poland. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2018, 66(1), pp. 325-334. ISSN 1211-8516. DOI: 10.11118/actaun201866010325. VELČOVSKÁ, Šárka and Jana VALEČKOVÁ. Food quality perception in the context of product origin in European Union countries: A study of generation Baby Boomers. In Staníčková, M., L. Melecký, E. Kovářová and K. Dvoroková (eds.). Proceedings of the 4th International Conference on European Integration 2018. Ostrava: VŠB - Technical University of Ostrava, 2018, pp. 1571-1579. ISBN 978-80-248-4169-4. WOS: 000462093400178. VALEČKOVÁ, Jana and Šárka VELČOVSKÁ. Typology of European Students on the International Practical Placements Market. In Staníčková, M., L. Melecký, E. Kovářová and K. Dvoroková (eds.). Proceedings of the 4th International Conference on European Integration 2018. Ostrava: VŠB - Technical University of Ostrava, 2018, pp. 1554-1562. ISBN 978-80-248-4169-4. WOS: 000462093400176. VELČOVSKÁ, Šárka. Perception of Food Products Origin and its Labelling by Generation Y Consumers. In: Md. Mahbubul Hoque Bhuiyan (Ed.) Proceedings of 8th European Business Research Conference. ESCP Europe Paris, Paris, France. 24th-25th April 2017. World Business Institute Australia. ISBN: 978-1-925488-33-3. SPÁČIL, Vojtěch and Karel KRAUS. Intergenerational Analysis of Preferences of Information Sources in the Banking Market. In 20th International Conference Enterprise and Competitive Environment 2017. Brno: Mendel University, 2017, pp. 823-832. ISBN 978-80-7509-499-5. WOS:000427306200085. VELČOVSKÁ, Šárka and Petra KLAPILOVÁ KRBOVÁ. Consumers’ Attitudes towards Food Quality Labels in Selected European Union Countries. In Kovářová, E., L. Melecký and M. Staníčková (Eds.). Proceedings of the 3rd International Conference on European Integration 2016. Ostrava: VŠB – Technical University of Ostrava, 2016, pp. 1068-1077. ISBN 978-80-248-3911-0. WOS:000387986300120. KLAPILOVÁ KRBOVÁ, Petra and Šárka VELČOVSKÁ. Shopping Typology of Generation Y in the Czech Republic and Slovakia. In Kovářová, E., L. Melecký and M. Staníčková (Eds.). Proceedings of the 3rd International Conference on European Integration 2016. Ostrava: VŠB – Technical University of Ostrava, 2016, pp. 443-454. ISBN 978-80-248-3911-0. WOS:000387986300049. VELČOVSKÁ, Šárka. Generation Y Consumers’ Attitudes to Food Quality Labels in the Czech Republic and the Slovak Republic. In Petranová, D., Ľ. Čábyová and Z. Bezáková (eds.). Conference Proceedings from International Scientific Conference „Marketing Identity: Brands we love – part II“. 8th – 9th November 2016. Trnava: Faculty of Mass Media Communication, University of Ss. Cyril and Methodius in Trnava, 2016, pp. 308-318. ISBN 978-80-8105-841-7. WOS:000405153400031. SPÁČIL, Vojtěch and Aneta TEICHMANNOVÁ. Intergenerational Analysis of Consumer Behaviour on the Beer Market. In 19th International Conference Enterprise and Competitive Environment 2016. Brno: Mendel university, 2016. Conference Proceedingsin Procedia - Social and Behavioural Sciences. Vol. 220, pp. 487–495. WOS: 000386948700057. SPÁČIL, Vojtěch. Brand Awareness of Mobile Phones Perceived by Generation Y in the European Context. In Honová, I. et al. (ed.). Proceedings of the 3rd International Conference on European Integration 2016. Ostrava: VŠB – Technical University of Ostrava, 2016, pp. 883-890. ISBN 978-80-248-3911-0. WOS: 000387986300099. VELČOVSKÁ, Šárka and Giacomo DEL CHIAPPA. The food quality labels: Awareness and willingness to pay in the context of the Czech Republic. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2015, 63(2), pp. 647-658. ISSN 1211-8516. DOI:10.11118/actaun201563020647. SPÁČIL, Vojtěch. Typology of Consumer Behaviour on the Mortgage Market. In: Finanční řízení podniku a finančních institucí. Ostrava, VŠB-TU, 2015, pp. 1191-1199. ISBN 978-80-248-3865-6. WOS: 000376799500146. Metodika projektu a vstupní data Vstupní data budou shromažďována jak na základě rešerší odborné literatury, tak zejména na základě vlastních primárních šetření, a to metodou online dotazování prostřednictvím strukturovaného dotazníku. Výběrový soubor respondentů bude tvořen technikou kvótního výběru, případně technikou vhodné příležitosti, kde bude kladen důraz na zkoumání vlivu demografických proměnných (pohlaví, věk, vzdělání). Pro následné zjištění vlivu socio-demografických proměnných na chování spotřebitele budou sledovány i další znaky, jako vzdělání, velikost místa bydliště či životní styl. V dotazníku budou sledovány nákupní zvyklosti, postoje respondentů, respondenti se rovněž budou vyjadřovat k tvrzením. Postoje a tvrzení budou posuzovat na sedmibodové ordinální škále, což umožní následné využití faktorové a shlukové analýzy a vytvoření typologie. Prostřednictvím faktorové analýzy budou ordinální proměnné redukovány do smysluplného počtu rotovaných faktorů. Bude využita metoda hlavních komponent, která umožňuje získat minimální počet rotovaných faktorů a která vysvětlí maximální diferenci v datech. S využitím rotovaných faktorů budou následně metodou shlukové analýzy z výběrového souboru respondentů vytvořeny shluky, které budou charakterizovat postoje či nákupní zvyklosti jednotlivých typů spotřebitelů. V rámci shlukové analýzy bude aplikováno hierarchické shlukování, konkrétně Wardova metoda (čtverec euklidovské vzdálenosti), případně nehierarchické shlukování (metoda K means). Pro analýzu dat bude využit software SPSS. Pro ověření platnosti navržených modelů bude v případě problematiky spoluvytváření hodnoty zákazníka využita metoda modelování strukturních rovnic (SEM). Tato metoda bude použita také pro zjištění signifikantních referenčních faktorů ovlivňujících spotřebitelské chování v řešených modelech. Časový harmonogram Leden, únor – rešerše sekundárních dat (odborná literatura, články z odborných vědeckých časopisů, online zdroje), návrh metodiky sběru primárních dat (výběr cílové skupiny pro dotazování, tvorba a pilotáž dotazníků, rozhodnutí o způsobu sběru dat). Podání žádosti na nákup potřebných knih. Zaslání abstraktu a příspěvku na konferenci MEKON 2023, účast doktorandů na konferenci MEKON 2023 (Ostrava), zaslání abstraktu na konferenci Decision making for small and medium-sized enterprises 2023 (Karviná). Březen, duben – realizace výzkumů prostřednictvím studentů zapojených do projektu SGS, příprava datových matic v SPSS. Květen, červen – rozhodnutí o postupu a metodách analýzy dat, finalizace datových matic a analýza dat s využitím softwaru SPSS. Účast na konferenci Decision making for small and medium-sized enterprises 2023 (Karviná), zaslání abstraktů na konferenci DOKBAT (Zlín). Červenec, srpen – podrobnější analýzy získaných dat, tvorba typologií spotřebitele. Příprava publikačních výstupů a jejich následné zaslání do časopisů (upřesněno níže v rámci předpokládaných výstupů). Září, říjen – aktivní účast na fakultním workshopu SGS. Příprava dalšího publikačního výstupu. Účast na konferenci DOKBAT (Zlín). Listopad – zaslání publikačního výstupu do odborného vědeckého časopisu, dokončovací práce na projektu. Prosinec – konec projektu a sestavení závěrečné zprávy.

2023

2023

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

SGS

Specifický výzkum VŠB-TUO

Waliszewská Lucie Ing.